Marcellus I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Mario7 přesunul stránku Marcel I. na Marcellus I. s výměnou přesměrování: navrácení na původní název (provokace)
Důsledně Marcellus.
Řádek 1:
{{Možná hledáte|redirect=Svatý Marcel|jiné=[[Marcel z Paříže]] – francouzský světec}}
{{Infobox Papež
| jméno = MarcelMarcellus I.
| obrázek = Papa Marcelo I.jpg
| velikost obrázku = 100px
Řádek 21:
Po smrti papeže [[Marcellinus|Marcellina]] v roce [[304]] [[Diocletianus|Diocletianovo]] pronásledování křesťanů pokračovalo s mimořádnou krutostí. Po abdikaci císaře Diocletiana a nástupu nového císaře [[Galerius|Galeria]], které se uskutečnilo v květnu [[305]], se křesťané v Římě těšili relativnímu klidu. Nicméně trvalo téměř tři roky, než se církev zkonsolidovala natolik, aby mohl být zvolen nový biskup římský.
 
MarcelMarcellus I. převzal vedení církve ve velkém nepořádku. Modlitebny i pohřebiště byly zkonfiskovány a běžné aktivity církve byly přerušeny. V církvi bez pevného vedení se množily různé odštěpenecké názory a navíc se ti, kteří v době perzekuce od církve odpadli domáhali opětovného přijetí do křesťanské komunity, aniž by byli jakkoliv potrestáni.
 
Podle ''[[Liber Pontificalis]]'' MarcelMarcellus rozdělil území [[Řím]]a na dvacet pět okrsků, v nichž ustanovil představitele církve, kterýz nichž každý měl dohlížet na přípravy uchazečů o [[křest]] svatý a organizovat veřejná pokání odpadlíků. Kromě toho byli odpovědni za řádné pohřbení [[mučedník]]ů a uctění jejich památky. Nechal rovněž vybudovat nový hřbitov ''Cemeterium Novellae'' na ''Via Salaria'' v blízkosti katakomb sv. Priscily. Dochoval se jeho list do [[Antiochie]], v němž dovozuje, že římská církev je hlavou celého křesťanstva a že bez svolení římského biskupa se nesmí konat žádný církevní sněm.
 
MarcelMarcellus vystupoval jako přísný zastánce církevních předpisů a to zejména v otázce návratu odpadlíků do církve. Podle některých zpráv byl tento postoj nejen kritizován jeho odpůrci, ale dokonce spor se přenesl do ulic a vyvolal veřejné nepokoje. Podle jedné z verzí císař Maximianus, aby znovu nastolil pořádek, nechal MarcelaMarcella vyhnat z města.
 
Jiná legenda vypráví o jisté bohaté vdově ''Lucině'', která odkázala celé své jmění církvi. Císař se chtěl tohoto majetku zmocnit, a  proto vyzval papeže, aby se vzdal úřadu a zmíněný majetek obětoval bohům. Když tak neučinil, byl odsouzen, aby devět měsíců uklízel ve zvěřinci u dravých zvířat chovaných ke gladiátorským hrám. Poté byl ztlučen kyjem a vyhnán z  města.
 
V obou verzích Marcellus zemřel krátce po vyhnání. Některé prameny uvádějí datum [[16. leden|16. ledna]] [[310]], ale není zřejmé, zda jde o datum smrti nebo pohřbu. Byl pochován - jako jeho předchůdce - v katakombách sv. Priscilly. Chrám zasvěcený sv. MarceloviMarcellovi stojí údajně na místě domu vdovy Luciny, která byla prohlášena za blahoslavenou.
 
Podle historika Mommsena nebyl MarcelMarcellus papežem, ale pouze administrátorem ustanoveným řídit církev do zvolení nového papeže. Podle něj je datum 16. leden 310 skutečně datem úmrtí MarcelaMarcella a [[Eusebius (papež)|Eusebius]] byl zvolen papežem ještě za MarcelovaMarcellova života [[18. duben|18. dubna]] [[309]]. Pro tuto konstrukci však nejsou věrohodné důkazy.
 
Památku sv. MarcelaMarcella uctívá katolická církev 16. ledna.
 
== Literatura ==