Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 6 lety
m
Verze 10996727 uživatele 88.208.110.194 (diskuse) zrušena Omyl: zbytek věty není přímý citát
 
== V náboženství ==
Nejstarší znázornění božstev měla patrně lidskou, případně zvířecí podobu a božstvům lidé odjakživa přisuzovali [[myšlení]], [[Vůle (psychická vlastnost)|vůli]], [[řeč]] podobnou lidské. Bohové v [[Homér]]ových bájích jednají jako [[lidé]], [[Žárlivost|žárlí]], přou se a nevraží jeden na druhého. To je pak předmětem filosofické kritiky například u [[Xenofanés|Xenofana z Kolofonu]]. „Kdyby skot, koně a lvi měli ruceruce“, malovali by si své bohy podle své podoby." (Zl. DK 21 B 15). Proti tomu staví „jednoho jediného Boha, mezi bohy i lidmi největšího, který se smrtelníkům nepodobá ani vzhledem, ani myšlením“ (Zl. DK 21 B 23). Podobnou kritiku lze nalézt i u [[Hérakleitos|Hérakleita]] a u [[Platón]]a. Také [[Bible|biblický]] zákaz „model“ a zobrazování Boha vůbec míří proti náboženskému antropomorfismu a ''[[Janovo evangelium]]'' antropomorfní představy také odmítá ({{Citace bible|J|4|24}}.
Na druhé straně [[člověk]] těžko může mluvit o božských bytostech jinak, než právě jako o člověku podobných. [[Ovidius]] oslavuje člověka jako [[bytost]] podobnou bohům a ''[[Bible]]'' mluví o tom, že byl stvořen „k obrazu Božímu“ ({{Citace bible|Gn|1|27}}).