Castle Bravo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Události roku 1954 za použití HotCat |
m napřímení redirectu Commonscat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
[[Soubor:Castle Bravo Blast.jpg|thumb|Hřib výbuchu bomby Castle Bravo.]]
Konstrukční řešení bomby pod názvem „Shrimp“ mělo stejnou základní konfiguraci jako bomba Ivy Mike s výjimkou různých druhů paliv pro jadernou fúzi. Toto zařízení využívalo lehké skořepiny z [[hliník]]u, namísto těžké oceli použité v Ivy Mike. Uvnitř válcové schránky byl menší válec [[deuterid lithný|LiD]], který sloužil jako palivo pro sekundární jadernou [[termonukleární fúze|fúzi]], s primární štěpnou jadernou bombou
Středem sekundární části vedla válcovitá [[plutonium|plutoniová]] tyč, (iniciátor), která sloužila ke spuštění [[termonukleární fúze|termojaderné fúze]]. Tato část bomby byla obklopena reflektorem z uranu, prostor mezi reflektorem a sekundární částí tvořil kanál na spojení radioaktivního záření z primární části do sekundární. Funkce radioaktivního záření byla stlačit hydrodynamicky sekundární část, zvětšit hustotu a teplotu deutéria na úroveň potřebnou na vyvolání termojaderné reakce a stlačit iniciátor na superkritické množství.
Řádek 30:
[[Soubor:Bravo fallout2.png|right|thumb|Oblak nebezpečného radioaktivního spadu ''Castle Brava'' se rozšířil na plochu více jak 150km včetně obydlených ostrovů.]]
Štěpná reakce uranového reflektoru způsobila značné zamoření, vytvoříce velké množství radioaktivního spadu. V kombinaci s výrazně větším účinkem a silným větrem test způsobil množství závažných důsledků. Přestože řídící pracovníci testu věděli, že změna v počasí způsobí zasáhnutí oblastí, které nebyly vysídlené, rozhodli se pro uskutečnění testu. Radioaktivní spad se rozšířil východně na obývané atoly [[Rongelap]] a [[Rongerik]]. Až tři dny po explozi americké námořnictvo evakuovaly 236 ostrovanů a 28 amerických vojáků na základnu na ostrově Kwajalein, u kterých se objevila nausea (nucení na zvracení), průjmy, popáleniny a depigmentace kůže, bolesti hlavy a očí, otupělost a celková vyčerpanost. Laboratorní testy prokázaly pokles počtu krevních buněk, především leukocytů T-lymfocytů, které jsou
Do kontaktu s radioaktivním spadem přišel také japonský rybářský člun ''[[Lucky Dragon No. 5]]'', což zapříčinilo onemocnění členů posádky, jedna osoba nakonec zemřela. To způsobilo silný mezinárodní odpor a znovu podnítilo obavy Japonců týkající se radioaktivity, obzvlášť s ohledem na možnou kontaminaci ryb. Bouřlivý protest v Japonsku dosáhl takové úrovně, že diplomatické vztahy zůstaly velmi napjaté a incident byl mnohými označován jako „druhá Hirošima“. I přesto japonská a americká vláda rychle dosáhla politické dohody, která přinesla rybářům kompenzaci 2 milióny dolarů, a oběti obdrželi mezi 1,91 a 2,29 miliónů jenů pro každého. Zároveň bylo dohodnuté, že oběti nebudou mít status [[Hibakuša]]. Neočekávaný radioaktivní spad a radiace zasáhla mnoho plavidel a osob začleněných do testu. Jeden vědec později prohlásil, že byl na lodi vzdálené asi 45 km a obdržel radiaci 10R. Šestnáct členů posádky letadla USS Bairoko utrpělo popáleniny a byl u nich zvýšený výskyt rakoviny. Radioaktivní kontaminace také zasáhla mnoho testovacích zařízení, která byla vybudovaná na atole Bikini. Radioaktivní spad zasáhl [[Austrálie|Austrálii]], [[Indie|Indii]], [[Japonsko]] a dokonce i [[Spojené státy americké|USA]] a části [[Evropa|Evropy]]. Přestože byl test organizovaný jako tajný, Castle Bravo se rychle stal mezinárodním incidentem a byly vysloveny výzvy na zákaz atmosférických testů termonukleárních zbraní.<ref>DeGroot 2004, str. 196-198</ref>
Řádek 38:
== Reference ==
{{
<references />
== Literatura ==
| |||