Kenozoikum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava podle současné tabulky ICS |
|||
Řádek 17:
Střet [[Afrika|Afriky]] s [[Euroasijská deska|Euroasijskou deskou]] nebyl tak poklidný, panovaly při něm mnohem větší kompresní sily. Důsledkem tohoto střetu byl zánik moře [[Tethys (moře)|Tethys]] (jeho zbytky jsou dnešní [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře|Černé]] moře. Komprese zapříčinila vznik pohoří [[Alpy]] a [[Karpaty]]. Poslední velký dopad na [[morfologie|morfologii]] zemského povrchu měl střet [[Indický poloostrov|Indie]] s [[Asie|Asijským kontinentem]] a vznik několika pásmových pohoří ([[Himálaj|Himaláje]], [[Pamír]], [[Hindúkuš]], atd...). [[Vrásnění]] které podnítilo vznik pásmových pohoří v kenozoiku (příp. koncem [[Mezozoikum|mezozoika]]) se nazývá [[Alpinské vrásnění]].
[[Soubor:Hyaenodon Heinrich Harder.jpeg|thumb|vpravo|300px|[[Hyenodont]] - jeden z největších dravců v [[oligocén]]u, byl rozšířený v [[Asie|Asii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Afrika|Africe]] a [[Evropa|Evropě]] (kresba [[Heinrich Harder|Heinricha Hardera]] přibližně z roku [[1920]]).]]
Řádek 33:
Vyvíjí se řada druhů [[Šelmy|šelem]], např. dnes již vyhynulí [[šavlozubý tygr|šavlozubí tygři]] nebo [[jeskynní medvěd]]i. Objevují se [[chobotnatci]] i [[kytovci]]. Z prvních [[primáti|primátů]] se koncem neogénu vyvíjejí předkové [[člověk]]a. Mezi prvními to jsou [[Australopithecus|australopithekové]] v [[Afrika|Africe]] s jejich [[adaptace|adaptací]] na chůzi po dvou končetinách ([[bipedie]]). Předchůdci rodu [[Homo]] vyrábějí kamenné nástroje, z tohoto důvodu se období začínající právě tímto počátkem užívání kamenných nástrojů v historii nazývá [[paleolit]].
Ke konci [[pleistocén]]u na konci poslední doby ledové - [[würm]]u dochází k vymírání řady druhů velkých savců, např. mamutů, obřích jelenů, srstnatých nosorožců a dalších. Předmětem spekulací je vliv člověka na tomto procesu. Vzhledem k tehdejšímu řídkému lidskému osídlení lze však příčinu vymírání spíš vidět v celkové globální změně klimatu.<ref>[http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008071808 Kdo zavinil vyhynutí mamutů?]</ref>
Během poslední doby ledové vymírá [[neandrtálec|člověk neandrtálský]] a [[homo sapiens sapiens]] tak zůstává posledním příslušníkem rodu homo. Od primitivních kultur lovců mamutů v [[paleolit]]u, přes kultury lovců sobů v [[mezolit]]u člověk objevuje v [[neolit]]u [[zemědělství]]. Na konci neolitu poznává možnosti využití [[Kovy|
=== Flóra ===
Řádek 41:
V třetihorách bylo klima teplé bez zalednění, díky čemu rostly subtropické lesy téměř na celém území Evropy. Nástup [[glaciál|čtvrtohorních zalednění]] a jejich vícenásobné střídání s [[interglaciál|dobami meziledovými]] způsobil obrovskou zátěž pro evropskou flóru. V dobách ledových se většina rostlin soustředila na nejjižnějších poloostrovech kontinentu (Pyrenejský, Apeninský a jih Balkánu), které svojí rozlohou nejsou velké. V dalším pronikání na jih jim částečně bránilo Středozemní moře. Změny klimatu spojené se soustředěním druhů na omezeném území způsobovaly opakované vymírání mnohých druhů a ochuzování evropské flóry mírného pásma. Ta byla sice částečně doplněná hlavně z Asie, ale dodnes je druhově chudší než asijská nebo severoamerická (pro jejich flóry zalednění představovala menší zátěž, protože na rozdíl od Evropy pronikání druhů na teplejší jih nebránilo v Asii ani v Severní Americe žádné moře).
== Reference ==▼
{{Překlad|sk|Kenozoikum|2106953}}▼
<references />▼
== Související články ==
Řádek 48 ⟶ 52:
== Externí odkazy ==
* [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-61/ Sopečná činnost a sopky v České republice]
▲== Reference ==
▲{{Překlad|sk|Kenozoikum|2106953}}
▲<references />
{{posloupnost|co=[[Fanerozoikum]]|kdy=65 Ma–0 Ma|pred=[[mezozoikum]]|po=-|}}
| |||