Lockheed Constellation: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m parametr Commons; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
|konstruktér =
|první let = 9. ledna 1943
|zavedeno = 1943 ([[USAAF]])<br />1945 ([[Trans World Airlines|TWA]])
|vyřazeno = 90. léta (civilní)<br />1978 (vojenský)
|výroba = 1943–1958
|vyrobeno kusů = 856
Řádek 15:
|cena za program =
|vyvinuto z typu = [[Lockheed Excalibur|L-044 Excalibur]]
|varianty = [[Lockheed L-049 Constellation|L-049 Constellation]] <br />[[Lockheed C-69 Constellation|C-69 Constellation]] <br /> [[Lockheed L-649 Constellation|L-649 Constellation]] <br /> [[Lockheed L-749 Constellation|L-749 Constellation]] <br />[[Lockheed L-1049 Super Constellation|L-1049 Super Constellation]] <br />[[Lockheed C-121 Constellation|C-121/R7V Constellation]] <br />[[Lockheed L-1249 Super Constellation|R7V-2/YC-121F Constellation]] <br />[[Lockheed EC-121 Warning Star|EC-121 Warning Star]] <br />[[Lockheed L-1649A Starliner|L-1649A Starliner]]
|další vývoj =
|hlavní uživatel = [[Trans World Airlines]]
|více uživatelů = [[BOAC]], [[KLM]], [[Qantas]]
Řádek 44:
Zástavbou turbovrtulových motorů Pratt and Whitney YT-34-P-12A do draku L-1249A vznikly dva dopravní letouny určené pro americké námořnicto. První poprvé vzlétl do vzduchu jako '''R7V-2''' 1. září 1954. Obdobné byly dva stroje USAF se čtveřicí turbovrtulových motorů Pratt and Whitney T-34-P-6 s výkonem po 4104 kW značené '''YC-121F-LO'''. Pro zvýšení cestovní rychlosti na 708 km/h došlo ke zkrácení konců křídla o 2 m.
Od roku 1954 přicházely do operačního užívání US Navy
Společnost Seaboard Western zakoupila čtyři stroje '''Model L-1049D''' pro smíšenou dopravu osob a nákladu, které byly vybaveny vodotěsnou podlahou kabiny a nákladovými vraty na levé straně zádě. Maximální vzletová hmotnost dosáhla 61 416 kg.
Řádek 59:
Z původního Modelu L-049 vycházel rovněž '''Lockheed L-1649 Starliner''', zpočátku nazývaný Super Star Constellation. První vzlet proběhl 10. října 1956, certifikát obdržel 19. března 1957 a poslední vyrobený Starliner byl zalétaný 12. února 1958 pro Air France.
Trup byl převzat z L-1049G s novým vnitřním vybavením a zdokonalenou protihlukovou izolací. Zcela nové bylo křídlo s laminárním rychlostním profilem, větším rozpětím a jiným půdorysem. Instalované motory Wright R-3350-988TC-18EA2 Turbo Cyclone o výkonu po 2537 kW měly nové reduktory. Průměr vrtulí Hamilton Standard nebo Curtiss Electric byl zvětšen z původních 4,60 na 5,13 m. Podvozek dostal větší rozchod, čímž se snížila celková výška letounu na zemi. TWA první ze 45 vyrobených Starlinerů převzala 1. června 1957, první komerční let s ním proběhl na trati Los Angeles-Londýn. Celkem společnost TWA zakoupila 29 L-1649, Lufthansa 4 (poslední Starliner výr. č.1040, D-ALAN vyřazen v únoru 1966), Varig 2 a Air France 10.
Kariéru ukončily zbývající tři kusy u dopravce Burns Aviation používané k přepravě dobytka.
Řádek 89:
* {{Překlad|en|Lockheed Constellation|580470810}}
== Externí odkazy ==
{{Commons|Lockheed Constellation}}
* {{en}} [http://www.lockheed.com/ Web firmy Lockheed Martin]
| |||