Verze z 16. 3. 2013, 11:53 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 27 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q312973) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 9. 2013, 11:36 editovat zrušit editaci Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 894 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Núr ad-Dín byl synem slavného vojevůdce [[Imád ad-Dín Zengí\|Imáda ad-Dín Zengího]], vládce Mosulu a Aleppa. Po smrti otce v roce [[1146]] se ujal vlády v Aleppu, zatímco jeho bratr Saíf ad-Dín v Mosulu. Už tehdy byl poměrně známým vojevůdcem, který dobyl několik pevností v [[Antiochijské knížectví\|Antiochijském knížectví]]. V roce [[1147]] vytvořil spojenectví s damašským mírem Unurem, které ovšem bylo z obou stran poměrně nedůvěřivé. Přesto mu v roce 1148 přišel na pomoc při obléhání Damašku [[Druhá křížová výprava\|druhou křížovou výpravou]]. Od tohoto momentu se začal stávat legendou. Rok poté [[1149\|(1149)]] vytáhl s pomoc Unura na území Antiochijského knížectví, kde napadl hrad Inab. Kníže Raimond z Poitire, který vytáhl hrad bránit, byl při bitvě zabit. Díky vítězství padla velká část knížectví pod ~~jeh~~jeho správu, vše východně od řeky Orontes. Samotnou [[Antiochie\|Antiochii]] se ale Núr ad-Dín dobýt nepokusil. Zřejmě se obával konfliktu s byzantským císařem, který si na město také činil nárok. Ve stejném roce zemřel Núr ad-Dínův bratr Saíf a vládu v Mosulu převzal další z bratrů, Kutb ad-Dín. Kutb ovšem prohlásil vládcem Mosulu Núr ad-Dína. Tím získal vládu nad významnou částí Sýrie a jeho dalším cílem se stalo definitivní sjednocení země, tedy dobytí samotného Damašku. Mezi lety [[1150]] - [[1154]] obléhal Damašek celkem čtyřikrát. V této době také zemřel jeho bývalý spojenec Unur. jeho nástupce byl dokonce ochoten platit poplatky jeruzalémskému králi. Avšak v roce 1154 se obyvatelé města proti němu vzbouřili a Núr ad-Dín se s nimi dohodl a získal Damašek bez krveprolití. Tím se mu podařilo sjednotit celou Sýrii pod svou faktickou vládou. Na samotný [[Jeruzalém]] ale nikdy nevytáhl a rozhodl se mu dokonce dále platit malé poplatky. Místo toho začal křižácké státy ničit postupně. V roce [[1157]] oblehl templářský hrad Bainas a porazil armádu z Jeruzaléma, která byla vyslaná na pomoc obléhaným. Roku [[1159]] přistoupil na spojenectví s byzantským císařem [[Manuel Komnenos\|Manuelem Komnénem]], namířenému proti [[Seldžukové\|seldžukům]] a jejich sultánu [[Kilič Arslán II.\|Kilič Arslánu II.]] , přičemž proti němu vyslal vojsko. Zajímavý kousek se mu povedl, když v roce [[1160]] zajal samotného antiochijského knížete [[Renaud de Châtillon\|Renauda de Châtillon]]. Ten poté ve vězení strávil 16 let. ==Boje o Egypt== Řádek 14: Núr ad-Dín poslal roku 1164 do Egypta armádu pod velením svého nejlepšího vojevůdce [[Šírkúh\|Širkúha]] bin Šádhího. Ta svého cíle dosáhla, ale Šávar otočil. Ustoupil ze svých slibů a spojil se s Amaurym. Společně pak Širkúha oblehli ve městě Bilbeis. Núr ad-Dín na oplátku napadl antiochijské knížectví, obklíčil hrad Harim a zničil křižácké armády z Antiochie a [[Tripolis\|Tripolisu]]. Při tom zajal množství významných osob, v čele s [[Bohemund III. z Antiochie\|Bohemundem III.]] a [[Raimond III. z Tripolisu\|Raimondem III.]], knížetem antiochijským a hrabětem tripoliským. Samotnou Antiochii opět neobsadil, zabral však Bainas. V Egyptě nakonec vše skončilo dohodou a Amaury i Širkúh odtáhli. Širkúh se ale s armádou vrátil roku [[1167]], stejně tak i Amury. Opět vše skončilo dohodou a armády odtáhli. Následující rok se Amaury spojil s [[Byzantská říše\|Byzantskou říší]] a vpadl opět do Egypta. Oblehl [[Káhira\|Káhiru]] a Šavár opět běžel prosit Núr ad-Dína o pomoc. Širkúh opět vytáhl do Egypta, armáda Amauryho se stáhla a on 9. ledna [[1169]] triumfálně vstoupil do Káhiry. Po deseti dnech byl Šavár zabit a Širkúh se stal vezírem. Po třech měsících ovšem zemřel. Jeho nástupcem se stal Saláh ad-Dín Júsuf, později ~~známí~~známý jako [[Saladin]]. Byl to jeho synovec, který s ním podnikl všechny výpravy do Egypta. Vztah mezi Saladinem a jeho nadřízeným Núr ad-Dínem byl stále napjatější. Saladin váhal s okamžitým sesazením šiítského ~~chalífi~~chalífy a sunitského chalífu povolal až po jeho smrti v roce [[1171]], kdy fátimovský chalífát definitivně zrušil. Také on chtěl sjednotit Egypt a Sýrii pod svou vládou, na radu otce však proti Núr ad-Dínovi otevřeně nevystoupil. Odmítal však jeho rozkazy k útoku na Egypt. Nakonec se Núr ad-Dín chystal k výpravě do Egypta, ale roku 1174 zemřel na horečku vyvolanou infekcí. ==Osobnost a vláda Núr ad-Dína==

Núr ad-Dín: Porovnání verzí