Cena: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: -spam |
rozšíření článku o teorii mezního užitku a další drobnější úpravy |
||
Řádek 2:
{{Upravit}}
{{Různé významy|tento=směnné hodnotě [[statek|statku]] nebo [[služba|služby]]}}
'''Cena''' vyjadřuje směnný poměr mezi směňovanými statky. Dnes obvykle ukazuje množství peněz potřebných k uskutečnění směny daného statku. Ceny mohou být vyjádřeny též v ostatních statcích (např. 1 kráva = 2 ovce a opačně 1 ovce = 1/2 krávy), ale dnes se již [[barterový obchod]] využívá jen minimálně. Pojem cena zahrnuje též zvláštní druhy odměňování, jako např. [[mzda|mzdu]] (cena práce), [[kurz]] (cena cizí měny), [[úrok]] (cena peněz).
Podle pojetí [[klasický liberalismus|anglické klasické školy]] ([[David Ricardo]], [[Adam Smith]], [[John Stuart Mill]]) je cena statku určená tím, kolik práce bylo vynaloženo k jeho výrobě – to znamená, že výrobky, jejichž vytvoření je pracnější, mají tendenci být dražší než ty, které lze vytvořit snáze. Nákladovou teorii hodnoty posléze přejal i [[Karl Marx]]. Ačkoliv zní tato teorie intuitivně, je zcela chybná a nedokáže vysvětlit velké množství běžných jevů. Zásadní kritiku tohoto konceptu přednesl [[Carl Menger]] a další jako součást [[marginalistická revoluce|marginalistické revoluce]]. Ti tvrdí, že cena vychází ze subjektivního mezního [[užitek|užitku|]] daného statku a je určena [[poptávka|poptávkou]] a [[nabídka|nabídkou]] tohoto statku. Podle této teorie se cena výsledného statku nesčítá z cen nákladů, ale právě opačně: spotřebitel ohodnotí penězi finální výrobek a následně dochází k formování cen zdrojů, které jsou k výrobě tohoto statku zapotřebí.
Je třeba zmínit, že tvorba ceny neprobíhá obecně na úrovni statků (všechna voda vs. všechny diamanty světa), ale konkrétně u daných statků na daném místě v daném čase (jednokarátový diamant vs. jeden litr vody).
Formálně jsou ceny stanoveny prodejci, kteří je následně upravují vzhledem k nabídce a poptávce tak, aby maximalizovali zisk. Prodejci se snaží o co nejvyšší ceny, kupující naopak o co nejnižší.
== Zákon jedné ceny ==
Zákon jedné ceny říká, že ceny jednoho statku, který je k dispozici na různých místech, se po započtení [[transakční náklady|transakčních nákladů]] budou mít tendenci vyrovnat.
== Funkce ceny ==
* '''informační''' – Peněžní ceny, které vzniknout na [[volný trh|volném trhu]] vyjadřují relativní vzácnot statků. Takto vzniklé ceny tedy dávají výrobcům informace o tom, které zdroje mají využívat, aby vyráběli co nejefektivněji. Spotřebitelům na druhou stranu ukazují, které výrobky mají spotřebovávat, aby učinili svoji spotřebu co nejefektivnější. Tržní cena zároveň reflektuje změny v ekonomice, které nemusí být jednotlivým aktérům vůbec zřejmé. Když například dojde k nějaké vnější změně, jako je
* '''motivační''' – Růst ceny statku se též promítne do růstu [[zisk|zisku]], což motivuje výrobce, aby více vyráběli.
* '''alokační''' – Cenové signály motivují výrobce, aby realokovali (přemístili) výrobní zdroje. Ceny vedou výrobce k tomu, aby alokovali výrobní zdroje mezi různá použití efektivně.
* '''distribuční''' – Distribuční funkce ceny spočívá v tom, že cena je nástrojem rozdělování zboží mezi lidi. Zboží se rozdělí mezi spotřebitele podle jejich ochoty platit.
Ve svém slavném článku ''Využití znalostí ve společnosti''<ref>http://kie.vse.cz/wp-content/uploads/Hayek-19451.pdf</ref> ukázal [[F. A. Hayek]], že ceny utvářené na volném trhu jsou klíčovým přenašečem roztroušených informací a že jejich funkce nikdy nemůže nahradit žádný centrální plánovač. Populárnější verzí tohoto článku je ''[[Já, tužka]]'' od [[Leonard Read|Leonarda Reada]]. Ceny, které nejsou výsledkem tržního procesu, ale jsou stanoveny státem, nemohou plnit svoje zásadní funkce popsané výše a z tohoto důvodu musí v jakékoliv ekonomice, které obsahuje netržní prvky (např. [[smíšená ekonomika]]), docházet k neefektivnímu využívání zdrojů. Reálným důsledkem je potom zaostávání takových ekonomik za těmi tržními, které bylo patrné během druhé poloviny 20. století.
== Marketingový význam ==
Řádek 16 ⟶ 26:
Cena je jedním z nejvýznamnějších [[marketing]]ových nástrojů, obsažených v [[marketingový mix|marketingovém mixu]]. Jako jediný totiž přímo vytváří finanční prostředky. Závisí například na platebních podmínkách, struktuře trhu, životním cyklu produktu resp. úvěrových podmínkách.
==Způsoby cenové tvorby==
| |||