Lávový proud: Porovnání verzí

'''Lávový proud''' je [[výlevný vulkanismus|výlevný]] projev [[vulkanismus|vulkanické aktivity]] na povrchu [[těleso|tělesa]], který je tvořen [[láva|lávou]]. Jsou to tělesa, která mohou být dlouhá desítky až stovky kilometrů o tloušťce pouze několik metrů. Známá jsou z celé řady vesmírných těles, na kterých byl pozorován vulkanismus jako [[Země]], [[Mars (planeta)|Mars]], [[Venuše (planeta)|Venuše]] či [[Měsíc]].<ref name="Parfitt191az211">{{Citace monografie

Proudy jsou značně [[mobilita|mobilní]] v závislosti na složení taveniny respektive její [[viskozita|viskozitě]] a obsahu [[sopečné plyny|volatilií]]. Během [[tuhnutíTuhnutí]] docházíproudu kse tomu, že proud tuhneodehrává od povrchu a spodní strany a, uprostřed proudu často stále dochází k dalšímu pohybu lávy dále. Po utuhnutí se směrem do středu často mění struktura v závislosti na teplotě a rychlosti [[krystalizace]]. Tekoucí lávový proud má většinou laminární proudění.

Láva podobně jako voda často vyhledává koryto, kterým by snadněji tekla. Vznikají tak [[lávový kanál|lávové kanály]]. Často také dochází k tomu, že se přívod lávy zastaví, ale lávový proud pokračuje ve svém pohybu. V takovém případě se pak kanál vedoucí lávovým proudem může vyprázdnit a může vzniknout [[lávový tunel]] či prázdné koryto obklopené vyvýšenými svahy připomínající zdánlivě říční koryto. Předpokládá se, že podobnýmv některých případech je množství vyvrhované lávy natolik velké, že se láva nepohybuje laminárně, ale turbulentně. Podobným mechanismem vzniklyturbulentního iproudění lávových proudů pravděpodobně vznikly útvary známé jako [[sinuous rilles]]<ref name="str195">Parfitt a Wilson (2009), str. 195.</ref> popsané z [[povrch Měsíce|povrchu Měsíce]] či [[Povrch Marsu|Marsu]].