Jan Zhořelecký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Oběti vražd v Německu za použití HotCat |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
| jméno =Jan Zhořelecký
| titul =Braniborský markrabě,
| partner1 =[[Kateřina Meklenburská]]
| potomci =[[Eliška Zhořelecká]]
Řádek 14:
| místo úmrtí =[[Neuzelle]]
|}}
'''Jan Zhořelecký''' ([[22. červen|22. června]] [[1370]] [[Praha]] – [[1. březen|1. března]] [[1396]] [[Neuzelle]]) byl [[Braniborské markrabství|braniborský]] [[markrabě]] ([[1373]]), [[vévoda]] ze [[
Jan byl druhý syn císaře [[Karel IV.|Karla IV]] a [[Alžběta Pomořanská|Alžběty Pomořanské]]. Jeho manželkou byla Kateřina, dcera [[Švédsko|švédského]] [[král]]e [[Albrecht Meklenburský|Albrechta Meklenburského]], se kterou se oženil [[10. únor]]a [[1388]] v Praze a s níž měl dceru [[Eliška Zhořelecká|Elišku]]. V [[závěť|závěti]] z roku [[1376]] Karel IV. Janovi přiřkl Zhořelecko s titulem vévody ze Zhořelce (''Herzog von Görlitz'') a část [[Braniborské markrabství|Braniborského markrabství]].
Za vlády nevlastního bratra [[Václav IV.|Václava IV.]] jej výrazně podporoval v boji proti moravskému markraběti [[Jošt Moravský|Joštu Lucemburskému]] a [[Panská jednota|panské jednotě]] ve snaze o uchopení moci ve státě.
Řádek 23:
[[8. květen|8. května]] [[1394]] byl král Václav IV. na cestě z hradu [[Žebrák (hrad)|Žebrák]] do Prahy zajat oddílem panské jednoty. Václav IV. byl uvězněn na Pražském hradě. Jan Zhořelecký odmítl návrh Jošta Lucemburského, aby se připojil k jeho snaze o převzetí moci a začal nejprve politicky a pak i vojensky usilovat o královo osvobození. V [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], kterou Jan ovládal, zformoval početný vojenský oddíl a s ním vyrazil napomoc králi ku Praze. Bez větších problémů obsadil Staré i Nové město, kde jmenoval nového královského [[podkomoří]]ho a dosadil nové [[konšel]]y.
Markrabě Jošt a členové vzbouřené pražské jednoty však již mezitím opustili Prahu a odvedli i zajatého krále Václava, kterého pak věznili na hradech [[Příběnice]] a [[Krumlov]] a posléze i na hradě [[Wildberg]] v Horních Rakousích, na území Joštova spojence, vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III. Habsburského]].
Jan Zhořelecký se poté s pomocí [[Pomořany|pomořanského]] vévody [[Svantibor]]a vydal na vojenské tažení proti panské jednotě do jižních Čech. Ačkoliv měl výraznou vojenskou převahu, musel z důvodu nedostatečného zásobení potravinami uspěchaně vyjednat s panskou jednotou propuštění krále Václava IV. za značně nevýhodných podmínek. Jako protihodnotu za propuštění krále, panská jednota požadovala vydání významných hradů [[Křivoklát]]u, [[Karlštejn]]a, Žebráku a [[Zvíkov (hrad)|Zvíkova]] a dále stříbrné doly v Kutné Hoře. Do doby převzetí moci na těchto hradech požadovala panská jednota Jana Zhořeleckého jako rukojmí.
| |||