Kamenný pastýř: Porovnání verzí

Kámen menhiru tvoří rezavě hnědý středozrný pískovec se železitým tmelem. Jeho výška jeho výška je asi 340 cm (70 cm zapuštěn v zemi), šířka v nejširším místě zhruba metr. Hmotnost menhiru je asi 5 tun. Český geolog [[Jan Nepomuk Woldřich|J. N. Woldřich]] již v 19.století tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců (jako např.známé skalní útvary [[Poklička (geologie)|Pokličky]] nedaleko Kokořína). Jemu oponoval [[Josef Ladislav Píč|J.L.Píč]], který dal u kamene roku 1898 kopat a ukázalo se, že kámen byl vztyčen uměle - byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou. Co se datace vztyčení týče, převládá názor, že se tak stalo v období [[Bojové|bójském]].

Podle místních obyvatel byl menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (snad kruhem menších megalitů), které však musely ustoupit orbě, a nazýván Pastýř se stádem (oveček). Jiná pověst praví, že se jedná o pastýře, kterému se jeho ovečky zatoulaly a on tak dlouho zoufalé stál, až zkameněl. Avšak nejznámější [[pověst]]í praví: ''...Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až příjde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět''. Českým megalitům se intenzivně věnoval RNDr.[[Milan Špůrek]], který je zakreslil do mapy a pokoušel se po vzoru zahraničních kolegů objevit geometrické, astronomické a případně další souvislosti. U klobuckého pastýře 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu [[Říp]] a uvede tak počátek keltského svátku [[Beltain]]. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná svátek [[Lugnasad]]. Archeologové však Špůrkovy vývody odmítli.