Verze z 27. 5. 2013, 02:57 editovat GJC (diskuse \| příspěvky) 4 editace Yellowstone vybuchuje každých cca. 600 tisíc let, naposledy explodoval před 640 tisíci lety, takže by měl "vybuchnout každou chvíli" (dnes, nebo za sto let). ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 8. 2013, 12:34 editovat zrušit editaci Chmee2 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 274 editací →‎Supervulkán: úprava a trocha doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 12: == Supervulkán == {{Podrobně\|Supervulkán}} V britském pořadu [[BBC]] Supervulkán byla nastíněna situace, kdy při extrémně silném výbuchu sopečného [[Sopka\|vulkánu]], ''[[supervulkán]]u'', dochází k vyvržení enormního množství [[Sopečný popel\|sopečného popela]] a, [[prach]]u a [[sopečné plyny\|sopečných plynů]] do atmosféry. Kromě zasypání oblastí do vzdálenosti několik set kilometrů od místa výbuchu, zde došlo i k vyvržení tohoto materiálu do horních vrstev [[atmosféra\|atmosféry]], což na některých místech znamenalo ochlazení v krátkodobém měřítku a v některých místech až o 20 [[Stupeň Celsia\|°C]]. Následovala globální změna světového klimatu, což vedlo k lokálním kolapsům [[zemědělství]]. Tento jev může nastat i u vysokoenergetických [[sopečná erupce\|sopečných erupcích]], kdy [[pyroklastické mračno\|pyroklastické mračno]] vystoupá až do [[stratosféra\|stratosféry]]. Zde sopečné plyny, konkrétně převážně [[oxid siřičitý]] (SO<sub>2</sub>) a [[sulfan]] (H<sub>2</sub>S), reagují s [[vodní pára\|vodní párou]], čímž vznikají 1–2 μm drobné kapičky [[kyselina sírová\|kyseliny sírové]], takzvaný [[aerosol]].<ref name="Parfitt183">{{Citace monografie ~~Obdobná situace by mohla nastat (či v historii možná nastala) při zvýšené sopečné aktivitě, která by zasáhla více míst světa.~~ \| příjmení = Parfitt ~~Starý, ale stále aktivní supervulkán je například i v [[Yellowstonský národní park\|Yellowstoneu]] a pesimistické odhady říkají, že může vybouchnout za stovku let.{{Doplňte zdroj}}~~ \| jméno = Elisabeth A. \| příjmení2 = Wilson \| jméno2 = Lionel \| titul = Fundamentals of Physical Volcanology \| vydavatel = Blackwell Publishing company \| místo = \| rok = 2009 \| isbn = 978-0-63205443-5 \| kapitola = Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions \| jazyk = anglicky \| strany = 183 \| poznámka = dále jen „Parfitt a Wilson (2009)“. }}</ref> Tyto částice mají schopnost zůstat v atmosféře 2 až 3 roky a oproti prachovým částicím mají až 10 desetkrát větší schopnost blokovat dopadající [[sluneční záření]].<ref name="Parfitt183"/> Přítomnost aerosolu kyseliny sírové tak zvyšuje odrazivost Země, tzv. [[albedo]], což se projevuje tím, že se od částeček odráží mnohem více světelného záření zpět do [[vesmír\|kosmu]]. Tím zemský povrch nedostává obvyklý přísun energie, načež se ochlazuje.<ref name="Parfitt183"/> Například erupce sopky [[Pinatubo]] v roce [[1991]] tak způsobila celosvětový pokles průměrné teploty o 0,5 [[stupeň Celsia\|°C]].<ref name="Parfitt183"/> Obdobná situace by mohla nastat (či v historii možná nastala) při zvýšené sopečné aktivitě, která by zasáhla více míst světa. Starý, ale stále aktivní supervulkán je například i v [[Yellowstonský národní park\|Yellowstoneu]]. == Související články ==

Nukleární zima: Porovnání verzí