Jan Zlatoústý: Porovnání verzí

|uctíván= [[římskokatolická církev]]; [[řeckokatolická církev]]; [[pravoslaví]]; [[anglikánství|anglikánské církve]]; [[východní pravoslavné společenství]]

|atributy = kniha [[evangelium|evangelií]], úl

|kostely =

|}}

[[Svatý]] '''Jan Zlatoústý''' ([[347]] nebo [[349]]<ref>Přesné datum Janova narození není známo, pro více informací si přečtěte knihu Robert a Cartera, "The Chronology of St. John Chrysostom's Early Life," in Traditio 18:357–64 (1962) Jean Dumortier, "La valeur historique du dialogue de Palladius et la chronologie de saint Jean Chrysostome," in Mélanges de science religieuse, 8:51–56 (1951). Carter datuje jeho narození do roku 349. Stejně jako Robert Louis Wilken, John Chrysostom and the Jews: Rhetoric and Reality in the Late Fourth Century, (Berkeley: University of California Press:1983), p.5.</ref> [[Antiochie]], [[Antakya]], [[Turecko]] – [[14. září]] [[407]], Komana v Pontu, Turecko; řecky '' Ιωάννης ο Χρυσόστομος, Ioannés Chrýsostomos'') byl [[Konstantinopol|konstantinopolský]] [[arcibiskup]] známý pro svou řečnickou a kazatelskou zdatnost (právě díky ní byl k jeho jménu posmrtně přidán přídomek ''Zlatoústý''). Rozhodně odsuzoval zneužívání pravomocí světskými i církevními činiteli. To vedlo např. k jeho sporu s císařovnou [[Eudokia|Eudokií]]. V roce [[1568]] jej [[papež]] [[Pius V.]] jmenoval [[učitel církve|učitelem církve]].

V roce [[398]] přijal s váháním jmenování [[patriarcha|patriarchou]] v [[Konstantinopol]]i, kde rozvinul charitativní činnost, s neúprosnou mravní přísností usiloval o reformu kněžského života a bojoval proti zlořádům ve společnosti i na císařském dvoře. Tím si znepřátelil jak vyšší kněžstvo včetně alexandrijského patriarchy [[Theofil (patriarcha)|Theofila]], který toužil dosadit na konstantinopolský stolec svého kandidáta, tak i špičky světské hierarchie, a zejména pak císařovnu [[Eudokia|Eudokii]]. Na její popud byl v roce [[403]] sesazen a poslán do [[exil]]u, lid si však vynutil jeho návrat. Příměří s císařovnou netrvalo dlouho po surovém vojenském zásahu během [[Velikonoce|velikonočních]] obřadů v roce [[404]] byl poslán do vyhnanství v Malé Arménii. Nepřestal však řídit svoji [[diecéze|diecézi]] a vedl rozsáhlou korespondenci. Na nátlak svých nepřátel byl z císařova rozkazu přeložen na místo ještě odlehlejší na východní pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. Po tříměsíčním namáhavém putování však [[smrt|zemřel]]. Jeho pohřbu se zúčastnilo velké množství [[víra|věřících]].

 

 

[[Soubor:Zlatoust.jpg|thumb|[[Klášter Jana Zlatoústého (Moskva)|Klášter Jana Zlatoústého]] v [[Moskva|Moskvě]] (1882).]]

Ve své kazatelské a literární činnosti využíval Jan Zlatoústý antickou vzdělanost a spojoval myšlenkovou hloubku s ušlechtilou formou. Nezaměřoval se již na obhajobu [[křesťanství]] proti pohanům ani na [[dogma]]tické spory uvnitř křesťanství, ale usiloval především o nápravu společnosti.

 

 

Mezi jeho další díla patří ''Knihy o napravení padlého'' (do češtiny přeložil a předmluvu napsal [[Viktorin Kornel ze Všehrd]]) a několik pojednání – ''O kněžství'', ''Proti těm, kdo zavrhují klášterní život'' a ''Proti judaizujícím křesťanům''.

== Odkazy ==

{{Commonscat|John Chrysostom}}

=== Reference ===

<references/>

* Patristická čítanka I, Praha, 1983

* Dostálová, R., Byzantská vzdělanost, Praha, Vyšehrad 1990

 

* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=20024 Volně dostupný český Výbor ze spisů sv. otce a učitele církve Jana Zlatoústého (1885)]

 

{{Portály|Křesťanství}}

[[Kategorie:Církevní otcové]]

[[Kategorie:Svatí]]

[[Kategorie:Narození 4. století]]

[[Kategorie:Úmrtí 407]]

[[Kategorie:Muži]]