Paradies: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
→Historie: -odkaz na rozcestník |
||
Řádek 6:
== Historie ==
O hradu existuje jediná písemná zmínka z roku 1402, kterou v [[Drážďany|drážďanském]] archivu objevil a krátce nato i editoval [[Hermann Hallwich]].<ref>Hallwich, Hermann, ''Die Burg Paradies in Böhmen'', Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen VII, 1869, s. 43-46</ref> V této listině oznamují rytíři Beneš z Hořovic, Jindřich Spiegl a Dobeš z Bran, že jim [[míšeň]]ský [[markrabí]] [[Vilém I. Míšeňský|Vilém I.]] povolil vystavět na vrchu ''Choteny'' [[hrad]] jménem ''Paradis''.<ref>Durdík, Tomáš, ''Ilustrovaná encyklopedie českých hradů'', vyd. Libri, Praha 2000, s. 419, ISBN 80-7277-003-9</ref> Jméno hradu bylo odvozeno z latinského slova ''paradisus'', které značí [[ráj]]. Paradis se v listině uvádí jako [[Man (leník)|manství]] hradu [[
[[Soubor:Paradis 005.jpg|thumb|''Kříž na vrcholu kopce, v pozadí vesnice Žalany a Bořislav a hora Milešovka'']]
== Stavební podoba ==
Struktura hradu není zcela jasná. Hradní jádro se nepochybně rozkládalo na vrcholu kopce v místech, kde dnes stojí kříž, postavený zde v roce [[2003]] a vysvěcený o rok později. Zde se dochovaly jediné dva nevýrazné fragmenty zdiva, jinak z hradu nezůstaly žádné zděné nadzemní relikty. Východně i západně od jádra jsou patrné příkopy. Směrem k západu přechází hřbet v rozlehlou plošinu. Na jejím západním konci se dochoval úsek příkopu s valem.<ref>Pažourek, Vlastimil (ed.), ''Hrady na hranici Čechy – Sasko'', Iniciativa pro děčínský zámek 2012, Děčín 2012, s. 98-101, ISBN 978-80-905025-0-5</ref> Je možné, že se jednalo o opevněné [[předhradí]], může se však také jednat o pozůstatek pravěkého [[hradiště]]. Do tohoto prostoru ústí od severu původní přístupová cesta. Není také zřejmé, zda plošina východně od hradního jádra byla součástí obrany hradu a zda byla zastavěna. Odpovědi na tyto otázky by mohl dát pouze [[archeologie|archeologický]] průzkum.
|