Glarus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: doplnění šablony |
ROZPRACOVÁNO + historie |
||
Řádek 36:
==Historie==
[[File:Glarus Stadtkirche Friedhof.jpg|thumb|left|upleft|Kostel v Glarusi, postavený v roce 1861 po velkém požáru, který zničil původní kostel a prakticky celé město.]]
[[File:Glarus Stadtkirche Langhaus.jpg|thumb|left|Ulička v kostele]]
Glarus byl poprvé zmíněn latinsky na začátku devátého století jako ''Clarona''. V roce 1178 byl poprvé zmíněn německy jako ''Glarus''
10. Února 878 císař [[Karel III. Tlustý]] daroval své ženě kláštery [[Säckingenský klášter|Säckingen]], [[Klášter St.Felix|St.Felix]] a Regula v Curychu.
Jejich pozemky poskytnuly rozšířený politický vliv a obrovskou půdu. Pozemky pokrývaly území [[Rhine]], údolí [[Frick]] a Glarus, jižní [[Hotzenwald]] a půdy Curychu podél jezera [[Jezero Walen|Walen]]. Glarus přetrval pod nadvládou opatství až do roku 1395 kdy se od něj odtrhl a stal se nezávislým.
Hlavním městem údolí [[Linth]] se Glarus stal v roce 1419. V osmnáctém a devatenáctém století se údolí začalo industrializovat.
Vůdce švýcarské reformace [[Ulrich Zwingli]] okolo roku 1506 v Glarus začínal sloužit jako pastor.
Sloužil deset let a zapojil se i do politiky.
Vojáci z Glarus byli najímáni jako žoldáci po celé evropě. [[Švýcarská konfederace]] byla zapletena do několika rozdílných válečných tažení s jejími sousedy ([[Francie|Francouzi]], [[Habsburkové|Habsburky]] a [[Papežské státy|Papežskými státy]])- Zwingli se důrazně postavil na stranu Říma. Naoplátku ho papež [[papež Julius II|Julius II]] ocenil poskytnutím pravidelné penze. Zwingli se zhostil role kaplana v několika italských válečných taženích, včetně bitvy u [[Novara|Novary]] v roce 1513. Nicméně zničující porážka Švýcarska v [[Bitva o Marignano|bitvě o Marignano]] způsobila změnu nálady v Glarus. Občané se začali přiklánět spíše na stranu Francouzů, než papeže. Zwingli jako papežův partizán se ocitl v obtížné situaci a rozhodl se ustoupit do [[Einsiedeln|Einsiedelnu]].
V roce 1528 získala Reformace v Glarus základnu, spravovanou z Curychu Zwinglim. I přesto, že deset let v Glarus kázal, zůstalo město silně katolické. Nicméně díky [[Druhá válka Kappel|Druhé válce Kappel]] (''Zweiter Kappelerkrieg'') v roce 1531 byla katolíkům a protestantům dána práva zvolit si svou vlastní víru. To vedlo k tomu, že obě náboženské skupiny využívaly městský kostel současně, což vedlo k nespočtu problémů. V osmnáctém století obě skupiny městský kostel stále sdílely, ale již měly své vlastní vedení.
Po Francouzské invazi se v roce 1798 Glarus stal hlavním městem Kantonu Linth v [[Helvétská republika|Helvétské republice]]. Veškeré administrace kantonu byla přesunuta do Glarus. Noví správci měli velké problémy s ustavením a prosazováním nových směrnic.
V říjnu 1802 vzhledem k problémům, které správci v Glarus měli byla administrativa přesunuta do [[Rapperswil]].
V roce 1803 byl Kanton Linth rozpuštěn a Glarus se stal hlavním městem menšího stejnojmenného kantonu.
Železnice dosáhla z [[Weesen]] až ke Glarus v roce 1859. Prodloužena do [[Schwanden|Schwandenu]] a [[Lithal|Lithalu]] byla v roce 1879.
10. Května 1861 bylo město zdevastováno požárem. Celková ztráta činila kolem půl milionu [[šterlink|šterlinků]]. Okolo dvou třetin Glarus (593 budov) bylo spáleno na popel. Po této události byl Glarus přestavěn ve stylu bloků podle konstrukčních plánu [[Bernhard Simon|Bernharda Simona]] a [[Johann Caspar Wolff|Johanna Caspara Wolffa]].
V roce 1894 byl k ochraně pracovníků zaveden pracovní zákon a následně představen v Glarus. Zákon zakazoval pracovníkům pracovat déle, než 12 hodin denně.
==Geografie==
==Demografie==
| |||