Wettinové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
napřímení wikiodkazů |
||
Řádek 46:
== Další vzestup rodu ==
S osudy Saska a Durynska byli Wettinové spojeni až do roku [[1918]]. Vládli nejen v saském kurfiřtství (od [[1806]] království), ale vedlejší větve rodu také v drobnějších vévodstvích, která vznikla na historickém území Durynska: např. [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|Sasko-Kobursko a Gothsko]], [[Sasko-Meiningensko]]
== Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha ==
[[Soubor:Wappen Sachsen Coburg Gotha.png|thumb|left|150px|Rodový erb Wettinů]]
Z [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|vévodství Sachsen-Coburg und Gotha]] pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, [[dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská]] (původně Sasko-kobursko-saalfeldská). Až do počátku [[19. století]] byla prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku. Úspěšnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy.
Princ [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha]] se oženil s anglickou [[Královna Viktorie|královnou Viktorií]] (jejíž matka také pocházela z tohoto rodu) a jeho potomci (syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]]) se stali vládci [[Spojené království|Velké Británie]].
Princ Ferdinand von
Princ [[Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal roku [[1887]] [[Bulharsko|bulharským]] [[kníže]]tem a roku [[1908]] [[car]]em. Po něm vládli jeho syn [[Boris III.]] a vnuk [[Simeon II.]] až do roku [[1946]], kdy byla svržena monarchie.
|