Prvosenka jarní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 10347569 uživatele 86.61.129.186 (diskuse) zrušena. |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 23:
'''Prvosenka jarní''' (''Primula veris'', lidově též petrklíč, bukvice bílá, bylina sv. Petra atd<ref name="sobotka"/>) je drobnější [[trvalka|vytrvalá]] [[bylina]] z čeledi [[prvosenkovité]] (''Primulaceae''). Rostlina dosahuje i s květem výšky 20–25 cm. Z podzemního [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé [[list]]y uspořádané v [[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají na jednostranném [[okolík]]u. Může se rozmnožovat [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] rozdělením oddenku, ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]], tvorbou [[semeno|semen]]. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]]. Prvosenka jarní se může dožít více než padesáti<ref name="journal" /> let.
Vyskytuje se zvláště v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]], především v teplejších polohách [[nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]], zejména ve světlých [[listnatý les|listnatých lesích]], [[háj]]ích, prosluněných [[stráň|stráních]] a v [[Křovina|křovinách]], většinou na [[vápenec|vápencových]] podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v severním [[Skotsko|Skotsku]].<ref group="L">Preston, Pearman & Dines (2002) ''New Atlas of the British Flora''. Oxford University Press.
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
Řádek 45:
=== Vegetativní orgány ===
[[Vegetativní orgány|Vegetativními orgány]] prvosenky jarní jsou oddenek pokrytý [[kořenové vlášení|kořenovým vlášením]] a listy, které z něj v klimaticky příznivé době vyrůstají v podobě listové růžice.
Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5 cm, široké 2–5 mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1 mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)|půdy]]. Kořenový krček je v podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis|endodermem]] v kruzích uspořádané [[cévní svazek|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10 μm.<ref name="farma" group="L"/> Na kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" />
[[Soubor:Primula-elatior(Blaetter).jpg|thumb|left|Detail listu]]
Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapík]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[čepel listová|čepelí]] s [[trichom|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15
| příjmení = Kovanda
| jméno = Miroslav
Řádek 69:
[[Generativní orgány|Generativními orgány]] jsou u prvosenky květy, které vyrůstají na dlouhých [[stvol]]ech obnovovacích pupenů oddenků a následně plody v podobě tobolek se semeny. Prvosenka jarní kvete v dubnu až květnu.<ref name="journal" />
Jemně žláznatý a pýřitý stvol je 4–25
[[Listen]]y jsou čárkovitě kopinaté, bleděžluté, při bázi jsou bez hrbolku, obvykle jsou 3–6
| příjmení = Bílek
| jméno = Ivan
Řádek 80:
| vydavatel = Naturfoto.cz
| jazyk =cz
}}</ref> Je dlouhý 12–25
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
Řádek 89:
| vydavatel = Naturabohemica.cz
| jazyk =cz
}}</ref> Prvosenka jarní je [[obligátní|obligátně]] cizosprašná, opylení zcela závisí na hmyzích opylovačích ([[entomogamie]]), jako jsou různí [[čmelák|čmeláci]] (rod ''[[Bombus]]'') a jiní [[blanokřídlí]], ale i [[motýli]] ([[žluťásek]] rodu ''Gonepteryx'' či např. [[kukléřka|kukléřky]] rodu ''Cucullia'').<ref name="journal" />
U přirozených variant prvosenky jarní kolísá poměr opylených květů, ze kterých se úspěšně vyvinuly plody okolo 61 %. Plodem je tobolka se semeny. Tobolka je vejcovitá, 6–10
| příjmení = Hron
| jméno = František
Řádek 109:
== Taxonomie ==
Nejčastěji uváděná [[synonymum|synonyma]] k prvosence jarní (''Primula veris'' [[Carl Linné|L.]], <small>{{Zkratka botaniky|Sp. Pl.|Sp. Pl.}} 1: 142, 1753</small>)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702751-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bveris%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 116:
}}</ref> jsou:
* ''Primula veris'' [[Johann Georg Christian Lehmann|Lehm.]] <small>{{Zkratka botaniky|Monogr. Primul.|Monogr. Primul.}} 27, 1817, [[Isonymum|isonym.]]</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702752-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bveris%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 123:
}}</ref>
* ''Primula officinalis'' (L.) [[John Hill|Hill]] <small>{{Zkratka botaniky|Veg Syst.|Veg Syst.}} 8: 25, 1765</small>;<ref name="IPNI-P.officinalis">{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702365-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bofficinalis%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 130:
}}</ref>
* ''Primula odorata'' [[Jean Emmanuel Gilibert|Gilib.]] <small>{{Zkratka botaniky|Fl. Lit. Inch.|Fl. Lit. Inch.}} i. 32, 1782</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702361-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bodorata%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 137:
}}</ref>
* ''Primula cordifolia'' [[Pál Kitaibel|Kit.]] <small>{{Zkratka botaniky|Linnaea|Linnaea}} 32: 451, 1864</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=701754-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bcordifolia%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 144:
}}</ref>
* ''Primula coronaria'' [[Richard Anthony Salisbury|Salisb.]] <small>{{Zkratka botaniky|Prodr. Stirp. Chap. Allerton|Prodr. Stirp. Chap. Allerton}} 117, 1796</small>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=701758-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bcoronaria%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
Řádek 152:
== Variabilita ==
[[Soubor:Primula veris subsp macrocalyx.jpg|thumb|Prvosenka jarní velkokališná (''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'')
Prvosenka jarní vykazuje vysokou variabilitu ve tvaru a chlupatosti [[list]]ů i ve velikosti a tvaru [[Kalich (botanika)|kalichu]]. V [[Geografie Česka#Fytogeografické členění|termofytiku]] výrazně převládají prvosenky jarní s větší délkou kalichů (16–25 mm). Mimo termofytikum přesahují i do teplejších poloh [[Geografie Česka#Fytogeografické členění|mezofytika]]. Listy jsou (zvláště v Panonském termofytiku) často hustěji chlupaté a někdy až plstnaté (var. ''hardeggensis'' <small>Beck</small>), tendence k olysávání je u této dlouhokališné variety poměrně slabá. Ale i v nejteplejších územích (například na jižní [[Morava|Moravě]] či v [[České středohoří|Českém středohoří]]) se vyskytují prvosenky jarní skoro úplně lysé dohromady s plstnatými.<ref name="květena" group="L"/>
Řádek 158:
Prvosenky jarní s krátkými kalichy (12–17 mm) s listy naspodu chlupatými až olysalými se častěji vyskytují v mezofytiku, kde někdy tvoří čisté [[populace]]. Dlouhokališný i krátkokališný typ je spojen plynulými přechody. Díky silnému prolínání je u mnoha rostlin možné jen určení do druhu. Na několika lokalitách v [[Polabí]] jsou v populacích [[Prvosenka jarní#Poddruhy|prvosenky jarní šedavé]] poměrně hojně zastoupeny rostliny s baňkovitým, 16–19 mm dlouhým kalichem a korunní trubkou nápadně vyniklou (var. ''velenovskyi'' <small>Domin</small>), které se jinde vyskytují jen vzácně.<ref name="květena" group="L"/>
Vzhledem k široké [[ekologická amplituda|ekologické amplitudě]]<ref group="pozn.">Ekologická amplituda je rozsah [[tolerance]] organismu vůči stresovým faktorům prostředí.</ref> je pravděpodobné, že v rámci druhu dochází k [[ekotyp
Prvosenka jarní je druh variabilní, proto se rozděluje do více [[poddruh]]ů. Nominátní poddruh [[prvosenka jarní pravá]] (''Primula veris'' subsp. ''veris'') se vyskytuje ve většině areálu druhu, na jihu po [[Alpy]].<ref name="květena" group="L"/>, v ČR od nížin do podhůří. V teplejších oblastech střední Evropy i ČR je častější [[prvosenka jarní šedavá]] (''Primula veris'' subsp. ''canescens''), na západ se vyskytuje až po jih Francie a sever Španělska.<ref name="květena" group="L"/>. [[Prvosenka jarní libovonná]] (''Primula veris'' subsp.'' columnae'') roste hlavně v jižní Evropě<ref name="alpínky" group="L">{{Citace monografie
Řádek 175:
| vydavatel =Rareplants.de
| jazyk =en
}}</ref>
[[Soubor:Primula eliator Crescendo rouge dsc00934.jpg|thumb|left|Hybrid ''Crescendo rouge'']]
Řádek 261:
| vydavatel =sci.muni.cz
| jazyk =en
}}</ref
=== Fytocenologie ===
Řádek 332:
| id = 07001660442
}}</ref>
Prvosenka jarní je druh charakteristický pro půdy chudé na [[živina|živiny]]. Uměle zvýšené hodnoty dusíku mají za následek klesání velikosti populace, což je hlavně výsledek sníženého počtu kvetoucích rostlin a tedy produkce semen. Dlouhodobé projekce také ukázaly, že porosty, které byly vystaveny nejvyšším hodnotám dusíku v půdě (9 g (N) m<sup>
Pokud jsou podmínky pro růst příznivé, [[populace]] prvosenky jarní může mít velké a viditelné jedince s vysokou hustotou [[porost]]u. Ačkoli prvosenka jarní není nikdy dominantní rostlinou v porostu, dosahuje hustoty mezi 10 a 34 jedinci na m<sup>2</sup>, zatímco při výsevu mohou dosáhnout hustoty až do 100–200 jedinců na m<sup>2</sup>. Kvůli omezené možnosti rozptylování semen v závislosti na způsobu jejich šíření, se mladé rostliny většinou spíše vyskytují seskupené kolem dospělých rostlin. Příležitostně, mohou shluky prvosenek jarních vzniknout následkem [[vegetativní rozmnožování|vegetativního rozmnožování]], ačkoli je to málo časté. Prvosenka jarní tvoří často větší, pestře žlutě zbarvené porosty. Vyskytuje se většinou pospolitě, přirozené obnově dřevin však nezbraňuje.<ref name="journal"/>
Řádek 357:
}}</ref>
[[Soubor:Cowslips near Heyshott - geograph.org.uk - 33696.jpg|thumb|Porost prvosenek jarních na [[louka|louce]] u Heyshottu ([[Anglie]])]]
V mnoha oblastech původního výskytu v Evropě populace prvosenky jarní klesají hlavně následkem změněného využití půdy, pokračujícím zvýšením obsahu živin v půdě (hlavně [[dusík]]u) pronikajících z okolní [[krajina|krajiny]]. Například ve Velké Británii utrpěla populace prvosenky jarní dramatický pokles v letech 1930 a 1980.<ref name="preston" group="L">PRESTON, C. D. , PEARMAN, D. A. & DINES, T. D. ''The New Atlas of the British and Irish Flora'', (2002) Oxford University Press, Oxford.
Velmi důležitým důvodem úbytku prvosenek jarních je způsob [[Lesnictví|lesního hospodaření]]. Dubohabřiny jsou káceny, na jejich místě jsou vysazovány kultury jehličnanů. Tam, kde jsou dubohabřiny ponechány, jsou prosvětlovány probírkou, což přirozeně vede k posílení rozvoje [[keřové patro|keřového patra]] a díky tomu je [[bylinné patro]], kde prvosenka roste, zarostlé [[keř|křovinami]]. Vzhledem k tomu, že je prvosenka jarní světlomilná, tedy ubývá i v takto udržovaných přirozených [[biotop|stanovištích]] s vlivem člověka.<ref name="journal" />
Protože mnoho míst výskytu prvosenky jarní je omezené na malé lokality, rostliny jsou následkem toho vysoce citlivé na jevy, jako je příliv živin z okolí ať už vlivem zemědělského a lesnického hospodaření, nebo nakládání s [[odpad]]y. Relativně intenzivní pastevectví, vytváří prostor pro ujmutí [[
[[Soubor:
Počet prvosenek jarních a rozkvetlých květů se významně snížil po ustoupení od tradičního pastevectví a kosení luk a následkem technologií v lesnictví. Rostoucí stín také redukuje semenné zrání, mající za následek významně nižší semenné produkční dávky ve srovnání s necloněnými jedinci. Sukcese [[les]]a má za následek snížený přírůstek jedinců, hlavně kvůli sníženému [[Pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]] a stárnutí populace. Nicméně jedinci prvosenky jarní nalezení na okrajích lesa a v relativně prosvětlených lesích nebo v lesích s řídkými křovinami mohou kvést hojně a reprodukovat se úspěšně.<ref name="journal" />
Řádek 381:
| id = 5402700445
}}</ref> Skvrny na listech způsobují např. houby [[větevnatka|větevnatky]] ''[[Ramularia primulae]]'' a ''[[Ramularia interstitialis]]'', listy napadá i ''[[Cercosporella primulae]]''. Celou rostlinu napadá [[oomycety|oomyceta]] ''[[Peronospora oerteliana]]'', [[semeník]]y pak [[sněti|sněť]] ''[[Urocystis primulae]]''.<ref name="paraziti">{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris
| url = http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm
| datum aktualizace =9.7.2009
Řádek 442:
| jméno = B.
| rok = 1952
| titul = Primula veris
}}</ref><ref name="lečivé" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1956
Řádek 484:
| datum přístupu = 31.12.2009
| jazyk = en
}}</ref>
Prvosenka má také symbolický význam. Je typická pro [[Velikonoce]]: motiv prvosenky zdobí mnoho předmětů spojených se svátky [[jaro|jara]], například velikonoční [[pohlednice]] a přání<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 546:
</ref>
Do oficiálního [[lékařství]] uváděl prvosenky po [[První světová válka|první světové válce]] svými pracemi Wasicky<ref group="L" >Pharm. Post 53, 202, 1920; Heil– u. Gewurzpfl. 4, 49, 1921; Arch. d. Pharm. 262, 318, 1924)
| příjmení = Joachimowitz
| rok = 1920
Řádek 578:
| vydání = 1.
| id = 8021700831
}}</ref> Podle jiných zdrojů mohou působit extrakty z prvosenky také proti [[epilepsie|epilepsii]] a [[křeč
| titul = Antimitotic and antibacterial effects of the Primula veris
| url = http://www.unifi.it/caryologia/past_volumes/61_1/1477.pdf
| datum přístupu =22.12.2009
Řádek 617:
| příjmení = Vymazalová
| jméno = Hana
| titul = Primula veris
| url = http://www.garten.cz/a/cz/411-primula-veris-l.-prvosenka-jarni-petrklic/
| datum vydání =27.04 2004
Řádek 627:
K pěstování se dobře hodí [[louka|louky]], protože se [[květ]]y sbírají ještě před [[Seno#P.C5.99.C3.ADprava sena|senosečí]]. Vyžaduje [[polostín|polostinné]] až stinné polohy. Semena se vysévají na podzim. Výhodnější než výsev přímo na pozemek je předpěstování rostlin v [[pařeniště|pařeništi]]. Při poruše klíčivosti se doporučuje máčet semena, ve vodě po 2−5 dnů. HTS je 1g ( 1 g semen = 1000−1320 kusů). Vegetativně lze množit prvosenku jarní dělením [[oddenek|oddenků]].<ref name="lečivé" group="L"/>
Výsev je doporučován v dubnu až červnu ve skleníku při teplotě 18 °C. Výsadba je nejvhodnější v srpnu až září. Rostliny mají být sázeny ve vzdálenosti 20
| titul = Prvosenka jarní
| url = http://www.semo.cz/homegardencz/index.php?s=kvetiny-trvalky&druhid=172
| |||