Dolní Chabry: Porovnání verzí

'''Dolní Chabry''' jsou [[katastrální území|katastrálním územím]] [[Praha|Prahy]], tvořícím území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Dolní Chabry''' v [[městský obvod|městském obvodu]] [[Praha 8]]. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a 3264 obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní '''Chabry''', které byly od poloviny [[16. století]] tvořeny dvěma osadami. '''Dolní Chabry''' měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, '''Horní Chabry''' u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,<ref name="mista">[http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 Dolní Chabry], mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007</ref> a ulic Na pěšině a Kobyliská.<ref name="zemepis" /> Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.<ref name="zemepis" />

Na území Chaber byly nalezeny zbytky [[pravěk]]ého osídlení. U bývalé cihelny pana Malinského, za [[hřbitov]]em na severním konci ulice Pod Zámečkem, byl nalezen v druhotném uložení soubor [[buližník]]ových opracovaných nástrojů, ale i kostí [[mamut]]ů a dalších [[pleistocén]]ních zvířat, srstnatých [[nosorožec|nosorožců]], [[bizon]]ů, [[sob]]ů a [[vlk]]ů. U silnice do Zdib, asi 300 m severně od vsi, byly ve výkopu pro plyn objeveny nástroje z [[buližník]]u a [[křemen]]e. V roce [[1926]] byla na území obce nalezena [[keramika]] [[Kultura s vypíchanou keramikou|lidu s vypichovanou keramikou]], avšak přesné místo nálezu nebylo zdokumentováno a upadlo v pozapomnění. V oblasti Beranovy cihelny (východně od ulic Dopraváků a V Kratinách) byly nalezeny pozůstatky po lidu [[Kultura se zvoncovitými poháry|kultury se zvoncovitými poháry]], v Malinského cihelně i v okolí Pernštejnské ulice po lidu [[Kultura s nálevkovitými poháry|kultury s nálevkovitými pohári]]. Na blíže nepopsaných místech byly nalezeny i stopy [[řivnáčská kultura|řivnáčské kultury]] a [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]]. [[Pohřebiště]] [[Únětická kultura|únětické kultury]] bylo nalezeno ve Žďárské ulici, v Malinského cihelně zbytky [[Kultura knovízská|knovízské kultury]]. Keramický a bronzový odpad byl nalezen i na mnoha dalších místech. Byly nalezeny zbytky dvou osad [[bylanská kultura|bylanské kultury]], v prostoru Malinského cihelny a v prostoru ulic Pod Václavem, Dvořákova a Libochovická, pohřebiště bylo v místech ulice Do Rybníčků. V ulicích Doksanská a V Americe a U rybníčku byly nalezeny zbytky po [[keltové|keltské]] kultuře z [[Doba železná|mladší doby železné]]. Ve Špinarově cihelně a na dalších místech byly nalezeny [[germáni|germánské]] hroby a zbytky osad a pozůstatky germány donesených předmětů [[Starověký Řím|římské]] výroby. Z pozdější doby byla nalezena [[kruhová keramika]] a doklady výroby [[nit]]í. [[slované|Slovanské]] kultury, které se zde zřejmě objevily po polovině [[6. století]], jsou doloženy jen ojedinělými nálezy vztahujícími se k období let [[950]] – [[1150]]. U kostela Stětí sv. Jana Křtitele byly nalezeny raně [[středověk]]é hroby z [[11. století]].<ref name="historie">[http://www.dchabry.cz/h_osidleni.php?id_p=19 Historie Dolních Chaber], městská část Praha-Dolní Chabry (Jana Snížková, Mgr. Milan Jančo, Martin Snížek a další)</ref>

První dochovaný záznam je z listiny z roku [[1092]], kterou [[Konrád Brněnský]] „ves Chrabercych" daroval [[Ostrovský klášter|Ostrovskému klášteru]]. Předpokládá se, že název vsi zněl původně Chrabři a byl odvozen z chrabrosti (udatnosti) obyvatel. Krátce po roce [[1400]] první „r“ z názvu vymizelo, ještě v roce [[1433]] je však doloženo. Centrem vsi byl [[kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]]. První kostel, z 11. století, byl zároveň hrobkou významné osoby. Ostrovský klášter v polovině [[12. století]] jej nechal nahradit [[rotunda|rotundou]], patřící průměrem 12,60 m mezi největší v Čechách. Dnešní kostel je podle archeologických průzkumů již třetí stejného [[Patrocinium|zasvěcení]] na tomto místě a pochází z poslední čtvrtiny 12. století, kdy jej nechal postavit nový vlastník obce, [[Strahovský klášter]]. Od roku [[1352]] byl kostel farní. V listině [[papež]]e [[Řehoř X.|Řehoře X.]] pro [[Strahovský klášter]] z roku [[1273]] je ves nazývána latinsky „Graber". V roce [[1410]] ves popisuje [[urbář|Urbář strahovský]].<ref name="historie" />

Od [[16. století]] byla ves rozdělena do dvou částí, Dolní Chabry a Horní Chabry – poprvé se zmínka o Dolejších Chabrech objevuje roku [[1528]], Hořejší Chabry v roce [[1538]]. Hořejší Chabry se skládaly z 8 velkých gruntů. Od poloviny 16. století byly oboje Chabry odděleny, měly vlastní [[rychtář]]e a většinou i jinou vrchnost, od roku [[1719]] až do zavedení obecního zřízení roku [[1850]] však byly sloučeny pod stejného vlastníka, [[Staré město pražské]].<ref name="historie" /> V roce 1850 při zavedení obecního zřízení byla zřízena politická obec [[Chabry-Čimice]], k níž patřily Dolní Chabry, Horní Chabry a Čimice,<ref>[http://www.chabry.tripcar.net/tiki-index.php Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber]</ref> Čimice však v jejím rámci tvořily vlastní katastrální území.<ref name="zemepis" /> Koncem 19. století proběhly na území Chaber pokusy o těžbu zlata.<ref name="zemepis" />

Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] přestaly být Chabry farní obcí a připadly pod kostel svatého Václava na [[Prosek]]u. Od třicetileté války do roku [[1927]] byla součástí politického [[okres Karlín|okresu Karlín]], v letech 1927 – [[1942]] [[okres Praha-venkov|okresu Praha-venkov]], do roku [[1967]] v okrese Praha-východ.<ref name="historie" />

V roce 1927 započala parcelace pozemků pro výstavbu rodinných domků,<ref name="historie" /> které se v následujících desetiletích staly hlavní částí chaberské zástavby. V roce [[1930]] bylo v Chabrech 126 domů, v roce [[1940]] již 199.<ref name="historie" /> V roce 1955 byla v Chabrech zřízena pošta, od roku 1835 až do té doby spadaly pod zdibskou.<ref name="zemepis" />

Zatímco Čimice byly k Praze připojeny již roku 1960,<ref name="zemepis" /> zbylá obec Dolní Chabry, zahrnující i Horní Chabry, byla připojena k [[Praha|Praze]], k městskému obvodu [[Praha 8]], až [[1. leden|1. ledna]] [[1968]], zároveň byl zachován její [[místní národní výbor]].<ref name="historie" /><ref>Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1967/sb42-67.pdf částka 42/1967], § 19 a 20</ref>

Organizovaná [[Povinná školní docházka|školní výuka]] začala v Chabrech roku [[1780]], první [[škola]] však byla postavena až v letech [[1823]] – [[1824]], roku [[1866]] bylo přistaveno [[podlaží|patro]] a školu navštěvovaly i děti z [[Čimice|Čimic]], [[Veltěž]]e, [[Zdiby|Zdib]] a [[Brnky|Brnek]]. Roku [[1937]] byla ve Spořické ulici postavena nová škola, která však svému účelu začala sloužit až po [[druhá světová válka|válce]], stará škola začala sloužit jako [[mateřská škola]] a zároveň byla v obci zřízena i druhá mateřská škola. Roku [[1993]] byly k nové škole přistavěny [[tělocvična]] a [[šatna|šatny]].<ref name="historie" />

V jižní části Chaber, těsně u jejich dnešních hranic s Kobylisy, stojí obchodní centrum [[Bauhaus (obchodní řetězec)|Bauhaus]]. V přilehlé lokalitě, zvané Beranov, se nacházejí okolo trojmezí Chaber, Kobylis a Čimic různé průmyslové objekty a sklady.

Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je [[rekultivace|rekultivovaná]].

* [[menhir]] [[Zkamenělý slouha]] (a druhý bezejmenný). Menhir popsal [[Eduard Štorch]] kolem roku 1914.<ref name="historie" />

* [[baroko|barokní]] Knorův (Duchoslavův) statek v podobě z roku [[1771]], č. p. &nbsp;15, Na Dolíku 11,<ref name="mista" /> od roku [[1958]] [[kulturní památka]], možná má původ až v [[15. století]]<ref name="historie" /> V roce [[1963]] jej MNV Dolní Chabry zabral rodině Prušákových, v roce [[1974]] jej získalo [[Muzeum hlavního města Prahy]] a má v něm depozitář. Roku [[2003]] byl [[restituce|restituován]].<ref name="historie" />

* [[socha]] [[svatý Václav|svatého Václava]] stojí na rohu bývalého pole mezi ulicemi Spořická a U Václava. Nápis odkazuje na rok původu [[1822]], kdy ji nechal postavit pan Napravil jako poděkování, že se podařilo oživit synka Václava téměř utopeného v zahradním [[bazén]]u.<ref name="historie" />

* [[zvonice]] na Hrušovanském náměstí z roku [[1902]]; stále o ni pečuje rodina Stejskalova, která ji nechala postavit<ref name="historie" />

Dolní Chabry se nacházejí po obou stranách frekventované Ústecké ulice, dříve takzvané [[rumburské silnice]] z Prahy na sever, poté [[silnice I/8]], dnes pražského pokračování [[silnice II/608]]. Silnice přes [[Ďáblice]] spojuje Chabry s nádražím, které v [[Čakovice (Praha)|Čakovicích]] stojí od roku 1872; od Chaber je vzdálené asi 5 kilometrů. Podobně daleko je i libeňská vychovatelna, kde od roku 1910 končila elektrická tramvaj. Další historické spojení vedlo pěšky přes osadu [[Brnky]] a přívozem do [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztok]].<ref name="zemepis" />

V roce [[1912]] byla přes Chabry zavedena historicky pravděpodobně druhá autobusová linka na území dnešní Prahy, jedna z prvních českých, jejíž provoz ukončila roku 1914 [[první světová válka]]. Provozoval ji mělnický podnikatel [[František Černý (dopravce)|František Černý]] a vedla z Josefského náměstí (dnes [[náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]]) oklikami přes Karlín, Libeň, Kobylisy, Bohnice, Chabry, Ďáblice a Březiněves do [[Mělník]]a. Jezdily na ní tři autobusy [[Laurin & Klement]] a celkem vykonaly 4 páry spojů v pracovní den.<ref name="zemepis" />

V roce 1922 zavedla [[Československá pošta]] autobusovou linku č. 682 Praha – Odolena Voda, roku 1933 linku převzaly [[Československé státní dráhy]] a roku 1950 [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]. Od roku 1931 jezdila přes Chabry soukromá autobusová linka do [[Vodochody|Vodochod]]. V letech 1956–1969 jezdila přes Horní Chabry linka z Prahy do Čimic. Po připojení k Praze byla do Dolních Chaber zavedena městská linka č. 162 z Kobylis. V letech 1973–1983 byly do Chaber prodlouženy z opačné strany vybrané spoje linky 152, jejíž základní trasa končila v Čimicích. Roku 1975 byla zavedena tangenciální linka 202 z Bohnic přes Čimice a Chabry do Čakovic.<ref name="zemepis">''Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry'', [http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf DP kontakt 6/1999], červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)</ref>

Od stanice [[C (linka metra v Praze)|linky C metra]] [[Kobylisy (stanice metra v Praze)|Kobylisy]] jedou do Chaber linky [[Pražská integrovaná doprava|pražské dopravy]] 162 a 169, po Ústecké ulici projíždí Chabrami též svazek příměstských linek PID směrem na [[Odolena Voda|Odolena Vodu]] a několik meziměstských linek. Doplňkovou funkci má tangenciální městská linka PID č. 202, která spojuje Dolní Chabry s dalšími čtvrtěmi na severu Prahy – především [[Bohnice]]mi, [[Čimice]]mi, [[Ďáblice]]mi a [[Čakovice]]mi. Meziměstské linky do [[Roudnice nad Labem]] přes Chabry jedou, ale nezastavují zde.

Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení.