Wikipedie

Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
111 476 editací
m odebrána Kategorie:Okultisté; přidána Kategorie:Němečtí okultisté za použití HotCat
Podstatné rozšíření, odkazy, -Pahýl
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1:
[[Soubor: Heinrich Cornelius Agrippa00.jpg |thumb|rightupright=1.0|HeinrichAgrippa Corneliusz AgrippaNettesheimu, dobová podobizna]]
 
'''Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim''' ([[14. září]] [[1486]], [[Kolín nad Rýnem]] – [[18. únor]]a [[1535]], [[Grenoble]]) byl německý humanistický učenec, [[teosofie|teosof]], okultista, alchymistaprávník a lékař.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | jméno = | odkaz na autora = | titul = Filosofický slovník | vydavatel = Nakladatelství Olomouc | místo = Olomouc | rok = 2002 | počet stran = 463 | isbn = 80-7182-064-4}}</ref>
V dobrodružném životě se ucházel o přízeň různých dvorů a univerzit, působil jako městský lékař a právník, sloužil ve vojsku, všude se ale dostal brzy do sporů a musel odejít. Prošel tak celou západní Evropu, stýkal se se slavnými humanisty a byl třikrát ženat. Plné rozporů je i jeho dílo, v němž jednak shromáždil látku z nejrůznějších magických spisů a snažil se je obhájit jako užitečnou vědu, napsal však také ostrou kritiku všeho vědění včetně svého vlastního. Byl reálnou inspirací pro [[Johann Wolfgang Goethe|Goethova]] "Fausta".
 
== Život ==
Agrippa studoval u židovských [[kabala|kabalistů]] a četl spisy [[Johann Reuchlin|Johanna Reuchlina]]. Sám pak sepsal dílo ''De occulta philosophia'' (Okultní filosofie, 1531–1533), v němž se snažil rehabilitovat [[magie|magii]] v křesťanství. Tvrdil, že magie není dílem [[ďábel|ďábla]], nýbrž že se jedná o vědu, která odhaluje tajemné zákonitosti stvoření. Tyto tajemné zákonitosti se skrývají také v [[Tóra|Tóře]] a odkrývá je kabala, kterou je ovšem podle Agrippy nutné interpretovat a doplnit v duchu křesťanského zjevení. Agrippovo dílo se stalo jedním z nejdůležitějších magicko-okultistických děl.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sadek|jméno=Vladimír|odkaz na autora=Vladimír Sadek|titul=Židovská mystika|místo=Praha|vydavatel=Fra|rok=2003|isbn=80-86603-05-9|stránky=18–19}}</ref>▼
Hlavním pramenem pro Agrippův život je jeho korespondence z let 1507-1535, která však není historicky příliš spolehlivá. Na univerzitě v Kolíně studoval latinu, teologii, hermetismus, magii, lékařství, římské právo, mechaniku, optiku a geometrii. Roku 1500 získal bakalaureát a o dva roky později titul licenciáta (magistra) svobodných umění. V letech 1502-1507 žil a studoval v [[Paříž]]i, kde se spřátelil s řadou významných humanistů, roku 1509 přednášel na univerzitě v Burgundském Dole o kabalistické knize [[Johann Reuchlin|Johanna Reuchlina]]. 1510 byl v Anglii, snad ve službách císaře [[Maxmilián I.|Maxmiliána I.]], a navštěvoval teologické přednášky Johna Coleta. V letech 1511-1518 žil v různých městech v Itálii, přednášel v [[Turín]]ě a v [[Pavia|Pavii]], kde se poprvé oženil. Markýzovi z Montferrat věnoval dva spisky, "Dialog o člověku" a "O trojím důvodu pro poznávání Boha", ale u dvora se neuchytil. Měl však příležitost stýkat se s podobně smýšlejícími humanisty a prohloubil své znalosti kabaly a hermetismu, zejména četbou spisů a překladů [[Pico della Mirandola]]. Studoval také u u židovských [[kabala|kabalistů]].<ref name="A"> http://plato.stanford.edu/entries/agrippa-nettesheim/</ref>
 
▲AgrippaV studovalItálii uzačal židovskýchpsát [[kabala|kabalistů]] a četl spisy [[Johann Reuchlin|Johanna Reuchlina]]. Sám paksvé sepsalnejznámější dílo ''De occulta philosophia'' (Okultní filosofie, vyšlo 1531–1533), v němž se snažil rehabilitovat [[magie|magii]] v křesťanství. Tvrdil, že magie není dílem [[ďábel|ďábla]], nýbrž že se jedná o vědu, která odhaluje tajemné zákonitosti stvoření. Tyto tajemné zákonitosti se skrývají v řecké, egyptské a perské moudrosti, ale také v [[Tóra|Tóře]]. a odkrýváOdkrývá je kabala, kterou je ovšem podle Agrippy nutné interpretovat a doplnit v duchu křesťanského zjevení. Agrippovo dílo se stalo jedním z nejdůležitějších magicko-okultistických děl.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sadek|jméno=Vladimír|odkaz na autora=Vladimír Sadek|titul=Židovská mystika|místo=Praha|vydavatel=Fra|rok=2003|isbn=80-86603-05-9|stránky=18–19}}</ref>
 
Od roku 1518 působil jako městský právník v [[Mety|Metách]], od 1521 jako městský lékař v [[Ženeva|Ženevě]], kde se po smrti své první ženy oženil podruhé, a 1523-1524 jako lékař ve [[Fribourg]]u. V té době se seznámil se spisy [[Martin Luther|Martina Luthera]] a dalších reformátorů, sám však zůstal přívržencem [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]]. Roku 1524 se stal osobním lékařem královny-matky u dvora krále Františka I., který tehdy sídlil v [[Lyon]]u. Vlivné králově sestře [[Markéta Navarrská (1492–1549)|Markétě Navarrské]] věnoval traktát "O chvále žen", přesto však byl roku 1526 propuštěn. Ve velké nouzi napsal skeptický traktát "O marnosti všech věd a umění", kde zpochybnil všechnu lidskou učenost a výslovně i své vlastní knihy o magii, protože jedinou jistotou je slovo Boží.
 
Roku 1528 odešel do [[Antverpy|Antverp]] a ucházel se o přízeň u dvora císaře Maxmiliána, který s Francií právě válčil. U [[Markéta Habsburská (1480–1530)|Markéty Habsburské]] jako guvernérky sice dostal jen skromné místo, mohl zde však vytisknout své spisy. Ty se těšily velkému úspěchu, spis "O marnosti" však mimo jiné ostře kritizoval žebravé mnichy a na jejich nátlak byl propuštěn. Roku 1532 byl krátce uvězněn pro dluhy a pak uprchl do Kolína k arcibiskupovi Herrmanu von Wied, který se o hermetismus zajímal. Dal zde tisknout spis "Okultní filosofie" a když církevní cenzoři namítali, arcibiskup tisk prosadil. Agrippa vytiskl ještě další polemické spisy na obranu francouzského humanisty [[Lefevre d'Etapes|Lefevra d'Etapes]], což vyvolalo další spory. Roku 1535 se vrátil do Lyonu, kde byl uvězněn, ale na přímluvi přátel brzy propuštěn. Krátce nato, snad v Grenoblu zemřel. Tři z jeho dětí pak žily ve Francii.<ref name="A"/>
[[Soubor: Agrippa2.jpg|thumb|upright=1.0|Sebrané spisy (Lyon, kolem 1580]]
 
== Hlavní spisy ==
* ''De occulta philosophia'' (Okultní filosofie, 1534) je pokus obhájit magii, očištěnou od démonských prvků, a zařadit ji do novoplatónského systému hierarchií. Agrippa zde sebral množství materiálu, o němž (z velké části mylně) předpokládal, že je to cenné dědictví prastaré moudrosti, řecké, židovské, egyptské i perské, které by se dalo dobře využít k ovládání přírody i lidí. Protože je však také nebezpečné, musí zůstat v tajnosti a smí se odhalit jen velmi moudrým a mravným lidem. Kniha tak nepodává žádné návody a zůstává na spekulativní rovině. Domnělá "4. kniha" je podvrh, který Agrippa sám odmítl.
* ''De incertitudine et vanitate scientiarum declamatio invectiva'' (O nejistotě a marnosti věd) je pro badatele záhada. Spis je ostrá kritika a zpochybnění všech věd, protože lidské poznání se nemůže dobrat pravdy, která je nám přístupná jen ve slově Božím - v Bibli. Výslovně zpochybňuje i Agrippovu Okultní filosofii jak omyl mladých let - jenže tuto knihu Agrippa dál tiskl i po vydání této kritiky. Na tuto námitku se hájil tím, že je to ''declamatio'', to jest názor, předložený k diskusi, který nemusí být pravdivý.
* ''De nobilitate et praecellentia foeminei sexus'' (O vznešenosti a výtečnosti ženského pohlaví, 1529) je spíše účelový spis pro královnu a regentku. Agrippa zde uvádí příklady vynikajících žen starověku, jejich veřejných a politických úspěchů a navazuje úvhami o tom, že ženy jsou ctnostnější a laskavější než muži, že nemají sklon ke korupci a sporům.<ref name="A"/>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
 
{{NK ČR|jn19990000050}}
* Agrippa z Nettesheimu, ''Okultní filosofie''. Praha: Trigon 2004
* ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998. Heslo Agrippa z Nettesheimu, str. 14
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Agrippa 4. Sv. 1, str. 474
=== Související články ===
* [[Renesanční humanismus]]
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim}}
*{{en}}
*[http://plato.stanford.edu/entries/agrippa-nettesheim/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Agrippa of Nettesheim]
* [http://hdl.loc.gov/loc.rbc/general.12345.1 De occulta philosophia] ze sbírek Library of Congress
*[http://www.esotericarchives.com/agrippa/ Spisy]
*[http://web.archive.org/web/20091027043443/http://geocities.com/Athens/Agora/7850/ Stránky o životě Agrippy z Nettesheimu]
*[http://www.newadvent.org/cathen/01231c.htm Článek v ''Catholic Encyclopedia'']
*[http://web.archive.org/web/20080516162008/http://www.compilerpress.atfreeweb.com/Anno+Borchardt+Magi.htm "The ''Magus'' as Renaissance Man" (článek o historickém kontextu]
*{{de}}
* [http://hdl.loc.gov/loc.rbc/houdini.70112.1 ''Magische Werke''] ze sbírek Library of Congress
*[http://www.deutsche-biographie.de/sfz478.html Životopis v ADB (kritický)
 
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
{{Pahýl}}
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. ''
{{DEFAULTSORT:Agrippa von Nettesheim, Heinrich Cornelius}}▼
 
▲{{DEFAULTSORT:Agrippa von Nettesheim, Heinrich CorneliusG}}
[[Kategorie:Němečtí okultisté]]▼
[[Kategorie:NarozeníRenesanční 1486humanisté]]
▲[[Kategorie:Němečtí okultistéteologové]]
[[Kategorie:Křesťanská kabalaOkultisté]]▼
[[Kategorie:Narození 1476]]
[[Kategorie:Úmrtí 1535]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Křesťanská kabala]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Cornelius_Agrippa_von_Nettesheim“