Io (měsíc): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie / Zbývající odkazy - Inferno, Komprese, Morfologie
oprava odkazů na rozcestníky, upřesnění - Dante a Božská komedie
Řádek 100:
'''Io''' je jedním z [[Měsíc (satelit)|měsíců]] planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], nejvnitřnější ze skupiny [[Galileovy měsíce|měsíců objevených Galileem]]. S průměrem 3642,6 km se jedná o čtvrtý největší měsíc ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Pojmenován byl dle [[řecká mytologie|řecké mytologie]] po [[Íó]] – kněžce [[Héra|Héry]], která se stala milenkou vládce bohů [[Zeus|Dia]] (v [[Starověký Řím|římské]] [[mytologie|mytologii]] byl jeho ekvivalentem [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]]).
 
Na povrchu měsíce se nachází více jak 400 aktivních [[sopka|sopek]] a Io je tak [[geologie|geologicky]] nejaktivnějším tělesem ve sluneční soustavě.<ref name="book">{{Citace monografie| titul=Encyclopedia of the Solar System| kapitola=Io: The Volcanic Moon| autor=Rosaly MC Lopes| vydavatel=Academic Press | rok=2006| korporace=Lucy-Ann McFadden, Paul R. Weissman, Torrence V. Johnson| strany=419–431 | isbn=978-0120885893}}</ref><ref name="Lopes2004">{{Citace periodika | titul=Lava lakes on Io: Observations of Io’s volcanic activity from Galileo NIMS during the 2001 fly-bys | periodikum=Icarus | příjmení=Lopes | jméno=R. M. C. | spoluautoři=''et al.'' | strany=140–174 | ročník=169 | číslo= | rok=2004 | doi=10.1016/j.icarus.2003.11.013}}</ref> Extrémní vulkanická aktivita je výsledkem silných [[slapové jevy|slapových jevů]] způsobených vlivem Jupitera, [[Europa (měsíc)|Europy]] a [[Ganymed (měsíc)|Ganymedu]]. Slapové síly působí na celý měsíc, způsobují tření a to je příčinou zahřívání jeho jádra. [[Sopečná erupce|Erupce]] na povrchu vytvářejí oblaka [[síra|síry]] a [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], které dosahují výšky až 500&nbsp;km. Povrch je pokryt více jak stovkou [[hora|hor]], které vznikly vyzdvihnutím částí kůry vlivem extrémní [[Komprese (geologie)|komprese]] silikátového [[planetární plášť|pláště]]. Některé z těchto hor sahají výše než nejvyšší [[Země|pozemská]] hora [[Mount Everest]].<ref name="Schenk2001">{{Citace periodika | příjmení=Schenk | jméno=P. | spoluautoři=''et al.'' | rok=2001 | titul=The Mountains of Io: Global and Geological Perspectives from ''Voyager'' and ''Galileo'' | periodikum=Journal of Geophysical Research | ročník=106 | číslo=E12 | strany=33201–33222 | doi=10.1029/2000JE001408}}</ref> Na rozdíl od většiny měsíců ve vnější sluneční soustavě (které mají tlustou vrstvu [[led]]u), je Io složen převážně ze silikátových [[hornina|hornin]], které jsou okolo roztaveného železného či síroželeznatého [[planetární jádro|jádra]]. Většina povrchu měsíce je charakteristická rozsáhlými pláněmi potaženými sírou nebo [[mráz|zmrzlým]] oxidem siřičitým způsobující jeho zvláštní zbarvení.
 
Povrchový vulkanismus je odpovědný za veliké množství unikátních útvarů na Io. Sopečná mračna a [[lávový proud|lávové proudy]] neustále přetvářejí povrch měsíce a jeho zbarvení, které se vyskytuje v různých odstínech červené, žluté, bílé, černé a zelené způsobované většinou sloučeninami síry. Velké množství lávových proudů, několik z nich delších než 500&nbsp;km, přispívají k rychlým změnám vzhledu povrchu. Při pohledu z vesmíru povrch měsíce připomíná povrch [[pizza|pizzy]]. Sopečné erupce neustále doplňují materiál do slabé [[atmosféra|atmosféry]] Io a druhotně i do rozsáhlé [[Magnetosféra Jupiteru|magnetosféry Jupiteru]].
Řádek 185:
Přes rozsáhlé projevy vulkanismu, které dávají Io jeho charakteristický vzhled, jsou téměř všechny hory na povrchu tektonického původu a nikoliv sopečného. Předpokládá se, že většina hor vznikla v důsledku stlačování podloží litosféry, které často vyústí ve zdvih, náklon části kůry měsíce a následný [[střih (geologie)|střih]].<ref name="SchenkBulmer1998">{{Citace periodika | příjmení=Schenk | jméno=P. M. | spoluautoři=Bulmer, M. H. | titul=Origin of mountains on Io by thrust faulting and large-scale mass movements | periodikum=Science | ročník=279 | číslo= | strany=1514–1517 | rok=1998 | url= | doi=10.1126/science.279.5356.1514}}</ref>
 
Následně dochází k [[Subsidence|subsidenci]] hor, které jsou neustále pohřbívány dalším sopečným materiálem.<ref name="SchenkBulmer1998"/> Globální rozložení hor je v přímé opozici se sopečnými tělesy; oblasti, kde se nachází více hor, je méně sopek a naopak.<ref name="McKinnon2001">{{Citace periodika | příjmení=McKinnon | jméno=W. B. | spoluautoři=''et al.'' | titul=Chaos on Io: A model for formation of mountain blocks by crustal heating, melting, and tilting | periodikum=Geology | ročník=29 | číslo= | strany=103–106 | rok=2001 | url= | doi=10.1130/0091-7613(2001)029<0103:COIAMF>2.0.CO;2}}</ref> Tato skutečnost naznačuje, že velké oblasti litosféry jsou ve fázi [[kompreseKomprese (geologie)|komprese]] (hory) a [[extenze (geologie)|extenze]] (sopky).<ref name="Tackley2001">{{Citace periodika | příjmení=Tackley | jméno=P. J. | titul=Convection in Io's asthenosphere: Redistribution of nonuniform tidal heating by mean flows | periodikum=J. Geophys. Res. | ročník=106 | číslo= | strany=32971–32981 | rok=2001 | url= | doi=10.1029/2000JE001411}}</ref> V jiných oblastech jsou ale obě hlavní části vzájemně překryté naznačující, že magma často na povrch putuje i různými [[zlom]]y, které se v kůře nacházejí.<ref name="Radebaugh2001"/>
 
Hory na povrchu Io mají různý [[morfologieGeomorfologie|morfologický]] vzhled, nejčastější vrcholek tvoří [[plató]].<ref name="Schenk2001"/> Tyto útvary reprezentují rozsáhlá tělesa s rovným vrchem tzv. [[mesa|mesy]] s drsným povrchem. Ostatní hory se zdají být ukloněné bloky kůry s málo příkrými svahy, které vznikly vytlačením z původně rovného povrchu. Oba dva hlavní typy mají z jedné či z více stran ostré [[svah]]y. Jen malé množství hor na povrchu má vulkanický původ, jedná se nejspíše o nízké [[štítová sopka|štítové sopky]] se sklony mezi 6 až 7° a malou depresí na vrcholku, která by mohla být centrální [[kaldera]].<ref name="Schenk2004">{{Citace periodika | příjmení=Schenk | jméno=P. M. | spoluautoři=''et al.'' | titul=Shield volcano topography and the rheology of lava flows on Io | periodikum=Icarus | ročník=169 | číslo= | strany=98–110 | rok=2004 | url= | doi=10.1016/j.icarus.2004.01.015}}</ref> Vulkanické hory jsou většinou menší než ostatní hory, dosahují výšky pouze 1 až 2&nbsp;km a od 40 do 60&nbsp;km do šířky. Některé další štítové sopky s ještě méně ukloněnými svahy je možné pozorovat na snímcích jako např. v&nbsp;oblasti [[Ra Patera]], ale jejich změření není zatím možné.<ref name="Schenk2004"/>
 
Zdá se, že všechny pozorované hory jeví známky silné [[eroze]]. Na jejich úbočích je možné pozorovat [[Svahový pohyb|sesuvy]] materiálu, který se hromadí u úpatí hory, což vede k závěru, že se jedná o dominantní erozivní činitel.<ref name="Moore2001">{{Citace periodika | příjmení=Moore | jméno=J. M. | spoluautoři=''et al.'' | titul=Landform degradation and slope processes on Io: The Galileo view | periodikum=J. Geophys. Res. | ročník=106 | číslo= | strany=33223–33240 | rok=2001 | url= | doi=10.1029/2000JE001375}}</ref>
Řádek 291:
 
=== Povrchové útvary ===
Útvary na povrchu měsíce jsou pojmenovány po osobách a místech spojených s mytologií Io, podobně jako po bozích ohně, sopek či [[Slunce]] a dalších mytických objektech jako např. z [[''Inferno]]'', popodle podle původního názvu první části [[Dante Alighieri|Danteho]] knizeknihy ''[[Božská komedie]]''.<ref name="NameCategories">{{Citace elektronické monografie | příjmení=Blue | jméno=Jennifer | datum vydání=October 16, 2006 | url=http://planetarynames.wr.usgs.gov/append6.html | titul=Categories for Naming Features on Planets and Satellites | vydavatel=USGS | datum přístupu= 2007-06-14}}</ref> Od detailnějšího průzkumu měsíce sondou Voyager 1 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala přibližně 225 sopek, pohoří, rovin a výrazných albedových útvarů. Bylo schváleno používat označení např. ''patera'', ''mons'', ''mensa'', ''planum'', ''fluctus'' ([[lávový proud|lávové proudy]]) či ''tholus'' pro různé povrchové útvary v závislosti na jejich tvaru, sklonu, velikosti atd.<ref name="NameCategories"/>
 
== Odkazy ==