Boris Michajlovič Šapošnikov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vojenská kariéra: odstranění nadb. mezery |
|||
Řádek 9:
Od dubna 1918 pracoval jako tajemník soudu v Kazani. V květnu se přihlásil do [[Rudá armáda|Rudé armády]], ve které už zůstal do konce života. Podílel se na přípravě plánů ofenzivy proti [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinovi]] v srpnu 1919 i organizaci bojů roku 1920 – s [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangelem]] a [[Polsko-sovětská válka|Poláky]].
Ve 20. letech zastával vysoké štábní i velitelské funkce. Napsal několik studií o [[Ruská občanská válka|Občanské válce]], v letech 1927–1929 vydal své nejvýznamnější dílo – třídílný ''Mozek armády''. V knize jasným a srozumitelným jazykem rozebírá a hodnotí činnost generálních štábů, zejména rakousko-uherského, před 1. světovou válkou a v jejím průběhu. Vysvětlil roli, funkci a strukturu velení ozbrojených sil státu ve válce i při přípravě ekonomiky země na válku. ''Mozek armády'' vzbudil ihned velkou pozornost, Šapošnikov se dostal mezi špičku sovětských vojenských teoretiků. Vyneslo mu funkci náčelníka štábu Rudé armády (1928–1931) a doživotní [[Josif Vissarionovič Stalin|
V letech 1932–1935 se věnoval výchově nové důstojnické generace ve [[Frunzeho akademie|Frunzeho akademii]]. Během působení v generálním štábu a akademiích vychoval řadu velmi kvalitních štábních pracovníků, Stalinem nazývaných "Šapošnikovská škola".<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vasilevskij
| jméno = Alexandr Michajlovič
Řádek 22:
| rok = 1975
| strany = 112
}}</ref>
V roce 1937 se vrátil na uvolněné místo náčelníka generálního štábu, zde řídil rozpracování válečných plánů. Z titulu člena Hlavní vojenské rady se výrazně podílel na úpravách vojenské doktríny Rudé armády. Koncem 1939 Stalin a [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Vorošilov]] odmítli jeho plán [[Zimní válka|války s Finskem]], jako příliš opatrný a přeceňující sílu protivníka. Příprava války byla svěřena štábu [[Kirill Afanasjevič Mereckov|Mereckovova]] [[Leningradský vojenský okruh|Leningradského voj. okruhu]], následný neúspěch sovětských vojsk ukázal oprávněnost Šapošnikovových názorů. Poté jako člen nově vytvořené [[Stavka|Stavky]] řídil reorganizaci vojsk a přípravu úspěšné lednové ofenzívy. Už v prosinci 1939 byl vyznamenán. V srpnu 1940 byl ve funkci náčelníka generálního štábu nahrazen paradoxně právě Mereckovem. Nicméně si zachoval Stalinovu důvěru, stal se náměstkem lidového komisaře obrany pro opevnění.
Řádek 34:
== Vzdělání ==
* 1893–1900 Krasnoufimské a Permské reálné učiliště
*
* říjen 1907 – květen 1910 Nikolajevská akademie gen. štábu
| |||