Ivan IV. Hrozný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Alexandrovská sloboda
Řádek 45:
 
=== Reformy ===
Začátek vlády Ivana IV. byl ovlivněn jeho první ženou Anastazií, která dokázala špatné vlastnosti mladého cara potlačit. V této době vznikla řada pozitivních reforem, které zasáhly mnoho oblastí života ruského státu. Reformní kroky Ivana IV. ale nebyly nikdy natolik radikální, aby v moskevském státě způsobily opravdu podstatné změny. Ovšem i tyto skromné pokusy o změnu vyvolaly u pravoslavné církve a u vyšší šlechty ([[bojaři|bojarů]]) velké znepokojení. Ivan IV. zvýšil daně, což vedlo zpočátku k hromadným útěkům rolníků, vylidňování rozsáhlých území a k rebeliím. Prudce se zvýšila zločinnost, což roku [[1555]] donutilo cara k zpřísnění zákonů a reorganizaci soudnictví. V letech [[1555]] – [[1556]] bylo provedeno konečné rozdělení státu na guby (okresy), což přineslo i reorganizaci státní správy. V [[Moskva|Moskvě]] vznikly nové centrální orgány – [[prikaz]]y. Došlo také k reformě armády, čímž se zvýšil její početní stav. a k vojenské službě byla donucena i šlechta. Úspěšné reformy přinesly výsledky v podobě dobytí dvou [[tatrský chanát|tatarských chanátů]] za jihovýchodními hranicemi státu, [[Kazaň|kazaňského]] ([[1552]]) a [[Astrachaň|astrachaňského]] ([[1555]]). Na počest těchto vítězství nechal založit Ivan [[chrám Vasila Blaženého]].
 
Reformy také znamenaly dočasné smíření dvou šlechtických vrstev, které měly rozdílné cíle a názory: bojarsko-knížecí aristokracie, která si nepřála upevňování panovnické moci, a drobné poměstné šlechty, podporující naopak panovníka. Tato spolupráce však netrvala věčně. Názory těchto dvou táborů, které ovlivňovaly politiku [[Moskevská Rus|Moskevské Rusi]], se rozešly v otázce zahraniční politiky. Ivan IV. si přál získat přístup k [[Baltské moře|Balt]]u, a zajistit tak Rusku intenzívnější obchodní styky s Evropou. Knížata a bojaři chtěli dále válčit s [[Tataři|Tatary]].
 
[[Soubor:Ivan the Terrible and Harsey.jpg|thumb|250px|Ivan předvádí své poklady vyslanci anglické královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]]]]
V roce [[1553]] uspořádali Angličané výpravu, jejímž cílem bylo nalézt severovýchodní cestu do [[Čína|Číny]] a [[Indie]]. Tato výprava skončila u břehů severní Rusi v místě, kde byl později založen [[Archangelsk]]. Původní plán sice nebyl uskutečněn, ale byly položeny základy obchodního a diplomatického spojení Ruska s [[Anglie|Anglií]], neboť Ivan IV. poskytl anglickým kupcům na svém území značné výsady. Na tomto základě se začal slibně rozvíjet obchod mezi Anglií a Ruskem. Později, po dobytí Narvy, se na ruských trzích objevili také Holanďané a stali se velkými konkurenty Angličanů. Za Ivanovy vlády se do Ruska poprvé dostal [[knihtisk]].
 
V roce [[1560]] zemřela Ivanova první žena a jeho psychický stav se začal zhoršovat. V roce [[1564]] v záchvatu [[paranoia|paranoii]] před bojarským spiknutím nechal sbalit kremelský poklad a odjel s rodinou do [[Alexandrovsk]]aAlexandrovské islobody|Alexandrovská s rodinousloboda]]. Když se nechal přesvědčit o bezpečnosti Moskvy, byl z něho zlomený a nervovým kolapsem těžce poznamenaný člověk. Konflikt mezis statkářskýmivysoce bojaryurozenou abojarsko-knížecí městskouaristokracií šlechtou vyvrcholil roku [[1565]], kdy Ivan zavedl opričninu.
 
=== Zavedení opričniny ===