Regulátor růstu: Porovnání verzí

Podle funkce můžeme zhruba dělit regulátory růstu na [[Regulátor růstu|stimulátory]] a [[inhibitor růstu|inhibitory]] růstu. Dělení je nepřesné, poněvadž každý stimulátor může mít v určitých případech i brzdící účinek a také každý z inhibitorů sice brzdí jeden druh procesu, ale jiný proces jím může být povzbuzen.

'''Stimulátory růstu''' jsou chemické látky a komerční prostředky je obsahující, podporující klíčení [[semeno|semen]], zakořeňování řízků nebo růst a vývoj rostlin. Účinnými látkami bývají zejména [[Auxiny|auxinauxiny]]y a [[cytokinin]]y, v komerčních prostředcích mohou být doplněny škálou různých pomocných látek. Opačné účinky mají [[inhibitor růstu|inhibitory růstu]].

Růst rostlin je ovlivněn řadou chemických sloučenin z nichž mnohé si rostliny i samy vytvářejí. Mezi takové patří růstové [[fytohormon|hormony]], jejichž vlivem může docházet k podpoře, omezení či modifikaci růstu rostlin, či i jen jejich částí. Významnou skupinu představují auxiny a jejich účinku se využívá zejména při množení rostlin tvorbou kořenového systému na oddělených částech rostlin, a omezeně i pro ovlivnění výnosů. Mezi prvé a nejznámější patří i rostlinami vytvářený heteroauxin -– kyselina indolyloctová (IAA). Tu lze stejně jako řada analogů připravit i synteticky. Často jsou další syntetické auxiny i účinnější -– mezi nimi vystupuje do popředí zejména kyselina indolylmáselná (IBA), či např. její draselná sůl (IBAK). Další sloučeniny široce používané samostatně nebo souběžně s těmito sloučeninami jsou kyselina naftyloctová (NAA), resp. její sodná sůl (NAANa) a také i podpůrně působící kyselina nikotinová (NA). Pro uvedené cíle je tu tedy vedle řady dalších sloučenin uvedená sada kyselin a jejich solí. Vzhledem k tomu,že jejich účinek se již projevuje ve velmi nízkých koncentracích -– někdy až 10 mg/l, tak se pro praktické formulace používají ve formě roztoků, dále pak prášků, gelů i past. Jejich příprava je popsána podrobně v řadě publikací.<ref name="rfr1">Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988</ref><ref>Runkova, L.B.: Dějstvije reguljatorov rosta na dekorativnyje rastěnija, Moskva 1985</ref><ref>Říha, M.: Sborník předn. z odb-semináře Lednice n. M., list. 2003, str. 104-110104–110</ref><ref name="rfr1" />. Zde se také u konkrétních formulací můžeme setkat i s takovými, zahrnujícími další sloučeniny optimalizující působení uvedených účinných látek. Mezi ně patří často například vitamin B1 a i vitamin C.

==== IAA -– kyselina indolyloctová ====

'''IAA''' – patří z uvedených sloučenin mezi nejméně stálé, zejména za přístupu vzduchu a za působení světla. Proto se má skladovat při nízkých teplotách (2-8 °C) a v temnu. Podobně se musí zacházet i s pracovními směsmi -– obvykle se připravují na použití během jednoho až dvou dnů. Mezi další nevýhody této sloučeniny patří i praktická nerozpustnost ve vodě, a tedy nutnost převádění do vodného roztoku přes předroztok v organických rozpouštědlech, zejména např. v acetonu, či lépe v alkoholech. Bezpečnost práce s IAA je relativně bez problémů, je klasifikována jen jako sloučenina zdraví škodlivá.

==== IBA -– kyselina indolylmáselná ====

Fyziologicky účinnější, a také nejvíce používanou sloučeninou při zakořeňování je IBA. Je sice chemicky více stálá než IAA, ale pro dlouhodobé skladování vyžaduje stejné podmínky jako IAA. Výjimku tvoří zásobní roztoky např. v isopropanolu, kdy nebyly zjištěny při běžných podmínkách žádné změny ani po 4-6 měsících.<ref>J. Environ. Hort. 6(2),33-38 (June 1988)</ref> . '''IBA''' vykazuje také nevýhodu IAA -– je téměř nerozpustná ve vodě, proto se musí opět pracovat s předroztoky v org. rozpouštědlech. Jako další nevýhodu lze považovat její klasifikaci mezi toxické látky, tedy z uvedených sloučenin je nejnebezpečnější.

==== IBAK -– draselná sůl kyseliny indolylmáselné ====

Řadu nevýhod IBA odstraňují její soli, např. draselná – '''IBAK'''. Ta je ve vodě rozpustná, účinností je srovnatelná s IBA, v některých aplikacích dokonce účinnější, a hlavně, nepatří mezi nebezpečné látky -– z uvedených sloučenin je nejméně škodlivá. Má však nevýhodu omezené stability při dlouhodobém skladování jako IBA a vyžaduje proto stejné podmínky jako IBA.

==== NAA -– kyselina naftyloctová ====

==== NAANa -– sodná sůl kyseliny naftyloctové ====

Nevýhodu malé rozpustnosti ve vodě opět odstraňuje její sůl -– '''NAANa'''. Z ní se snadno připravují vodné roztoky. Je také stabilní jako NAA a klasifikována opět jen jako látka zdraví škodlivá a dráždící.

==== NA -– kyselina nikotinová, niacin ====

A poslední z diskutovaných sloučenin je '''NA''' (vit. B3, [[niacin]]) -– ta je sama o sobě jen slabé zakořeňovadlo, proto se s ní setkáváme jen v kombinacích s předchozími sloučeninami, především při zakořeňování dřevitých řízků. Ve vodě je dostatečně rozpustná (15 g/l). Není obvykle klasifikována jako nebezpečná látka.

Jako humáty jsou obvykle označované směsi fulvonových kyselin, huminových kyselin a huminů. Rostlině umožňují snazší příjem živin, stimulují tvorbu [[kořenové vlášení|kořenového vlášení]], díky kterému rostlina lépe absorbuje vodu a živiny, podporují [[fotosyntéza|fotosyntézu]] a zlepšují vlastnosti [[půda|půdy]]. Stimulují růst rostlin v míře srovnatelné s [[fytohormon]]em [[Auxiny|auxinauxinem]]em.<ref name="nagi">{{Citace periodika

* ONP-Na -– 2-nitrofenolát sodný

* PNP-Na -– 4-nitrofenolát sodný

* 5-NG-Na -– 5-nitroguajakolát sodný