Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 6 lety
m
tzpo
=== Vznik pruského království ===
{{Podrobně|Braniborsko-Prusko|Pruský král}}
[[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se syn Fridricha Viléma, [[Braniborsko|braniborský]] [[kurfiřt]] a [[Prusko|pruský]] [[vévoda]] [[Fridrich III. Braniborský|Fridrich III.]] prohlásil v [[Königsberg]]u, se svolením [[seznam polských panovníků|polského krále]] a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné Pruské království. Ve stejný den byl také spolu se svou ženou korunován králem. Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>V rámci obtížně akceptovaného kompromisu se tedy stal suverénním panovníkem pouze v územích nepatřící do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Císařský souhlas získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, čímž dostál uznání císaře povýšení [[pruské vévodství|pruského vévodství]], které jako suverennísuverénní území nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]], na království.
 
[[Soubor:Friedrich I of Prussia.jpg|thumb|200px|left|Fridrich I., první pruský král]]
Během trojího dělení Polska získalo Prusko kromě královského Pruska také tyto území: [[Varmie|Varmii]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vznikly provincie [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]].
 
Za vlády kurfiřta [[Fridrich Vilém IV.|Fridricha Viléma IV.]] (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce [[1806]], bylo do pruského království včleněno [[Braniborské kurfiřstvíkurfiřtství]], čímž skončila [[reálná unie]] Braniborska a Pruska.
 
=== Prusko a Napoleonské války ===
=== Zánik pruského království ===
 
V důsledku německé porážky v [[první světová válka|první světové válce]] se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v [[Berlín]]ě, takzvaná [[listopadová revoluce|listopadová]] či [[německá revoluce]] jenž se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Německého císařství a samotného pruského království. A právě po převratu z [[9. listopad]]u [[1918]], v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se [[císař]]ského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] v [[Braniborsko|Braniborsku]] , třísetletého v [[Prusko|Prusku]] a padesátiletého v [[Německo|Německu]].
 
A tak po pádu monarchie roku [[1918]], v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] (''Freistaat Preussen''). V důsledku [[Versailleská mírová smlouva|Versailleského míru]] ztratilo [[Prusko]] rozsáhlá území na východě, severu a západě, tj. ve prospěch [[Belgie]], [[Dánsko|Dánska]], [[Polsko|Polska]], [[Litva|Litvy]] a [[Československo|Československa]].<ref>Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. ISBN 0-7139-9466-5</ref>Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.<ref>Německá revoluce 1918-1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X </ref>