Eparchie pražská: Porovnání verzí

'''Pražská pravoslavná eparchie''' ({{vjazyce|ru}} ''Пражская епархия'') je [[eparchie]] [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku]] s ústředím v [[Praha|Praze]]. Katedrálním chrámem je [[Pravoslavný chrám sv.svatých Cyrila a Metoděje (Praha)|chrám svatých Cyrila a&nbsp;Metoděje]]. Od roku [[2000]] byl arcibiskupem pražským, [[MetropolitaSeznam pravoslavných metropolitů českých zemí a Slovenska|metropolitou v Českých zemích a na Slovensku]] [[Arcibiskup Kryštof|Vladyka Kryštof]], jenž však na svou funkci v roce [[2013]] rezignoval.<ref>[http://www.christnet.cz/zpravy/25226/pravoslavny_metropolita_krystof_rezignoval.url Pravoslavný metropolita Kryštof rezignoval], christnet.cz, 12. 4. 2013</ref>

Pravoslavná církev v Čechách a na Moravě odvozuje svůj původ od činnosti svatých [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]], slovanských apoštolů vzdělání a učitelů v 9. století. Avšak tato činnost byla záhy přerušena. Místo spojení s&nbsp;[[KonstantinopolskáKonstantinopolský Pravoslavná církevpatriarchát|Konstantinopolským prestolem]] a bohoslužbami v rodném slovanském jazyce, se v těchto zemích upevnila jurisdikce [[PapežstvíPapež|papeže]] a latinské liturgie. Roku 973 bylo v Praze zřízeno biskupství římskokatolické církve.

Současná Pražská eparchie je následnickou organizací České pravoslavné eparchie, založené roku [[1929]], která spadal pod jurisdikci [[Srbská pravoslavná církev| Srbské pravoslavná církve]]. Eparchie byla složena z České pravoslavné obce, která se oddělila z [[Církev československá husitská|Československé (husitské) církve]] v roce [[1924]]. Vůdčí duchovní osobností obce byl biskup [[MatějSvatý PavlíkGorazd II.|Gorazd (Pavlík]]). Obce a farnosti tvořící tehdejší Eparchii byly rozeseté v různých regionech dnešního [[Česko|Česka]]. Po popravě biskupa Gorazdа nacisty v roce [[1942]] byla eparchie prakticky zničena nacistickými okupačními silami.

Eparchie byla obnovena v roce [[1945]]. [[8. říjen|8. října]] [[1945]] se konal eparchiální sjezd v [[Olomouc]]i a ten se vyslovil pro přechod České pravoslavné eparchie pod jurisdikci [[RPCRuská pravoslavná církev|Moskevského patriarchátu]]. Roku [[1946]] se eparchie změnila v [[Exarchát (církev)|exarchát]] Ruské pravoslavné církve. Její prvním exarchou se stal arcibiskup [[Jelevferij (Voroncov)]], který do [[Praha|Prahy]] přicestoval v květnu téhož roku.

Po vyhlášení [[AutokefalitaAutokefální církev|autokefality]] [[Československá pravoslavnáPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Československé pravoslavné církve]] v roce [[1951]] až do roku [[1992]] byli pražští metropolitové zároveň také představenými celé Československé pravoslavné církve. Od prosince [[1992]] v souladu s novými stanovami může být [[MetropolitaSeznam pravoslavných metropolitů českých zemí a Slovenska|hlava]] PravoslavnáPravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku nejen arcibiskup pražský, ale také [[Arcibiskup prešovský a Slovenska|arcibiskup prešovský]] (hlavní katedra [[Slovensko|Slovenska]]).

Po smrti metropolity Doroteje († [[30. prosinec|30. prosince]] [[1999]]) byl na eparchiálním sněmu [[11. březen|11. března]] [[2000]] pražským arcibiskupem zvolen metropolita Kryštof (Pulec). Dne [[25. březen|25. března]] téhož roku byl v&nbsp;[[ChrámPravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (Praha)|katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje]] v Praze vysvěcen do hodnosti [[arcibiskup]]a a od té doby byl hlavou pražské eparchie až do roku 2013, kdy se rozhodl odstoupit z důvodu nařčení z&nbsp;údajného porušení slibu mnišství. Ačkoli pravdivost těchto nařčení nebyla potvrzena, řízením české pravoslavné církve byl dočasně, do doby, než bude nalezeno řešení současné situace, pověřen arcibiskup olomoucko-brněnský arcibiskup [[Simeon (arcibiskup)|Simeon]].

V současnosti na území pražské eparchie funguje 39 chrámů (z nich jeden ve společném užívání s [[Římskokatolická církev|římskokatolickou církví]]) a 10 kaplí (1 z nich ve společném užívání s [[ČeskoslovenskáCírkev husitskáčeskoslovenská církevhusitská|Československou církví husitskou]]), sjednocených v 31 [[farnost]]í. Farnosti se dále dělí na 5 oblastních [[protopresbyter]]átů (existuje jeden mužský [[monastýr]] [[Svatý Prokop|sv. Prokopa Sázavského]] a jeden ženský, [[monastýr svatého Gorazda]], v [[Hrubá Vrbka|Hrubé Vrbce]].<ref>[http://www.pravoslavie.ru/cgi-bin/sykon/client/display.pl?sid=684 V. V. Burega. Eparchie Pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku] </ref>.

* [[Dětmar Pražský|Dětmar]] (973—982973–982)

* [[VojtěchSvatý PražskýVojtěch|Vojtěch]] (Adalbert) (982—988982–988, 992—994992–994)

* Deodat (998—1017998–1017)

* Elikard (Ekhard) (1017—10231017–1023)

* Giza (1023—10301023–1030)

* Sevir (1030—10541030–1054)

* [[Svatý Gorazd II.|Gorazd (Pavlík)]] (25. září 1921 -– [[4. září]] [[1942]]) — stál v čele české (československé) Pravoslavná církve srbské jurisdikce

* [[Sergij (Koroljov)]] (říjen 1945 —– 2. dubna 1946)

* [[Jelevferij (Voroncov)]] (5. dubna 1946 —– 28. listopadu 1955)

* [[MetropolitaJán Jan(Kuchtin)|Jan]] (17. května 1956 —– 23. října 1964)

* [[Dorotej (Filip)|Dorotej]] (25. října 1964 —– 30. prosince [[1999]])

* [[MetropolitaArcibiskup Kryštof|Kryštof]] (25. března 2000 —– 12. dubna 2013)

* [[MetropolitaJán Jan(Kuchtin)|Jan (Kuchtin)]], biskup žatecký (1954—19561954–1956)

* [[Simeon (Jakovlevič)]], biskup Žatecký (1998), biskup mariánskolázeňský (1998—20001998–2000)

* [http://www.parlamentnilisty.cz/tagy/skand%C3%A1l%20v%20pravoslavn%C3%A9%20c%C3%ADrkvi Parlamentní Listy -– skandál v pravoslavné církvi]