Livonská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox |
|||
Řádek 1:
{{Infobox válka
| Střetnutí= Livonská válka
| konflikt =
| image = [[File:Siege of Narva 1558.jpg|300px]]
| komentář = Ruské obležení města [[Narva]] v roce [[1558]]<br>(autor [[Boris Čorikov]], [[1836]]).
| trvání = [[1558]]–[[1583]]
| místo = [[Severní Evropa]]: [[Estonské vévodství]], [[Livonsko]], [[Ingrie]] a [[Ruské carství]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| příčina =
| výsledek = [[Dánsko-Norsko]], polsko-litevská [[Rzeczpospolita]] a [[Švédsko]] jako vítězové
| Území =
| strana1 = [[Soubor:Baltic coat of arms.svg|20px]] [[Terra Mariana]]<br>[[Soubor:Herb Rzeczypospolitej Obojga Narodow.svg|20px]] [[Rzeczpospolita|Polsko-litevsko]] <small>(před rokem 1569 [[Polsko-litevská unie]])</small><br>[[Soubor:Flag of Denmark.svg|20px]] [[Dánsko-Norsko]]<br>[[Soubor:Sweden-Flag-1562.svg|22px|border]] [[Švédsko]]<br>[[Soubor:Herb Viyska Zaporozkogo (Alex K).svg|20px]] Záporožští kozáci<br>[[Soubor:Coat of arms of Transylvania.svg|20px]] [[Sedmihradské knížectví]] (po roce [[1577]])<ref>E. Liptai: Magyarország hadtörténete (1), Zrínyi Katonai Kiadó 1984. ISBN 963-326-320-4; 208. p.</ref>
| strana2 = [[Soubor:Coat of Arms of Russia 1497.gif|20px]] [[Ruské carství]]<br>[[Království livonské]]
| velitel1 = [[Soubor:Herb Rzeczypospolitej Obojga Narodow.svg|20px]] [[Štěpán Báthory]]<br/>[[File:Baltic coat of arms.svg|20px]] [[Gotthard Kettler]]<br/>{{flagicon|Denmark}} [[Frederik II. Dánský]]<br/>[[Soubor:Sweden-Flag-1562.svg|22px|border]] [[Erik XIV. Švédský]]
| velitel2 = [[File:Coat of Arms of Russia 1497.gif|20px]] [[Ivan IV.]]<br/>[[Magnus Livonský]]
| síla1 =
| síla2 =
| ztráty1 =
| ztráty2 =
| ztráty3 =
| poznámky =
}}
'''Livonská válka''', či spíše Livonské války byla série navazujících válečných konfliktů vedených v letech 1558 až 1583 mezi Moskevským knížectvím Ivana IV. Hrozného na jedné straně a livonským řádem mečových bratří, polsko-litevskou [[Rzeczpospolita|Rzeczpospolitou]] a Švédskem na straně druhé. Do konfliktu zasahovaly také další strany jako Dánsko nebo Osmanská říše, během diplomatických jednání se setkáme také se zástupci papežského stolce, či benátskými diplomaty.
Řádek 29 ⟶ 52:
Již o dva roky dříve Ivan, uvědomiv si kritickou situaci, vyslal své diplomaty k císařskému dvoru a svatopetrské stolici se žádostmi o zprostředkování míru. V roce 1581 skutečně z Říma vyrazil jezuitský diplomat Antonio Possevino, jehož hlavními úkoly bylo zajistit mír, získat Rusko pro protitureckou koalici a zjistit, zda by bylo možné získat ruského panovníka pro katolickou víru. Po navázání kontaktů a osobní schůzce, jak se Štěpánem Báthorym, tak s Ivanem IV. se Possevinovi podařilo přimět obě strany k jednáním. V prosinci 1581 se poslové obou stran setkali na jednáních ve vesnici Kiverová Horka poblíž nedávno vypáleného Jamu Zápolského.
Po dlouhých jednáních trvajících více než tři týdny, se nakonec podařilo uzavřít mír. Ivan se musel vzdát celého Livonska i se všemi pevnostmi a městy, polský král na oplátku vrátil carovi všechna města a území dobytá v Moskevském knížectví. Lze říci, že s výsledky míru nebyli spokojeni ani Moskovité, ani Poláci.
== Reference ==
<references />
==Literatura==
| |||