Propan: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 13:
|Teplota varu=−42,1 °C / 231,15  K (''1 013 hPa'')
|Hustota=0,582&nbsp;g/cm³ (''kapalina, −42,1&nbsp;°C, 1&nbsp;013&nbsp;hPa'')<br />
2,423&nbsp;kg/m³ (''plyn, − 42,1&nbsp;°C, 1&nbsp;013&nbsp;hPa'')<br />
1,910&nbsp;kg/m³ (''plyn, 15&nbsp;°C, 1&nbsp;013&nbsp;hPa'')
|Kritická teplota=96,6&nbsp;°C
Řádek 31:
|Teplota vznícení=470&nbsp;°C
}}
'''Propan''' je nasycený [[uhlovodíky|uhlovodík]], třetí člen [[homologická řada|homologické řady]] [[alkany|alkanů]]. Za normálních podmínek jde o bezbarvý hořlavý [[plyn]] bez [[zápach]]u, výrazně těžší (1,55 krát) než [[vzduch]], dá se však snadno zkapalnit a udržet v kapalném stavu již nepříliš vysokým tlakem. Ve směsi se vzduchem, obsahující 2,1 až 9,5 % propanu, snadno [[Výbuch|exploduje]]. Je součástí běžně používané topné směsi [[Uhlovodíky|uhlovodíkuhlovodíků]]ů, označované jako [[propanbutan]] (viz též [[butan]]).
 
== Příprava ==
Řádek 43:
případně redukcí [[jodpropan|jodpropanu (propyljodidu)]] [[zinek|zinkem]] ve vodném prostředí
 
: CH<sub>3</sub>CH<sub>2</sub> CH<sub>2</sub>I + Zn + H<sub>2</sub>O → CH<sub>3</sub>CH<sub>2</sub>CH<sub>3</sub> + Zn<sup>++</sup> + I<sup>−</sup> + OH<sup>−</sup>.
 
Jinou možností je [[redoxní reakce|redukce]] [[aceton]]u např. [[zinek|zinkem]] v koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]]
Řádek 66:
S nadbytkem vzduchu ([[kyslík]]u) se propan spaluje na [[voda|vodu]] a [[oxid uhličitý]]
 
: C<sub>3</sub>H<sub>8</sub> + 5 O<sub>2</sub> → 3 CO<sub>2</sub> + 4 H<sub>2</sub>O.
 
Při menším množství kyslíku vzniká místo oxidu uhličitého [[oxid uhelnatý]]
Řádek 113:
Propan je významnou energetickou surovinou, především ve směsi s dalšími uhlovodíky, [[butan]]em, [[2-methylpropan|isobutanem]], [[but-1-en]]em, [[but-2-en|bute-2-enem]] a [[propen]]em, která se obvykle nazývá propanbutan a používá se zejména v domácnostech a malých provozovnách jako zdroj tepla k vytápění nebo při přípravě teplých jídel (vaření, [[grilování]] atp.), též při tepelném zpracování různých materiálů (tavení, svařování, pájení). Její složení kolísá a závisí na průmyslových normách jednotlivých států. V oblastech s vyšší průměrnou teplotou obvykle obsahuje menší podíl propanu než v oblastech studenějších; obsah propanu kolísá od 25 do 90 %. Obdobná směs uhlovodíků obsahující propan, ale obvykle ve větším zastoupení, se používá jako pohonná látka pro spalovací motory.
 
Ve směsi s [[butan]]em se několik desítek let využívá k vytápění, k vaření nebo k pohonu motorových vozidel a plavidel. Především v automobilovém průmyslu je místo označení propan-butan směs označována zkratkou [[LPG]] (z angl. Liquefied petroleum gases – zkapalněný ropný plyn). Spalování LPG je ekologičtější než použití obvyklého [[Benzín|benzinu]] nebo [[motorová nafta|motorové nafty]].<ref>[http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/auta-jizda-slapni-na-plyn-ropny-lpg-propan-butan.htm Základní informace o LPG a o jízdě na zkapalněný ropný plyn]</ref>
 
Propan je součástí hnacích plynů v aerosolových bombičkách.
Řádek 121:
== Historie ==
 
Propan poprvé izoloval americký chemik [[Walter O. Snelling]] z amerického státního báňského úřadu U. S. Bureau of Mines v roce [[1910]] jako těkavou součást [[Benzín|benzinbenzinu]]u.{{Doplňte zdroj}}
 
== Původ jména ==
Řádek 133:
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commonscommonscat=Category:Propane|wikt=propan}}
 
{{alkany}}