Librace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix ref.
upřesnění
Řádek 9:
Měsíční librace má čtyři různé složky:<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7</ref>
* librace v selenografické šířce – tato složka je relativně malá a její příčinou je mírný sklon rotační osy Měsíce k rovině jeho oběhu kolem Země (činí 6,7°). K Zemi se tak střídavě přiklánějí severní a jižní měsíční pól a z ní tak lze spatřit oblast za severním či jižním okrajem. Jedná se tedy o podobný proces jako střídání ročních období či polární den a noc na naší planetě.
* librace v selenografické délce – tento pohyb je u Měsíce dominantní a souvisí s [[excentricita|excentricitou]] dráhy našeho satelitu kolem Země. Z důvodu zachování celkového momentu hybnosti (viz [[Keplerovy zákony|Druhý Keplerův zákon]]) z našeho pohledu Měsíc na své dráze zrychluje a zpomaluje svou rotaci. Nejrychleji se po své eliptické dráze pohybuje v [[Apsida (astronomie)|periseleniu]], nejpomaleji v [[Apsida (astronomie)|aposeleniu]], přičemž otáčení kolem vlastní osy sice není konstantní, ale tyto odchylky jsou relativně zanedbatelné. Díky tomutěmto faktorům lze v určitých bodech jeho dráhy nahlédnout za pravý či levý okraj [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené strany Měsíce]].
* paralaktická librace – neboli půldenní librace -, ta souvisí s rotací Země samotné. Pozorovateli se během jednoho dne – díky otáčení jeho vlastní polohy kolem osy rotace naší planety – naskýtají na Měsíc pohledy z různých úhlů. Největší výchylka je během východu a západu Měsíce na obloze, na rovníku (kde je maximální) činí rozdíl polohy pozorovacích stanovišť více než 12 tisíc km.
* fyzická librace - souvisí právě s drobnými odchylkami v jinak rovnoměrné rotaci Měsíce kolem vlastní osy. Dosahuje hodnot jen několika obloukových minut.