V [[evangelium|evangeliích]] se vyskytuje několik osob se jménem Maria, mezi nimi také Marie Magdalská, tj. "pocházející z [[Migdal|Magdaly]]" (město na břehu [[Galilejské jezero|Genezaretského jezera]]). V Lukášově evangeliu se uvádí už během Ježíšova veřejného působení jako jedna z žen „které chodily s Ježíšem a jeho učedníky“ a z níž Ježíš předtím „vyhnal sedm démonů“.{{citát bible|L|8|2}}. Celkem na osmi místech se zmiňuje její jméno v souvislosti s Ježíšovou smrtí, pohřbem a zmrtvýchvstáním. Delší souvislý úsek, v němž hraje významnou roli, je příběh prázdného hrobu a jejího setkání se vzkříšeným Ježíšem v Janově evangeliu.{{citát bible|J|20|1-18}}.
Podle Lukášova evangelia byla Magdalena oddanou a stálou Ježíšovou průvodkyniprůvodkyní, která ho poslouchala a podporovala. Podle všech evangelií stála pod křížem se dvěma dalšími ženami ([[Maria (matka Ježíšova)|Pannou Marií]] a Marií Kleofášovou) a byla přítomna jeho smrti ({{citát bible|J|19|25}}) i pohřbu ({{citát bible|Mk|15|47}}). Den po sobotě, když šla s dalšími dvěma ženami jeho mrtvé tělo pomazat, jeho hrob nalezly prázdný, podaly o tom první zprávu apoštolům ({{citát bible|L|24|10}}). V Matoušově verzi potkaly cestou od hrobu vzkříšeného Ježíše a hovořily s ním {{citát bible|Mt|28|1-10}}). Podle Janova evangelia šla ke hrobu Magdalena sama, přiběhla k apoštolům se zprávou o prázdném hrobě. S Petrem a Janem pak zřejmě běželi k prázdnému hrobu a oba apoštolové se vrátili do města. Marie zůstala před hrobem a setkala se s Ježíšem, kterého zprvu nepoznala. Když se jí dal poznat, vykřikla aramejsky Rabbuni! (Mistře), ale Ježíš ji varoval, aby se ho nedotýkala (lat. ''noli me tangere'') a všechno oznámila apoštolům ({{citát bible|J|20|1-18}}). Tím biblické zprávy o Marii Magdalské končí.
