Čcheng-chua: Porovnání verzí

| partner3 =17[[Wan dalších manželekČen-er]]

Čcheng-chua se narodil [[9. prosinec|9. prosince]] [[1447]],<ref name="mote98 343"/><ref name="goodrich 298"/> jeho vlastní jméno bylo Ču Ťien-šen, Čcheng-chua bylo jméno jeho [[éra vlády|panovnické éry]]. Byl nejstarším synem císaře [[Jing-cung]]a a jedné z jeho vedlejších manželek (''kuej-fej''), [[Císařovna vdova Čou|paní Čou]].<ref name="goodrich 298"/>

Roku 1449 byl jeho císařský otec zajat Mongoly v [[Tchumuská krize|bitvě u Tchu-mu]], v čele vlády poté prozatímně stanul mladší bratr zajatého císaře [[Ťing-tchaj|Ču Čchi-jü]]. Současně byl Ču Ťien-šen prohlášen následníkem trůnu.<ref name="heer 21"/> O několik dní později se Ču Čchi-jü stal císařem, znám je jako císař [[Ťing-tchaj]].<ref name="twitchett 327"/> Roku 1450 Mongolové zajatého Jing-cunga vrátili Číňanům, ale Ťing-tchaj ho izolovaluvrhl do domácího vězení.<ref name="goodrich 298"/> Ču Ťien-šen zůstal následníkem do roku 1452,<ref name="goodrich 298"/><ref name="mote98 344">Mote (1998), s. 344.</ref> kdy byl degradován na [[Kníže z I|knížete z I]] ({{Cizojazyčně|zh|沂王}}).<ref name="goodrich 298"/> Žil oddělen od rodičů ve špatných materiálních podmínkách<ref name="mote98 345">Mote (1998), s. 345.</ref> a pod tlakem situace začal koktat. Nový následník, jediný syn Ťing-tchaje, však zemřel už roku 1453. Nástupnická otázka zůstala otevřená a pozice Ču Ťien-šena nejistá, dokud koncem roku 1456 Ťing-tchaj neonemocněl. Nejistotu využili stoupenci Jing-cunga, akteří v únoru 1457 provedli převrat, kterýma dosadili Jing-cunga na trůn.<ref name="goodrich 298"/>

Otec Ču Ťien-šena 1. března 1457 otec jmenoval korunním princem. Současně mu změnil jméno z Ťien-šen na Ťien-žu, patrně protože původní jméno vybrané roku 1449 Ťing-tchajem bylo pro Jing-cunga nepřijatelné.<ref name="goodrich 298"/>{{#tag:ref|Editoři [[Ming-š']] uvedli (bez jakékoliv opory v primárních zdrojích) že jeho původní jméno Ťien-ťün ({{Cizojazyčně|zh|見濬}}) bylo změněno na Ťien-šen. Většina mingských a čchingských autorů zná pouze jméno Ťien-šen,<ref name="goodrich 298"/> pouze mingští historici Wang Š’-čen a Ťiao Chung chybně psali o změně z Ťien-šen na Ťien-ťi (což bylo jméno jeho bratrance, syna [[Ťing-tchaj]]e). Nejistota ohledně jména císaře naznačuje pasivitu a neprůbojnost císaře, podléhajícího vůli svého okolí.<ref name="goodrich 299"/>|group=pozn.}}

PortrétovánČ Ťien-šen byl malíři zobrazován jako spíše robustně stavěný a plnými tvářemi, bystrýma očima, velkými ušními lalůčky a zastřiženým knírem a bradkou. Stejné středoasijské rysy jsou vidět na portrétech jeho předků až po prapraděda. Jeho syn a nástupce, přestože také bradatý, byl drobnější a i další císaři byli jižního gracilního typu.<ref name="goodrich 304">Goodrich, s. 304.</ref> Jako dítě reagoval pomalu a navíc koktal. Jing-cung měl proto pochybnosti o jeho inteligenci a schopnosti vládnout, nicméně velcí sekretáři (především [[Li Sien (velký sekretář)|Li Sien]])<ref name="goodrich 299"/> ho přesvědčilipřiměli o správnostik zachování nástupnictví pro nejstaršího syna.<ref name="mote98 345"/>

Při převzetí vlády už byl pod vlivem své oblíbenkyně [[Wan Čen-er]], původně služebné jeho babičky, [[Císařovna Sun|císařovny Sun]], a plnil jí jakákoli přání.<ref name="mote98 345"/> Inteligentní a cílevědomá Wan byla původnězprvu jeho chůvou, později konkubínou.<ref name="mote98 346"/> přiPři nástupu Čcheng-chuy na trůn jí bylo 34 let, dvakrát více než sedmnáctiletému císaři.<ref name="mote98 345"/>

Roku 1466 paní Wan porodila císařovi syna,<ref name="goodrich 301"/><ref name="mote98 346"/> a obdržela hodnost „urozená dáma“ (''kuej-fej'').<ref name="mote98 346"/> Jejich syn do roka zemřel<ref name="mote98 346"/><ref name="goodrich 301"/> a další děti neměla, ale ostře císaře střežila a ostatní ženy nutila k potratům, aby jejich případný syn neohrozil její postavení.<ref name="mote98 346"/> O čtyřiněkolik rokylet později (1470) měl císař syna od jiné konkubíny, jmenoval ho v prosinci 1471 následníkem, ale dítě brzy zemřelzemřelo. Historikové se všeobecně domnívají že v jeho smrti měla prsty paní Wan.<ref name="goodrich 301"/>

Dvůr a vláda byli hluboce znepokojeni chybějícím dědicem a vlivem paní Wan, úředníci ji v podáních císaři kritizovali, císař je však odmítal s tím, že jese tovměšují do jeho soukromásoukromých záležitostzáležitostí.<ref name="mote98 347"/> Až když si v červnu 1475 povzdechl, že v osmadvaceti letech ještě nemá dědice, přítomný eunuch ho impulsivně upozornil na existenci pětiletého syna vychovávaného excísařovnou Wu.<ref name="mote98 347"/><ref name="goodrich 301"/>

Císař měl totiž o několik let dříve aférku s dívkou z [[Kuang-si]]<ref name="goodrich 301"/> příjmením [[Paní Ťi|Ťi]], patrně [[Jaové|jaoskou]] zajatkyní přivedenou do paláce kolem roku 1467. Roku 1469 se seznámila s císařem a otěhotněla.<ref name="goodrich 301"/><ref name="mote98 347"/> Paní Wan těhotenství odhalila, ale eunuchové nesplnili její příkaz k podání prostředku vyvolávajícího potrat<ref name="mote98 347"/> a místo toho matku skryli v komnatách excísařovny Wu,<ref name="mote98 347"/><ref name="goodrich 301"/> kde 30. července 1470 porodila chlapce.<ref name="goodrich 301"/> Následujících pět let matka i dítě žili ve skrytu u paní Wu.<ref name="mote98 347"/><ref name="goodrich 301"/>

Jiným nechvalně známým eunuchem éry Čcheng-chua byl [[Wang Č’ (eunuch)|Wang Č’]], původem Jao zajatý a vykastrovaný během protipovstaleckých tažení 60. let. Dostal se mezi služebníky paní Wan, měl však jen nevýznamné posty, dokud nebyl roku 1477 postaven do čela Západního křídla (''Si-čchang''), tajné policie doplňující již dlouho existující Východní křídlo.<ref name="mote98 349"/> Záhy se dostal do sporu s velkým sekretářem [[Šang Lu]]em a ministrem vojenství [[Siang Čung]]em a dosáhl jejich odvolání. Tehdy se ve funkcích drželi jen ti, kteří těsně spolupracovali s paní Wan, nebo ti co se stáhli a mlčeli.<ref name="goodrich 301"/> Wang Č’ terorizoval elitu metropole několik let, než byl roku 1482 vzdálen z Pekingu a roku 1483, poté co důvěru císaře získala obvinění předložená jeho konkurentem z Východního křídla, jmenován do oddílu strážícího [[Ming-siao-ling|císařské hrobky v Nankingu]].<ref name="mote98 350">Mote (1998), s. 350.</ref>