Wikipedie

Janovické rudohoří: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Palu přesunul stránku Rudawy Janowickie na Janovické rudohoří s výměnou přesměrování: existuje používaný český ekvivalent
po přesunu
Řádek 1:
{{Infobox reliéf
| název = RudawyJanovické Janowickierudohoří
| obrázek = Starościeńskie_SkałyStarościeńskie Skały.JPG
| popis1 = Starościeńskie Skały
| popisek2 = [[Starościńskie Skały]]
Řádek 9:
| nadřaz = [[Krkonošská oblast]]
| podřaz =
| soused = [[Krkonoše]], [[Kotlina Jeleniogórska]], [[GóryKačavské Kaczawskiehory]], [[Góry Wałbrzyskie]], [[Brama Lubawska]]
| zeměpisná šířka = 50.8333333
| zeměpisná délka = 15.9166667
Řádek 18:
| povodí = [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]]
}}
'''RudawyJanovické Janowickierudohoří''' ({{Vjazyce|depl}} {{Cizojazyčně|depl|''LandeshuterRudawy KammJanowickie''}}, {{Vjazyce|csde}} {{Cizojazyčně|csde|''JanovickéLandeshuter rudohoříKamm''}}) je nejvýchodnější [[pohoří]] [[Krkonošská oblast|Krkonošské oblasti]]. Nachází se v [[Polsko|polském]] [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]]. Spojují [[Krkonoše]] na jihu s [[GóryKačavské Kaczawskiehory|GóramiKačavskými Kaczawskimihorami]] na severu a oddělují [[Kotlina Jeleniogórska|Jelenohorskou kotlinu]] od [[Brama Lubawska|Lubawské brány]]. Z východu a ze severu je velkým obloukem obtéká řeka [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]].
 
== Název ==
 
Před 2. světovou válkou patřilo Dolní Slezsko k [[Německo|Německu]] a německý název pohoří odkazoval na obec ''Landeshut in Schlesien,'', dnešní [[Kamienna Góra|Kamenná Hora]] jihovýchodně od hor. Polský název zase odkazuje na obec [[Janowice Wielkie]] ''(|Velké Janovice)'']] severně od hor. Název ''Rudawy (rudohoří)'' pak odráží staleté dolování kovových rud ([[zlato]], [[olovo]], [[měď]], [[arzén]]).
 
== Geografie ==
[[Soubor:Rudawy Janowickie.jpg|thumbnáhled|300px|RudawyJanovické Janowickierudohoří v rámci [[Geomorfologické členění Polska|geomorfologického členění Polska]]]]▼
 
Hlavní hřeben se táhne v délce 16 km severojižním směrem od JanowicVelkých WielkichJanovic na severu až po [[Przełęcz Kowarska]] (727 m), průsmyk, který odděluje Rudawyrudohoří od Krkonoš. [[Przełęcz Rudawska]] (740 m) dělí hlavní hřeben na severní a jižní část. Nejvyšším vrcholem je [[Skalnik]] (945 m) v jižní části, na severu jsou to [[Dzicza Góra]] (891 m) a [[Wołek]] (878 m). Do stran se rozbíhá několik bočních hřebenů, z nichž nejdůležitější je ten severozápadní, který se též nazývá [[Sokole Góry]] ''(Sokolí hory).'' Od zbytku pohoří je oddělen hluboce zaříznutým průsmykem [[Karpnicka Przełęcz]] (475 m). Nejvýraznějšími vrcholy Sokolích hor jsou [[Krzyżna Góra]] (654 m) a [[Sokolik]] (642 m), které tvoří téměř symetrickou dvojici, viditelnou z celé Jelenohorské kotliny.▼
▲[[Soubor:Rudawy Janowickie.jpg|thumb|300px|Rudawy Janowickie v rámci [[Geomorfologické členění Polska|geomorfologického členění Polska]]]]
▲Hlavní hřeben se táhne v délce 16 km severojižním směrem od Janowic Wielkich na severu až po [[Przełęcz Kowarska]] (727 m), průsmyk, který odděluje Rudawy od Krkonoš. [[Przełęcz Rudawska]] (740 m) dělí hlavní hřeben na severní a jižní část. Nejvyšším vrcholem je [[Skalnik]] (945 m) v jižní části, na severu jsou to [[Dzicza Góra]] (891 m) a [[Wołek]] (878 m). Do stran se rozbíhá několik bočních hřebenů, z nichž nejdůležitější je ten severozápadní, který se též nazývá [[Sokole Góry]] ''(Sokolí hory).'' Od zbytku pohoří je oddělen hluboce zaříznutým průsmykem [[Karpnicka Przełęcz]] (475 m). Nejvýraznějšími vrcholy Sokolích hor jsou [[Krzyżna Góra]] (654 m) a [[Sokolik]] (642 m), které tvoří téměř symetrickou dvojici, viditelnou z celé Jelenohorské kotliny.
 
== Pozoruhodnosti ==
[[Soubor:Kolorowejeziorko2.jpg|thumbnáhled|Azurová jezírka ''Kolorowe Jeziorka'']]▼
 
[[Soubor:Karpniki - litografia z XIX.jpg|thumbnáhled|Karpniki a hory dvojčata – někdejší zemské sídlo pruských králů]]▼
▲[[Soubor:Kolorowejeziorko2.jpg|thumb|Azurová jezírka ''Kolorowe Jeziorka'']]
▲[[Soubor:Karpniki - litografia z XIX.jpg|thumb|Karpniki a hory dvojčata – někdejší zemské sídlo pruských králů]]
V roce [[1989]] byl založen Rudawski Park Krajobrazowy (''Rudavský přírodní park'') o rozloze 88 km². Od té doby je téměř celé pohoří chráněné.
 
Zejména na severu v malebných Sokolích horách jsou k vidění dramatické, až 60 m vysoké skály a skalní útvary. Mezi nejznámější patří ''Most Skalny'' (skalní most), ''Skalne Bramy'' (skalní brány) a ''Starościńskie Skały.'' RudawyJanovické Janowickierudohoří jsouje po [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] druhý nejoblíbenější horolezecký terén v Polsku. Na východě pohoří u obce [[Wieściszowice]] se nacházejí ''Kolorowe Jeziorka'' (barevná jezírka) – tři jezera, která vznikla propadem starých důlních šachet. Kysličníky kovů způsobují purpurové, zelené a azurové zabarvení vody. V Rudawáchrudohoří stojí nejstarší horská bouda Sudet, ''Szwajcarka'' (původně německy ''Schweizerei)'' z roku [[1823]]. V horách je velmi hustá síť značených cest. Vrcholy a průsmyky nabízejí jedny z nejhezčích výhledů na [[Krkonoše]] na jihozápadě a [[Góry Wałbrzyskie]] na východě.
 
Další zajímavostí je ''Stary Trakt Kamiennogórski,'' stará zemská cesta (uzavřená pro motorová vozidla) přes ''Przełęcz pod Bobrzakiem'' (805 m) v jižním hřebeni, která byla vybudována v roce [[1778]] a zůstala dodnes v původním stavu. Kdysi po ní jezdily [[poštovní dostavník]]y z [[Vratislav (město)|Vratislavi]] přes [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] do [[Jelenia Góra|Jelení Hory]]. Nejznámější obcí Rudawrudohoří jsou [[Karpniki]] (dříve německy ''Fischbach)'' na západním výběžku Sokolích hor, kde se nachází bývalá letní rezidence [[Prusko|pruských]] králů.
 
{{commonscat|Rudawy Janowickie}}
 
== Reference ==
 
 
== Zdroj ==
{{Překlad|de|Landeshuter Kamm|57177874}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Janovické_rudohoří“