Čcheng-chua: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Boje s Mongoly: typo |
m typo |
||
Řádek 42:
== Dětství a mládí, nástup na trůn ==
Čcheng-chua se narodil [[9. prosinec|9. prosince]] [[1447]],<ref name="mote98 343"
Roku 1449 byl jeho císařský otec zajat Mongoly v [[Tchumuská krize|bitvě u Tchu-mu]], v čele vlády poté prozatímně stanul mladší bratr zajatého císaře [[Ťing-tchaj|Ču Čchi-jü]]. Současně byl Ču Ťien-šen prohlášen následníkem trůnu.<ref name="heer 21"/> O několik dní později se Ču Čchi-jü stal císařem, znám je jako císař [[Ťing-tchaj]].<ref name="twitchett 327"/> Roku 1450 Mongolové zajatého Jing-cunga vrátili Číňanům, ale Ťing-tchaj ho izoloval.<ref name="goodrich 298"/> Ču Ťien-šen zůstal následníkem do roku 1452,<ref name="goodrich 298"/><ref name="mote98 344">Mote (1998), s. 344.</ref> kdy byl degradován na [[Kníže z I|knížete z I]] ({{Cizojazyčně|zh|沂王}}).<ref name="goodrich 298"/> Žil oddělen od rodičů ve špatných materiálních podmínkách<ref name="mote98 345">Mote (1998), s. 345.</ref> a pod tlakem situace začal koktat. Nový následník, jediný syn Ťing-tchaje, však zemřel už roku 1453. Nástupnická otázka zůstala otevřená a pozice Ču Ťien-šena nejistá, dokud koncem roku 1456 Ťing-tchaj neonemocněl. Nejistotu využili stoupenci Jing-cunga a v únoru 1457 provedli převrat, kterým dosadili Jing-cunga na trůn.<ref name="goodrich 298"/>
Otec Ču Ťien-šena 1. března 1457 jmenoval korunním princem. Současně mu změnil jméno z Ťien-šen na Ťien-žu, patrně protože původní jméno vybrané roku 1449 Ťing-tchajem bylo pro Jing-cunga nepřijatelné.<ref name="goodrich 298"/>{{#tag:ref|Editoři [[Ming-š']] uvedli (bez jakékoliv opory v primárních zdrojích) že jeho původní jméno Ťien-ťün ({{Cizojazyčně|zh|見濬}}) bylo změněno na Ťien-šen. Většina mingských a čchingských autorů zná pouze jméno Ťien-šen,<ref name="goodrich 298"/> pouze mingští historici Wang Š’-čen a Ťiao Chung chybně psali o změně z Ťien-šen na Ťien-ťi (což bylo jméno jeho bratrance, syna [[Ťing-tchaj]]e). Nejistota ohledně jména císaře naznačuje pasivitu a neprůbojnost císaře, podléhajícího vůli svého okolí.<ref name="goodrich 299"/>|group=pozn.}}
Řádek 89:
=== Zemědělství ===
Přes rozvoj obchodu, řemesel a měst stav zemědělství nebyl dobrý. Počet obyvatel mingské říše byl vysoký a dále rostl, ale konce 15. století přetrvávalo relativně chladnější klima, které rolníkům nepřálo.{{#tag:ref|Chladné klima spojuje americký historik William Atwell s vysokou úrovní sopečné aktivity ve druhé polovině 15. století.<ref name="atwell 94 95">Atwell, s. 94–95.</ref>|group=pozn.}} Důsledkem byly hladomory v různých regionech severní a střední Číny zejména v 60. letech,<ref name="atwell 96"/> a vysoké ceny potravin, začátkem 70. let stála rýže dvaapůlkrát více než ve 30. letech 15. století.{{#tag:ref|Ve 30. letech 15. století stál 1 ''tan'' rýže (107,4 litru) 0,25 ''liangu'' stříbra;<ref name="nefedov 681"
V éře Čcheng-chua rozloha císařských statků vzrostla z nevelké velikosti na více než 80 tisíc hektarů; do začátku 16. století se zvětšily ještě šestnáckrát.<ref name="goodrich 302"/> Jejich výnosy byly osobním příjmem panovníka. Osobní panství panovníka se setkalo s nevolí úředníků, jistý [[Cenzorát|cenzor]] marně namítal, proč císař konkuruje statkářům, když mu patří celá země.<ref name="mote98 345"/> Rozsáhlá panství získávaly rozhodnutím panovníka i císařovny vdovy, následník trůnu, příbuzní císařoven, eunuchové a různí oblíbenci,<ref name="robinson 535">Robinson, s. 535.</ref> což stejně jako v případě císařských statků poškozovalo původní vlastníky půdy, změněné na nájemce, i státní pokladnu.<ref name="goodrich 302"/> Mocní a bohatí zvětšovali své pozemky na úkor ruinovaných drobných rolníků i v Ťiang-nanu. Tento vývoj kontrastoval s raným mingským obdobím, kdy vláda velké pozemkové vlastníky omezovala a držela pod přísnou kontrolou.<ref name="goodrich 302"/>
Řádek 155:
=== Boje s Mongoly ===
Vzhledem k nejasné a proměnlivé politické situaci v Mongolsku měli Číňané o ní jen mlhavé představy.<ref name="mote98 391"/> Mongolové byli v druhé polovině 15. století rozděleni na [[
Roku 1468 povstali Mongolové v [[Ku-jüan]]u, jednom z pohraničních velitelství ležícím na půl cestě mezi [[Si-an]]em a [[Lan-čou]]. Tamější Mongolové zde byli usazeni od konce 60. let 14. století a podřízeni vlastním dědičním náčelníkům. V červnu 1468 z nejasných příčin povstali, opevnili se v horách severně od města a rozdrtili místní mingské oddíly. Poté vláda na místo vyslala armádu v čele se Siang Čungem a [[Ma Wan-šeng]]em, tehdy hlavním cenzorem sloužícím jako guvernér Šen-si. Na podzim 1468 armáda zaútočila a během několika měsíců rebely zlikvidovala, poslední počátkem roku 1469.<ref name="goodrich 535">Goodrich, s. 535.</ref>
Řádek 344:
| poznámky = [Dále jen Atwell]
| issn = 0021-9118
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="brook 113">{{Citace monografie
Řádek 365 ⟶ 366:
| vydání =
| vydavatel = Harvard Univ Asia Center
| místo = Cambridge, MA
| rok = 1993
| počet stran = 403
| stránky = 60
| jazyk = anglicky
| isbn = 0674697758, 9780674697751
Řádek 431:
| isbn =
}}</ref>
<ref name="mote98
| příjmení = Mote
| jméno = Frederick W.
Řádek 447:
| poznámky = [Dále jen Mote (1998)]
| jazyk = anglicky
| strany = 343–402, na s.
}}</ref>
<ref name="mote03 630">{{Citace monografie
Řádek 456:
| vydavatel = Harvard University Press
| místo = Harvard
|
| stránky = 630
| isbn = 978-0674012127
}}</ref>
<ref name="nefedov
| příjmení = Нефедов
| jméno = С. А
Řádek 469:
| rok = 2008
| počet stran = 752
| stránky =
| edice = Университетская библиотека Александра Погорельского
| jazyk = rusky
| |||