Verze z 15. 8. 2013, 15:06 editovat Jiří Janíček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 097 editací →‎Typy kabelů: +"kabel na internet" (co jsem pracně hledal a našel v cs:Ethernet; kdo tomu rozumíte, rozšiřujte, upravujte) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 8. 2013, 15:50 editovat zrušit editaci Jiří Janíček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 097 editací typo, styl. +bužírka Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=svazku elektrických nebo optických vodičů}} '''Kabel''' je soustava dvou anebo více elektrických nebo optických [[vodič]]ů spojených společným pláštěm. Jednotlivé vodiče (žíly) elektrického kabelu mohou být nejen z plného drátu, ale také [[lano\|laněné]], složené z tenkých [[drát]]ků. Takový vodič se označuje jako ''licna''. Žíly silnoproudých kabelů už od průřezu 25 mm<sup>2</sup> jsou složené z jednotlivých tenčích drátů. Žíly je tak možné zformovat a dosáhnout kruhového průřezu výsledného kabelu. Mluvíme potom o sektorovaném vodiči. Kabel nemusí obsahovat jen [[elektrický vodič\|elektrické vodiče]], ale i například [[optické vlákno]] nebo několik koaxiálních kabelů. Obal vodiče se slangově označuje ''bužírka''. Kabely jsou nejčastěji používané k přenosu [[elektřina\|elektrické energie]] a optických [[signál]]ů. Nejzákladnější rozdělení elektrických kabelů je na silové pro rozvod elektrické energie a slaboproudé, to jsou kabely datové, sdělovací, ovládací. == Materiál kabelů == Základním materiálem pro jádra elektrických kabelů <ref> Jak se dělá kabel [http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=44238] Elektro 7/2011 </ref> jsou elektrovodná [[měď]] nebo [[hliník]]. Hliník má sice nižší vodivost než měď, a proto pro stejné proudy musí mít větší průměr, ale přesto je výsledný kabel lehčí než měděný. Ideálně se tak hodí pro závěsná vedení, kdy navíc bývá doplněn vpleteným ocelovým nosným prvkem. Běžným materiálem pro výrobu izolace a plášťů kabelů je měkčené [[PVC]], dále [[silikon]], [[polyetylen]], [[EPR]], [[HEPR]], [[HFFR]] aj. == Užití kabelů == Podle způsobu užití existují kabely pro pevné uložení ~~nebo~~a pro pohyblivé přívody. Mohou být spirálově zkroucené (jako telefonní šňůra), jednotlivé vodiče mohou být zkrouceny do tvaru [[šroubovice]] (tzv. [[kroucená dvojlinka]]) apod. Existují kabely pro vysoké teploty se [[silikon]]ovou izolací i kabely nehořlavé, které si uchovávájí funkčnost po určitou dobu i v ohni. Sdělovací kabely jsou často stíněné, aby vyhověly požadavkům na [[EMC]]. Izolované vodiče jsou nejdříve společně obaleny vodivou fólií nebo pletivem, potom teprve společným izolačním pláštěm. U datových kabelů (STP) může být stíněna každá dvojice vodičů a potom ještě celý kabel. == Typy kabelů == Řádek 26: * [[optický kabel]] Pro '''připojení k [[internet]]u''' se používají kabely s [[kroucená dvojlinka\|kroucenou dvoulinkou]] (stíněné ('''STP''') nebo nestíněné ('''UTP''')) nebo [[optické kabely]] (dříve i [[koaxiální kabely]]). == Barevné kombinace žil silových kabelů == Řádek 47: Od 1. 4. 2006 lze tedy dál vyrábět a používat původní kombinace A, B, C, D, jsou však výslovně uvedeny jako nedoporučené. Doporučenými přednostními kombinacemi jsou pro pevné kabely '''J''' (s ochranným vodičem) a '''O''' (bez ochranného vodiče), pro šňůry potom analogické kombinace '''G''' a '''X'''. Například 4B tak byla převedena na 4O, resp. 4X. Přesto mnohé kabelovny stále vyrábějí např. kombinace 3B nebo 4C, protože za ně v nové normě není přímá náhrada. Navíc, přes veškerou snahu IEC praxe není (a z komerčních důvodů patrně nikdy nebude) zcela jednotná - například Německo používá v distribuční stejnosměrné soustavě opačné rozlišení pólů, Japonsko a USA mají opačnou funkci šedého a světlemodrého vodiče atd. {{-}}

Kabel: Porovnání verzí