Trnovník akát: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 84.242.100.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtěch Zavadil |
||
Řádek 15:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
}}
'''Trnovník akát''' (''Robinia pseudoacacia'', syn. ''Robinia acacia''), je rychle rostoucí opadavý listnatý [[strom]] nebo [[keř]] z čeledi [[bobovité|bobovitých]]. V Severní Americe je akát nazývaný ''Black Locust'', v Německu ''Robinie'', ''Falsche Akazie'' (falešná akácie), ''Scheinakazie'' nebo ''Silberregen'' (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou [[Akácie|akácií]] mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z [[Mexiko|Mexika]] a ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou [[invazní druh|invazivní]] dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu ''Robinia'' byly v Evropě nalezeny na kamenech z období [[eocén]]u a [[miocén]]u.
[[Soubor:Flowers of Robinia pseudoacacia.jpg|thumb|Detail květenství]]
== Popis ==
Koruny akátů v dospělosti mají nepravidelnou rozložitou širokou korunu. Stromovité druhy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká.
Větve mají v mládí hnědou kůru s výraznými trny, později šedohnědou až šedou hluboce rozpraskanou borku. Otrněné větve akátů poskytují úkryt pro hnízdění a staré akáty s rozložitými korunami jsou shromaždištěm hejn drobných ptáků. Akát má 10–25 cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné [[list]]y se 4 až 8 jařmy, lístky jsou dlouhé 4–8 cm. Jejichž [[palist]]y dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé [[trn (botanika)|trny]]. Kvete v červenci. Květy jsou bílé, typické pro bobovité. Kalich pětizubý, dvoupyský, chloupkatý, pavéza široká. Květy bývají cca 1–2 cm velké, uspořádané v nících hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. V hroznu bývá 3–6 květů.
Plodem jsou ploché hnědé lusky, s tmavě hnědými, hnědooranžovými semeny. Lusky jsou zpravidla osmisemenné a zůstávají na stromech do brzkého jara.
Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí. Na kořenech jsou stejně jako u všech bobovitých nádorky s nitrogenními bakteriemi. Žlutohnědé, těžké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. [[Flavonoid]]y jsou schopny více než 100 let chránit akátové dřevo pod zemí proti hnilobě.
[[Soubor:Akát 004.jpg|thumb|Akáty velmi dobře dokáží odolávat exhalacím. Trnovník akát v květu.]]
== Nároky ==
T. akát je světlomilný, na půdu a vláhu nenáročný. Roste od písčitých po jílovité půdy do výšky 1600 m n. m. Snáší dobře zakouřené prostředí a vydrží i zvýšenou koncentraci solí v půdě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Hieke
| příjmení2 = Pinc
| jméno2 = Miroslav
| odkaz na autora2 = Miroslav Pinc
| rok = 1978
| titul = Praktická dendrologie, díl 1.,
| vydavatel = nakladatelství SZN
| vydání = 1.
| id = 000128363
}}
</ref>Trnovníky preferují vyšší obsah vápníku.
[[Soubor:Robinia sezione.jpg|thumb|Akáty mají velmi tvrdé dřevo]]
== Využití ==
Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších [[med]]ů. Čerstvá [[Borka|kůra]] i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce).
Některé druhy akátu, mezi nimi i trnovník akát, jsou vysazovány pro dekorativní vzhled olistění a květů. Akáty jsou krásné stinné a v době květu výrazně vonící stromy. Pro pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovaný kultivar ''Robinia pseudoacacia'' "Umbraculifera" oblíbenou dřevinou do alejí.
Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování.
Dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo.
== Začlenění do ekosystému ==
Akát, jako všichni zástupci čeledi bobovitých (''Fabaceae''), má na [[kořen]]ech [[symbióza|symbiotické]] hlízkové nitrogenní [[bakterie]], které poutají vzdušný [[dusík]] a přeměňují ho na organické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Z tohoto důvodu dokáže osídlit i na živiny velmi chudé půdy. Lesníci se zprvu domnívali, že toto obohacování chudých půd [[živina]]mi bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesů na mělkých, písčitých a svažitých půdách. Ve skutečnosti byl tento efekt zanedbatelný a pěstování akátu vedlo spíše k [[ruderální stanoviště|ruderalizaci]] stanovišť a ústupu přirozených druhů bylin a keřů. Akát, vytvářející husté, vysušené, tmavé porosty, dovoluje růst jen málo druhům rostlin. Původní druhy byly vytlačeny [[nitrofilní]]mi, což způsobuje změny v celém biotopu.
== Choroby a škůdci ==
Trnovníky chorobami ve větší míře netrpí. Ze škůdců je významnější [[Bejlomorka akátová]].<ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/306/28/</ref>
== Rozmnožování ==
Akát množíme semenem. Odrůdy, jsou-li pravokořenné, lze množit kořenovými výběžky.
== Rizika ==
=== Toxicita ===
Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. [[alelopatie]]). V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou [[bez černý|bezu černého]], s kterým tvoří neproniknutelné porosty, často tvořené ještě spolu s [[vlaštovičník větší|vlaštovičníkem větším]]. To je důvod, proč akát vytváří [[monokultura|monokultury]]. Rostlina obsahuje látky [[robinetin]], [[myricetin]] a [[quercetin]].<ref>http://www.springerlink.com/content/x172q2257p002674/</ref>
Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra. Různé zprávy ale tvrdí, že semena a mladé lusky se po tepelné upravě dají jíst, protože se jedovaté látky teplem rozkládají.{{Doplňte zdroj}} Když rostlinu sežerou koně, objevuje se u nich nechutenství, skleslost, průjem, kolika, slabost a srdeční arytmie. Příznaky se obvykle dostaví do hodiny od pozření a pomoc veterináře je nezbytná.
=== Invazivní druh ===
V [[Evropa|evropských]] podmínkách jde o [[invazní druh]]. Do Evropy byl poprvé dovezen přibližně v roce [[1601]] francouzským botanikem [[Jean Robin|Jeanem Robinem]], po němž dostaly akáty své rodové jméno. V Čechách je trnovník akát zmiňován poprvé v roce [[1710]]. Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou [[vegetace|vegetaci]]. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtížné.
Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. [[Národní park Podyjí]].
== Památné stromy a aleje ==
* [[Akát pod Vačinou]]
* [[Kasejovický akát]]
* [[Kilometrovka]]
== Literatura ==
<references group="L"/>
Květena České republiky, díl 4 / B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 1995. - S. 361–362.
== Reference ==
*{{překlad
| jazyk = en
| článek =Robinia pseudoacacia|
|revize = 312019067|}}
<references />
== Externí odkazy ==
{{Wikislovník|akát}}
{{Sisterlinks|commons=Robinia pseudoacacia|species=Robinia pseudoacacia}}
* [http://www.garten.cz/e/cz/700-trnovnik-akat-robinia-pseudoacacia Robinia pseudoacacia v Encyklopedii * Garten.cz]
[[Kategorie:Bobovité]]
Řádek 24 ⟶ 102:
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
{{Link FA|de}}
| |||