Io (měsíc): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie / Zbývající odkazy - Inferno, Komprese, Morfologie |
oprava odkazů na rozcestníky, upřesnění - Dante a Božská komedie |
||
Řádek 100:
'''Io''' je jedním z [[Měsíc (satelit)|měsíců]] planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], nejvnitřnější ze skupiny [[Galileovy měsíce|měsíců objevených Galileem]]. S průměrem 3642,6 km se jedná o čtvrtý největší měsíc ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Pojmenován byl dle [[řecká mytologie|řecké mytologie]] po [[Íó]] – kněžce [[Héra|Héry]], která se stala milenkou vládce bohů [[Zeus|Dia]] (v [[Starověký Řím|římské]] [[mytologie|mytologii]] byl jeho ekvivalentem [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]]).
Na povrchu měsíce se nachází více jak 400 aktivních [[sopka|sopek]] a Io je tak [[geologie|geologicky]] nejaktivnějším tělesem ve sluneční soustavě.<ref name="book">{{Citace monografie| titul=Encyclopedia of the Solar System| kapitola=Io: The Volcanic Moon| autor=Rosaly MC Lopes| vydavatel=Academic Press | rok=2006| korporace=Lucy-Ann McFadden, Paul R. Weissman, Torrence V. Johnson| strany=419–431 | isbn=978-0120885893}}</ref><ref name="Lopes2004">{{Citace periodika | titul=Lava lakes on Io: Observations of Io’s volcanic activity from Galileo NIMS during the 2001 fly-bys | periodikum=Icarus | příjmení=Lopes | jméno=R. M. C. | spoluautoři=''et al.'' | strany=140–174 | ročník=169 | číslo= | rok=2004 | doi=10.1016/j.icarus.2003.11.013}}</ref> Extrémní vulkanická aktivita je výsledkem silných [[slapové jevy|slapových jevů]] způsobených vlivem Jupitera, [[Europa (měsíc)|Europy]] a [[Ganymed (měsíc)|Ganymedu]]. Slapové síly působí na celý měsíc, způsobují tření a to je příčinou zahřívání jeho jádra. [[Sopečná erupce|Erupce]] na povrchu vytvářejí oblaka [[síra|síry]] a [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], které dosahují výšky až 500 km. Povrch je pokryt více jak stovkou [[hora|hor]], které vznikly vyzdvihnutím částí kůry vlivem extrémní [[Komprese (geologie)|komprese]] silikátového [[planetární plášť|pláště]]. Některé z těchto hor sahají výše než nejvyšší [[Země|pozemská]] hora [[Mount Everest]].<ref name="Schenk2001">{{Citace periodika | příjmení=Schenk | jméno=P. | spoluautoři=''et al.'' | rok=2001 | titul=The Mountains of Io: Global and Geological Perspectives from ''Voyager'' and ''Galileo'' | periodikum=Journal of Geophysical Research | ročník=106 | číslo=E12 | strany=33201–33222 | doi=10.1029/2000JE001408}}</ref> Na rozdíl od většiny měsíců ve vnější sluneční soustavě (které mají tlustou vrstvu [[led]]u), je Io složen převážně ze silikátových [[hornina|hornin]], které jsou okolo roztaveného železného či síroželeznatého [[planetární jádro|jádra]]. Většina povrchu měsíce je charakteristická rozsáhlými pláněmi potaženými sírou nebo [[mráz|zmrzlým]] oxidem siřičitým způsobující jeho zvláštní zbarvení.
Povrchový vulkanismus je odpovědný za veliké množství unikátních útvarů na Io. Sopečná mračna a [[lávový proud|lávové proudy]] neustále přetvářejí povrch měsíce a jeho zbarvení, které se vyskytuje v různých odstínech červené, žluté, bílé, černé a zelené způsobované většinou sloučeninami síry. Velké množství lávových proudů, několik z nich delších než 500 km, přispívají k rychlým změnám vzhledu povrchu. Při pohledu z vesmíru povrch měsíce připomíná povrch [[pizza|pizzy]]. Sopečné erupce neustále doplňují materiál do slabé [[atmosféra|atmosféry]] Io a druhotně i do rozsáhlé [[Magnetosféra Jupiteru|magnetosféry Jupiteru]].
Řádek 185:
Přes rozsáhlé projevy vulkanismu, které dávají Io jeho charakteristický vzhled, jsou téměř všechny hory na povrchu tektonického původu a nikoliv sopečného. Předpokládá se, že většina hor vznikla v důsledku stlačování podloží litosféry, které často vyústí ve zdvih, náklon části kůry měsíce a následný [[střih (geologie)|střih]].<ref name="SchenkBulmer1998">{{Citace periodika | příjmení=Schenk | jméno=P. M. | spoluautoři=Bulmer, M. H. | titul=Origin of mountains on Io by thrust faulting and large-scale mass movements | periodikum=Science | ročník=279 | číslo= | strany=1514–1517 | rok=1998 | url= | doi=10.1126/science.279.5356.1514}}</ref>
Následně dochází k [[Subsidence|subsidenci]] hor, které jsou neustále pohřbívány dalším sopečným materiálem.<ref name="SchenkBulmer1998"/> Globální rozložení hor je v přímé opozici se sopečnými tělesy; oblasti, kde se nachází více hor, je méně sopek a naopak.<ref name="McKinnon2001">{{Citace periodika | příjmení=McKinnon | jméno=W. B. | spoluautoři=''et al.'' | titul=Chaos on Io: A model for formation of mountain blocks by crustal heating, melting, and tilting | periodikum=Geology | ročník=29 | číslo= | strany=103–106 | rok=2001 | url= | doi=10.1130/0091-7613(2001)029<0103:COIAMF>2.0.CO;2}}</ref> Tato skutečnost naznačuje, že velké oblasti litosféry jsou ve fázi [[
Hory na povrchu Io mají různý [[
Zdá se, že všechny pozorované hory jeví známky silné [[eroze]]. Na jejich úbočích je možné pozorovat [[Svahový pohyb|sesuvy]] materiálu, který se hromadí u úpatí hory, což vede k závěru, že se jedná o dominantní erozivní činitel.<ref name="Moore2001">{{Citace periodika | příjmení=Moore | jméno=J. M. | spoluautoři=''et al.'' | titul=Landform degradation and slope processes on Io: The Galileo view | periodikum=J. Geophys. Res. | ročník=106 | číslo= | strany=33223–33240 | rok=2001 | url= | doi=10.1029/2000JE001375}}</ref>
Řádek 291:
=== Povrchové útvary ===
Útvary na povrchu měsíce jsou pojmenovány po osobách a místech spojených s mytologií Io, podobně jako po bozích ohně, sopek či [[Slunce]] a dalších mytických objektech jako např.
== Odkazy ==
| |||