Władysław Sikorski: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Bez shrnutí editace
Řádek 10:
|přezdívka=
|sloužil=[[Soubor:Austria-Hungary flag 1869-1918.gif|22px]] [[Rakousko-Uhersko]] (do roku [[1918]])<br />[[Soubor:Flag of Poland.svg|22px]] [[Polsko]] (do roku [[1943]])
|složka=[[Soubor:Austria-Hungary flag 1869-1918.gif|22px]] [[Rakousko-uherská armáda|Landwehr]] (do roku [[1914]])<br />[[Soubor:Austria-Hungary flag 1869-1918.gif|22px]] [[Rakousko-uherská armáda|Legiony Polskie]] (do roku [[1918]])<br />[[Soubor:State_Flag_of_Poland.svg|22px]] [[Polská armáda|Wojska Lądowe RP]] (do roku [[1943]])
|doba služby=[[1906]]–[[1943]]
|dosažená hodnost=generál
Řádek 19:
|vyznamenání=
}}
 
'''Władysław Sikorski''' ([[20. květen|20. května]] [[1881]] [[Tuszów Narodowy]] – [[4. červenec|4. července]] [[1943]] [[Gibraltar]]) byl [[Polsko|polský]] generál a předseda [[polská vláda v exilu|polské exilové vlády]].
 
==Život==
Již před [[první světová válka|první světovou válkou]] se angažoval v několika organizacích, které usilovaly o polskou nezávislost. Během 1. světové války sloužil v Polských legiích a v [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] v [[Polská armáda|polské armádě]]. Hrál důležitou roli při [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]].
 
Pocházel z učitelské rodiny, která žila v [[Dělení Polska|rakouské části Polska]]. Na studia se vydal do [[Lvov|Lvova]], kde se věnoval inženýrsví.<ref name="Křen">Jan Křen: ''Dvě století střední Evropy.'' Praha 2005. s. 474.</ref>
 
==V armádě==
 
Již před [[první světová válka|první světovou válkou]] se angažoval v několika organizacích, které usilovaly o polskou nezávislost. V roce 1909 se zapojil do vytváření "střeleckých" jednotek na [[Halič|Haliči]]. Během 1. světové války sloužilse orientoval na [[Rakousko-Uhersko]]. Sloužil v Polských[[Polské legie|polských legiích]] a v [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] v [[Polská armáda|polské armádě]]. HrálPo důležitouvytvoření roliloutkového přistátu [[Bitvav uroce Varšavy1916 (1920)|bitvězastával urůzné Varšavy]]funkce v jeho armádě.
Podobně jako [[Józef Piłsudski]] trval i gen. Sikorski na samostatnosti polských jednotek, proto byl v květnu 1918 rakousko-uherskými orgány zatčen a internován v Uhrách.<ref name="Křen1">Jan Křen: ''Dvě století střední Evropy.'' Praha 2005. s. 475.</ref>
 
Po vzniku samostatného [[Polsko|Polska]] organizoval vojenské jednotky v Haliči proti Ukrajincům a ve [[Slezsko|Slezsku]] proti německým [[Freikorps]]. Hrál důležitou roli při [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]].<ref name="Křen1"></ref>
 
==V politice==
 
V [[2. polská republika|2. polské republice]] zastával v letech [[1922]] až [[1923]] funkci [[Předseda vlády|ministerského předsedy]] ve vládě [[Gabriel Narutowicz|Gabriela Narutowicze]] a [[Stanisław Wojciechowski|Stanisława Wojciechowského]],. aPo vzavraždění letechprezidenta [[1923]]Narutowicze také [[1924]]ministrem působil jako [[ministr]] vojenských záležitostívnitra. VPak doběse [[Sanaceale (Polsko)|sanace]]vrátil mělzpět neshodydo sarmády [[Józefjako Piłsudski|Józefemgenerální Piłsudskim]]inspektor apěchoty. dalšími představiteli země a nezastával žádnou vládní funkci.
 
V roce [[1924]] působil jako [[ministr]] vojenských záležitostí zastával orientaci na spojenectví s [[Francie|Francií]]. V době [[Sanace (Polsko)|sanace]] se nepřidal na žádnou stranu, měl neshody s [[Józef Piłsudski|Józefem Piłsudskim]], který Sikorskému nedůvěřoval, a dalšími představiteli země a roku 1928 byl zbaven funkce. v Následujících letech trávil čas převážně ve Francii, kde také psal a vydával většinu vojenských studií.
 
V roce 1936 se podílel na pokusu a sjednocení protisanační opozice v emigraci, tzv. [[fronta Morges]]. v roce 1939 se nakrátko vrátil do Polska a nabídl vládě své vojenské služby, když však nedostal odpověď, vrátil se zpět do Francie.<ref name="Křen1"></ref>
 
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se stal ministerským předsedou polské vlády v exilu a velitelem jejích vojsk namísto zkompromitované sanační garnitury. Vystupoval jako hlavní obhájce zájmů Polska na diplomatické úrovni. Po porážce Francie v roce 1940 se exilová vláda uchýlila do [[Londýn|Londýna]], zde Sikorski podepsal smlouvu o výstavbě polské armády ve Velké Británii. S československou vládou v exilu jednal o poválečné československo-polské konfederaci.<ref name="Křen1"></ref>
 
[[File:Memorial to General Wladislaw Sikorski, Europa Point.jpg|thumb|left|Pomník generála Wladyslawa Sikorského na Gibraltaru, Europa Point]]
 
BěhemI [[druhá světová válka|druhé světové války]] se stal ministerskýmpřes předsedousvé polsképrotikomunistické vlády v exilu a velitelem jejích vojsk. Vystupoval jako hlavní obhájce zájmů Polska na diplomatické úrovni,postoje usiloval Sikorski o znovuobnoveníznovuo bnovení polsko-sovětských diplomatických vztahů, které byly přerušeny po uzavření [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]]. Zajímal se též o osud polských zajatců, které [[Katyňský masakr|povraždil Sovětský svaz]], mezi kterými byl i jeho bratr, generál [[Franciszek Sikorski]]. Po nálezu hrobů v Katyni požádal o vyšetření [[Červený kříž]]. Sovětský svaz na to hned reagoval přerušením diplomatických styků.
 
==Závěr života==
 
Zemřel v červenci [[1943]] za dosud nevyjasněných okolností při [[Letecká nehoda|letecké nehodě]], když se [[letoun]], který jej přepravoval, zřítil při startu na [[Letiště|letišti]] v [[Gibraltar]]u do [[moře]]. Událost byla uzavřena jako [[nehoda]], ale dodnes existují pochybnosti některých autorů, zdali nebyl jako překážka britsko-sovětského spojenectví záměrně odstraněn.
 
Sikorski je dnes v Polsku uznáván jako velký patriot. Jeho památku začal v roce 1981 vyzdvihovat Jaruzelského vojenský režim proti popularitě Piłsudského.<ref name="Křen1"></ref>
V [[2. polská republika|2. polské republice]] zastával v letech [[1922]] až [[1923]] funkci [[Předseda vlády|ministerského předsedy]] ve vládě [[Gabriel Narutowicz|Gabriela Narutowicze]] a [[Stanisław Wojciechowski|Stanisława Wojciechowského]], a v letech [[1923]] až [[1924]] působil jako [[ministr]] vojenských záležitostí. V době [[Sanace (Polsko)|sanace]] měl neshody s [[Józef Piłsudski|Józefem Piłsudskim]] a dalšími představiteli země a nezastával žádnou vládní funkci.
 
==Dílo==
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] se stal ministerským předsedou polské vlády v exilu a velitelem jejích vojsk. Vystupoval jako hlavní obhájce zájmů Polska na diplomatické úrovni, usiloval o znovuobnovení polsko-sovětských diplomatických vztahů, které byly přerušeny po uzavření [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]]. Zajímal se též o osud polských zajatců, které [[Katyňský masakr|povraždil Sovětský svaz]], mezi kterými byl i jeho bratr, generál [[Franciszek Sikorski]].
* ''Regulamin Musztry Związku Strzeleckiego i elementarna taktyka piechoty'' (1911)
* ''O polską politykę państwową. Umowy i deklaracje z okresu pełnienia urzędu prezesa Rady Ministrów 18 XII 1922 – 26 V 1923'' (1923)
* ''Podstawy organizacji naczelnych władz wojskowych w Polsce'' (1923)
* ''O polską politykę państwową'' (1923)
* ''Polesie jako węzeł strategiczny wschodniego frontu'' (1924)
* ''[[Nad Wisłą i Wkrą. Studium do polsko-rosyjskiej wojny 1920 roku]]'' (1928)
* ''La campagne polono-russe de 1920'' (1928)
* ''Polska i Francja w przeszłości i w dobie współczesnej'' (1931)
* ''Przyszła wojna – jej możliwości i charakter oraz związane z nimi zagadnienia obrony kraju'' (1934, 2010)
 
==Odkazy==
Zemřel v červenci [[1943]] za dosud nevyjasněných okolností při [[Letecká nehoda|letecké nehodě]], když se [[letoun]], který jej přepravoval, zřítil při startu na [[Letiště|letišti]] v [[Gibraltar]]u do [[moře]]. Událost byla uzavřena jako [[nehoda]], ale dodnes existují pochybnosti, zdali nebyl jako překážka britsko-sovětského spojenectví záměrně odstraněn.
<references/>
 
== Literatura ==
Řádek 42 ⟶ 80:
| jazyk =
}}
* Kisielewski, Tadeusz: A. Sikorski - spiknutí: na stopě vrahů polského generála. Brno 2009. ISBN 978-80-7217-589-5.
* Korpalska, Walentyna: Władysław Eugeniusz Sikorski: biografia polityczna. Wrocław 1981.
* Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.
* Strumph-Wojtkiewicz, Stanisław: Generał Władysław Sikorski. Warszawa 1981.
* Wapiński, Roman: Władysław Sikorski jako polityk. Warszawa 1983.
 
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Władysław Sikorski}}
*
* [[http://www.polishnews.com/text/history/was_general_sikorski_a_victim_of_the_katyn_massacre.html Jozef Kazimierz Kubit: Was General Sikorski a victim of the Katyn massacre?] (anglicky)
 
{{DEFAULTSORT:Sikorski, Władysław}}