Studna: Porovnání verzí

 

=== Způsob otevření hydrogeologického kolektoru ===

Úplná studna (fully penetrating well) je studna, která prochází celou mocností zvodněného kolektoru až do počevního [[hydrogeologický izolátor|izolátoru]] a jejíž otevřený úsek je totožný s mocností zvodněného [[hydrogeologický kolektor|kolektoru]].

 

Neúplná studna (partially penetraling well) je studna, jejíž otevřený úsek neprochází celou mocností zvodněného [[hydrogeologický kolektor|kolektoru]]. Hydrodynamická nedokonalost neúplné studny daná neúplností otevření [[zvodeň|zvodně]] se charakterizuje stupněm průniku ('''''L/M''''', kde '''L''' = délka otevřené filtrační části studny, '''M''' = mocnost zvodně).

 

=== Druh hydraulické funkce studny ===

Hydraulicky dokonalá studna (hydrodynamically perfect well, well without well losses) je vertikální záchytný objekt (studna, [[vrt]]), do kterého vstupuje voda bez jakéhokoliv dodatečného odporu.

 

Hydraulicky nedokonalá studna (hydrodynamically imperfect well, well with well losses) je vertikální jímací objekt, do něhož vstupuje při odběru voda s tlakovými ztrátami.

 

Fiktivní studna (image vell) je zrcadlový obraz reálné studny v teorii zrcadlového zobrazení fiktivních studní, popisující hydraulický vliv boční hranice zvodně při odběru vody ze studny (vrtu) v blízkosti této hranice. Vliv nepropustné boční hranice (nepropustného zlomu, linie faciálního přechodu) na snížení hladiny vyvolané odběrem vydatnosti Q ze studny je totožný s vlivem fiktivní studny se stejnou odebíranou vydatností, která je situována jako zrcadlový obraz reálné studny tak, že hranice představuje osu symetrie mezi reálnou a fiktivní studnou. Vliv napájací hranice (napájecí povrchový tok, napájecí zlom) se projevuje obdobně s tím rozdílem, jako kdyby fiktivní studna fungovala jako nalévací studna s konstantním přítokem Q do studny z povrchu.

 

=== Druh technického provedení ===

Jedná se o hlubokou nádrž, kterou protékají a v níž sedimentují odpadní vody. Sediment u dna vyhnívá asi čtvrt roku a pak se vypouští na kalová pole. Po dozrání slouží jako hnojivo.

 

Jedná se o děrovanou trubku o malém průměru, která se do země zatlouká nebo vplavuje.

 

Pohlcovací studna nebo také vsakovací či infiltrační studna (disposal well, recharge well) je studna určená ke gravitačnímu nebo tlakovému dodávání tekutin do kolektoru s cílem doplňovat zásoby podzemních vod (umělá infiltrace), vytvářet hydraulickou clonu, skladovat užitkové tekutiny a ukládat tekutý odpad. Konstrukce těchto studní odpovídá uvedeným účelům a hloubce kolektoru.

 

Ty jsou budovány pomocí vrtných souprav. Pro jímání podzemní vody jsou vystrojeny zárubnicemi z různých materiálů (PE, PVC, ocel antikoro) - viz [[vrt]].

 

Tyto studny mají plášť sestaven zpravidla z prefabrikovaných betonových skruží, cihlového, kamenného nebo betonového zdiva. U '''''kopané studny''''' se plášť buduje zespodu nahoru po vyhloubení šachty, u '''''spouštěné studny''''' se plášť zapouští seshora při současném odtěžování materiálu ze studny podkopáváním nebo drapákem vrtné soupravy.

 

[[Soubor:Raney studna.png|right|300px|Studna s horizontálními sběrači]] (radiální studny, studny typu Raney) jsou zvláštním druhem šachtových studní, ze kterých jsou do kolektoru navrtané nebo tlačené horizontální nebo šikmé sběrače. Budují se v hodně mocných nezpevněných horninách s cílem zajištění velkého účinného hydraulického dosahu studny. U nás existují např. v Káraném v okolí infiltračních van.

 

Nejširší studna v ČR se nachází v městě [[Mělník]].<ref>http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html</ref>

 

* [[Pramen]]

* [[Pumpa]]

* [[Pitná voda]]

 

* Herzán Miroslav: Studny - zásady pro vyhledávání zdrojů podzemní vody, [[BEN - technická literatura]], 2008, ISBN 978-80-7300-188-9

 

<references/>