Kristiánova legenda: Porovnání verzí

Jako příslušník vládnoucí dynastie (syn Boleslava I. a bratr Boleslava II.) Kristián ve své legendě, která je podle Dušana Třeštíka svodem dosavadního literárního úsilí, sleduje dva cíle: je jím přirozeně oslava světce ze středu českého knížecího rodu (a možná i snaha o napravení otcovy viny). S tím se však logicky pojí ještě jeden aspekt, na který poukázali Dušan Třeštík a David Kalhous: Kristián cca 200 let před [[Kosma|Kosmou]] vlastně formuluje politický program českého státu, legitimizuje jeho postavení a výsadní roli ve střední Evropě a v duchu odkazů na dědictví [[VelkáVelkomoravská Moravaříše|Velké Moravy]] nejspíše připravoval cestu [[Slavníkovci|Slavníkovce]] Vojtěcha (svého příbuzného) k arcibiskupskému důstojenství. Kristiánova legenda je tak zásadním historickým pramenem, pro nejstarší dějiny Čech, přijmeme-li její původ ze sklonku 10. století. Tvoří tak významný korektiv ke [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]], neboť srovnáním těchto dvou děl můžeme postihnout ideový vývoj raně středověkého přemyslovského knížectví.<ref>Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Tři studie ke "Starým pověstem českým" (7.-10. století). Praha 2003</ref>