Šotouš: Porovnání verzí

'''Šotouš''' je člověk, který má silnou zálibu v [[železniční doprava|železniční]], případně i jiné [[veřejná doprava|veřejné dopravě]]. Název pravděpodobně pochází z anglického slova shoot (střílet, udělat snímek).<ref name="sotousstvi">[http://www.novinky.cz/cestovani/179998-sotousstvi-narocna-zaliba-milovniku-vlaku-a-zeleznic.html Milan Vojtek: Šotoušství - náročná záliba milovníků vlaků a železnic], novinky.cz, 28. září 2009</ref> Tento druh zábavy je znám již dávno a po celém světě, masové rozšíření slova šotouš v rámci české zájmové skupiny, kterou označuje, je však nedávné. Je kladeno asi do roku 2004: nejprve bylo vnímáno jako nadávka,<ref name="pesula">Jan Pešula: [http://railtrips.euweb.cz/c_cze_sd5.html ŠoDo 2005], 9. 7. 2005, web Nádherný svět železnic a památek</ref> brzy se však jeho význam rozšířil na každého, komu je dráha koníčkem a [[fotografie|fotografuje]] ji,<ref name="pp" /> a ač si zachovalo jistý punc hanlivosti, pro některé se změnilo až v hrdé sebeoznačení.<ref name="pesula">Jan Pešula: [http://railtrips.euweb.cz/c_cze_sd5.html ŠoDo 2005 (akce Šotoušská dovolená)], 9. 7. 2005: ''„Zájemci o projíždění tratí jsou několik desítek let i v České republice. V posledním roce se pro ně vžilo označení "šotouš", ale známé jsou i tradiční výrazy "projížděč" nebo "dráhař". Slovo "šotouš" se zpočátku používalo jako nadávka - vyjadřovalo extrémního fanouška, který svými názory a vystupováním dělá ostatním železničním příznivcům ostudu. Ale protože se nikdo nedokázal shodnout, koho do této kategorie zařadit a koho ne, vžilo se nakonec pro všechny.“''</ref> Přesné okolnosti rozšíření slova ani bližší určení jeho původce nejsou obecně známy. Podle autorů stránek Posázavský pacifik vyšlo slovo na světlo v rozhovoru týdeníku [[Reflex (časopis)|Reflex]] s členy [[Klub historie kolejové dopravy|KHKD]].<ref name="pp">[http://www.posazavsky-pacifik.cz/foto31.3.07.html Fotojízda Kolínskem a Posázavím 31. 3. 2007], web Posázavský pacifik</ref>

Správný šotouš zná zpaměti značnou část [[jízdní řád|jízdních řádů]] včetně jejich historie, typová označení lokomotiv i vozů a většinu stanic a zastávek, a protože se kolem železnice neustále pohybuje, má utkvělou představu, že všemu rozumí. Je přímo posedlý dráhou a fotografuje na ní všechno možné i nemožné.<ref name="pp" />

[[Sigmund Freud]] v roce 1905 vysvětloval oblibu železnice slastí způsobenou mechanickými vzruchy, jakou u dětí způsobuje kolébání, houpání nebo vyhazování do výšky: ''„Otřásání při jízdě vozem a později při cestování po železnici má tak fascinující účinek na starší děti, že alespoň všichni chlapci se jednou v životě chtějí stát [[průvodčí]]m nebo [[vozka|kočím]]. Dění na železnici vzbuzuje u nich nevysvětlitelný zájem mimořádné síly a v období fantazijní činnosti (krátce před pubertou) se jim stává jádrem vyloženě sexuální symboliky. Nutkání k takovému spojení jízdy po železnici se sexualitou zřejmě vychází ze slastné povahy pohybových počitků.“'' Vytěsněním těchto slastných [[počitek|počitků]] pak Freud vysvětluje úzkost z železnice, [[siderodromofobie|siderodromofobii]].<ref>Sigmund Freud: ''Tři pojednání k teorii sexuality.'', 1905, česky in: ''Sebrané spisy Sigmunda Freuda, Spisy z let 1904–1905'', Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, Praha, 2000, str. 84 </ref> Ve Freudově době byla jízda vlakem skutečně spojena se silným drncáním a houpáním.

* [[Adolf Born]]<ref name="ct">Václav Žmolík: [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10079414954-svet-na-kolejich/209562220800012/2613-svet-na-kolejich-v-tisku/?prispevek=1725 Mezi šotouši a projížděči], web České televize, Převzato z týdeníku [[ČT+]], k pořadu Svět na kolejích 10. 11. 2008</ref>

* [[Eduard Hrubeš]]<ref name="ct" />

* [[Dalibor Gondík]]<ref name="ct" />

* [[Arnošt Goldflam]]<ref name="ct" />

* [[Igor Bareš]]<ref name="ct" />

V [[čeština|českém]] [[překlad]]u [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkienovy]] knihy [[Hobit aneb cesta tam a zase zpátky|Hobit]]<ref>J. R. R. Tolkien: ''Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky'', Praha, Odeon, 1978, reprint 1991, ISBN 80-207-0262-8</ref> překladatel [[František Vrba]] v roce [[1978]] výrazy ''[[goblin]]'', ''[[hobgoblin]]'' a ''[[orc]]'' překládal jako ''[[Skřeti (Středozem)|skřet]]'', ''[[rarach]]'' a ''šotouš'' (''šotouš'' tedy byl ekvivalentem slova ''orc'').<ref>Karel Glogar: [http://www.phil.muni.cz/~jirka/children/children1/glogar_tolkien.rtf ''K překladu názvů míst a vlastních jmen v díle J. R. R. Tolkiena Pán prstenů''], 2003, str. 11–12, překlad názvů tvorů a ras, poznámka 38</ref>