Krocínova kašna: Porovnání verzí

Se stavbou se započalo roku [[1591]] z podnětu purkmistra [[Václav Krocín starší z Drahobejle|Václava Krocína staršího z Drahobejle]], krátce poté, co byla dokončena rekonstrukce staroměstské vodárny po požáru v roce [[1582]].<ref name="Teige">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Teige | odkaz na autora = | titul = Staroměstský rynk v Praze díl I. | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=OblnAAAAMAAJ&pg=PA228 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Společnost přátel starožitností českých | místo = Praha | rok = 1908 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 228-235 | }}</ref> O autorovi ani průběhu stavby není mnoho informací. Vystavěl ji z načervenalého sliveneckého mramoru pravděpodobně rudolfinský kameník Jindřich Beránek, jemuž se říkalo Pražák. Jindřich Pražák, vynikající kameník v době císaře [[Rudolf II. Habsburský|Rudolfa II.]], byl od roku 1582 staroměstský měšťan. Autor není jednoznačně jistý, avšak [[Zikmund Winter]] uvádí ve své knize Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku (1919), že se zachovaly doklady o žádosti zmíněného kameníka, jenž usiloval o prominutí daně. Odpověď konšelů byla srozumitelná: Dostal zaplaceno, zavázal se, že kašnu bytelně postaví a že o ni i ostatní kašny na Starém Městě bude poctivě pečovat, nechť tedy daně platí. Dále je známo, že během stavby základů se zbortila jedna stěna a zasypala pět dělníků, z nichž jeden zahynul. Podle pověsti stála stavba jen o groš méně než [[Karlův most]].<ref name="Lumir18620529">{{Citace periodika | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | autor = | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec |titul = Feuilleton | periodikum = Lumír | odkaz na periodikum = Lumír (časopis) | ročník = 12 | číslo = 23 | datum = 1862-05-29 | strany = 524-526 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6001791 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>

Kašna stála při východní straně [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. Byla vybudována z hnědočerveného [[slivenec]]kého mramoru a skládala se ze tří částí: nádrže ve tvaru 13bokého dutého hranolu, vodotryskového sloupu uprostřed a erbovního sloupu na straně k radnici.<ref name="NarPol19150729">{{Citace periodika | příjmení = Sixta | jméno = Václav | autor = | odkaz na autora = |titul = Kašna Krocínova | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 33 | číslo = 208 | datum = 1915-07-29 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8663122 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>

Třináct mramorových desek po stranách mělo výšku 180 &nbsp;cm a šířku 160 &nbsp;cm. Na dvanácti z nich byly reliéfy [[zvěrokruh]]u. Na rozhraní mezi deskami stály ženské postavy, ztělesňující občanské ctnosti. Horní hrana byla vroubená římsou. Aby nebylo nutné nabírat vodu z kašny přímo, proudila odtamtud figurkami žab a delfínů do menší ozdobné kašny na vnější straně.<ref name="NarPol19150729" />

Sloup uprostřed byl zdoben sochami [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]], [[Diana (mytologie)|Diany]], čtyř vodních panen ([[néreovny]]) a několika vodních polobohů, kteří chrlili vodu. Nad nimi původně stála socha boha [[Triton (bůh)|Tritona]], která se však v následujících staletích během válek ztratila a byla nahrazena plechovou rakouskou orlicí.<ref name="NarPol19150729" />

Erbovní sloup na boku kašny zdobila na vrcholu socha [[Poseidón|Neptuna]], po stranách pak znak hlavního města Prahy, erb purkmistra Krocína a socha [[Svatý Václav|svatého Václava]].<ref name="NarPol19150729" /> Tím byla zároveň vyzdobena třináctá hrana nádrže.<ref name="Lumir18620529" />

Červený mramor byl zvolen pro možnost snadného opracování; jeho nevýhodou ale bylo, že rychle zvětrával.<ref name="Lumir18620529" /> V roce [[1598]] byla vydána nařízení pro správce vodárny (rourníka), aby o kašnu pečoval — zajistil dostatek vody, čistil trubky, vyprazdňoval před zimou a včas hlásil městské radě všechny závady, které by vyžadovaly větší opravu. Roku [[1614]] začala kašna protékat. Technický stav se postupně zhoršoval, takže v roce [[1796]] už neudržela žádnou vodu. V letech 1837-38 vypracoval purkmistr [[Petr rytíř ze Sporschilů]] návrh na opravu, ale pro velké náklady k ní nedošlo.<ref name="Teige" />

V 50. letech 19. století se začalo diskutovat o dalším postupu. Profesor [[Jan Erazim Vocel]] roku [[1853]] na dotaz městské rady informoval, že kašna má velkou historickou cenu a doporučil, aby byla obnovena a případně postavena jinde. Přemístění ale nepovolilo místodržitelství, podle něhož mají památky zůstat na původním místě. O tři roky později se rada k problému vrátila. Profesor Vocel tehdy doporučil kašnu rozebrat, přemístit na vhodnější místo na Staroměstském náměstí a tam znovu vybudovat; náklad na tuto operaci byl podle jeho názoru asi 500 zlatých. Řemeslník, který mu tuto částku vypočetl, ji ale při dalším jednání vzal zpět jako příliš nízkou a tato možnost padla. Další možností bylo, ponechat kašnu na původním místě a provést nutné opravy. Jejich cena byla asi 2800 zlatých (případně alespoň 1400 zlatých za instalaci mříží), což by neschválilo zastupitelstvo. Zůstalo tedy při starém.<ref name="Teige" />

23. května 1862 rozhodla městská rada o využití materiálu z Krocínovy kašny pro vybudování vodotrysku na jiném místě v Praze. S rozebíráním se začalo 28. května, 8. června bylo postaveno lešení k sejmutí soch. Profesor Vocel proti tomu protestoval u místodržitelství, které v ostré odpovědi pražské městské radě připomnělo, že došlo k porušení zákonů i předchozích rozhodnutí a nařídilo kašnu obnovit podle možností na vhodném místě. Městská rada se odvolala k ministerstvu, které potvrdilo, že rozebrání bylo nezákonné, ale z praktických důvodů již netrvalo na obnově. Materiál byl proto postupně odvezen. Několik zlomků se díky iniciativě [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] zachovalo pro [[Národní muzeum]], městský znak byl umístěn nad bránu tehdy budované plynárny na [[Žižkov]]ě a zbytek byl zabudován do základů této budovy.<ref name="Teige" />

* Stavba kopie z jiného materiálu by se velmi odlišovala od původního vzoru; než provádět takto rozsáhlou změnu, je lepší vytvořit zcela nezávisle nové dílo.<ref name="Admin">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Erben | odkaz na autora = | titul = Administrační zpráva obce královského hlavního města Prahy a spojených s městskou statist. kommissí obcí sousedních Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova za rok 1895 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19613744 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Stat. komisse | místo = Praha | rok = 1895 | počet stran = 378 | kapitola = VII. Zřízení fontány před Rudolfinem | strany = 77 | }}</ref>

Roku [[1898]] bylo několik soch umístěno v nové budově [[Muzeum hlavního města Prahy|městského muzea]].<ref name="Teige" />

V letech 1915-16 vytvořil sochař [[Bohumil Vlček]] ve spolupráci s profesorem [[Václav Sixta|Václavem Sixtou]] kopii na základě původních nákresů a popisů.<ref name="NarL19150908">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Krocínova renesanční kašna | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 55 | číslo = 249 | datum = 1915-09-08 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18172811 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref><ref name="kasny">[http://www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=225 Zaniklá Krocínova kašna (www.prazskekasny.net)]</ref>

V roce [[1932]], po zbourání plynárny, bylo uskutečněno pátrání po zazděných zbytcích kašny. Přitom pomohly zápisy architekta [[Antonín Wiehl|Wiehla]], který během stavby zaznamenal, ve kterých místech byly jednotlivé kameny použity. Hledání bylo úspěšné, podařilo se získat asi tři nákladní automobily stavebních částí, které byly převezeny do [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name="NarPol19321209">{{Citace periodika | příjmení = František Xaver | jméno = Harlas | autor = | odkaz na autora = |titul = Umění. Krocínova kašna | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 340 | datum = 1932-12-09 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17493280 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>

V současnosti je možné zhlédnout zachovalé části i model v Lapidáriu Národního muzea.<ref name="kasny" />

Blízko kašny stávala ve středověku klec, v níž se pro veřejnou ostudu ukazovali provinilci. Přímo do kašny se také za trest namáčeli nepoctiví pekaři. Oba tresty zrušil [[Josef II.]].<ref name="Staro">{{citace monografie | jméno = Ferdinand Břetislav | příjmení = Mikovec | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | titul = Starožitnosti a Památky země České. Díl 2 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9726014 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = I. L. Kober | místo = Praha | rok = 1865 | počet stran = 378 | kapitola = Mramorová kašna na Staroměstském náměstí v Praze | strany = 219 | }}</ref>