Prusko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
m úprava záv. odkazů |
||
Řádek 80:
== Pruské království ==
{{Podrobně|Pruské království}}
Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se pak syn Fridricha Viléma, [[kurfiřt]] Fridrich III. prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné [[Pruské království]].<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>
Prusko pak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]-[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] s původně [[Čechy|českým]] [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států.<!-- věta! --> V této době mělo Prusko nejen skvěle vycvičenou armádu, ale také efektivní úřednický aparát.
Řádek 104:
Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovým státem [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]], který byl pod jeho [[hegemonie|hegemonií]] a v němž mu patřila většina území a až do konce [[první světová válka|první světové války]] pak už mělo stejný rozsah.
V letech 1870-1871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] se pak stalo největší spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].
[[Soubor:Prussia (political map before 1905).jpg|thumb|right|Politická mapa Pruska (před rokem 1905)]]
Řádek 148:
# [[Sasko (provincie)|Provincie Sasko]] ([[Magdeburg]])
Dne [[27. červen|27. června]] [[1822]] byly provincie Julišsko-Klevsko-Berg a Velkovévodství Dolní Porýní sloučeny do provincie [[Porýní (provincie)|Porýní]], jejíž metropolí se stal [[Koblenz]]. V období od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1829]] do [[1. duben|1. dubna]] [[1878]] byly provincie Západní a Východní Prusko sloučeny jako [[Provincie Prusko]] s hlavním městem Královcem. Tím se počet provincií snížil na 8. Od [[5. červen|5. června]] [[1823]] byly provincie zároveň územně [[samospráva|samosprávnými]] celky s řadou kompetencí, v jejichž čele stály [[provinciální sněm (Prusko)|provinciální sněmy]] ''(Provinziallandtage)'', z počátku označované jako '''provinciální stavy''' ''(Provinzialstände)''. Provinciální sněmy existovaly v Prusku do roku [[1933]], kdy byly zrušeny [[Nacistické Německo|nacistickým režimem]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].
Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]] odstoupili v obou [[Hohenzollernsko|hohenzollernských]] [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako [[vládní obvod Sigmaringen]] do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm.
Dne [[20. červenec|20. července]] [[1853]] koupilo Prusko od [[Oldenbursko|Oldenburska]] kus země o rozloze 313 [[hektar|ha]] u řeky [[Jade (řeka)|Jade]], kde roku [[1856]] započalo se stavbou přístavu, který roku [[1869]] získal oficiální název [[Wilhelmshaven]]. Tento přístav byl již roku [[1867]] začleněn do nově získané provincie [[Hannoversko|Hannoverska]].
Po [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské válce]] bylo Prusko rozšířeno [[anexe|anexí]] celých území německých států [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], [[Hannoversko|Hannoverska]], [[Hesensko-Kasselsko|Hesenska-Kasselska]] a [[Nasavsko|Nasavska]], a menších okrajových částí [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenska-Darmstadtska]]. Na těchto nově získaných územích byly vytvořeny nové provincie Hannoversko a Hesensko-Nasavsko. Na rozdíl od ostatních provincií však Hesensko-Nasavsko nemělo až do roku [[1920]] vlastní provinciální sněm, ale bylo spravováno [[komunální sněm|komunálními sněmy]] obou nově zřízených [[vládní obvod|vládních obvodů]]: [[Kurhesenský komunální sněm|Kurhesenským]] a [[Nasavský komunální sněm|Nasavským]] komunálními sněmem, přičemž do správní reformy z let 1885 - 1886 měl vlastní komunální sněm také Frankfurt nad Mohanem. Teprve roku [[1920]] byly oba komunální sněmy podřízeny nově zřízenému provinciálnímu sněmu Hesenska-Nasavska.
Řádek 158:
Po [[První světová válka|První světové válce]] Prusko utrpělo citelné územní ztráty, následované úpravou správního členění. V jejich důsledku přestaly existovat provincie Poznaňsko a Západní Prusko. Zbytek území Západního Pruska byl rozdělen mezi provincii Východní Prusko a [[správní obvod Západní Prusko-Poznaňsko]], jehož součástí se stal také zbytek Poznaňska. [[1. červenec|1. července]] [[1922]] byl výše uvedený správní obvod přeměněn v novou provincii [[Hraniční marka Poznaňsko-Západní Prusko]].
==
{{commons|Prussia}}
=== Reference ===▼
{{Překlad|en|Prussia|318259610}}▼
<references />▼
=== Související články ===
* [[Dějiny Pruska]]
* [[Severoněmecký spolek]]
* [[Územní vývoj Pruska]]
▲== Reference ==
▲{{Překlad|en|Prussia|318259610}}
▲<references />
[[Kategorie:Prusko| ]]
| |||