Hyperprostor: Porovnání verzí

Kolem roku [[1950]] bylo cestování hyperprostorem typickým způsobem cestování. Mnoho příběhů popisuje hyperprostor jako nebezpečné místo, kde se obtížně naviguje. Někdy nebezpečí spočívá v možnosti přiblížení se k velkému gravitačnímu poli (nejčastěji [[hvězda|hvězdy]]), které může loď vytáhnout z hyperprostoru nebo přímo zničit. Hvězda může být nebezpečná na větší vzdálenost než v normálním prostoru - potom je nutné před vstupem do hyperprostoru použít „konvenční“ pohon pro let z planety (resp. její oběžné dráhy) do dostatečné vzdálenosti.

 

 

Dalším častým konceptem je náročnost přechodu do hyperprostoru (skoku), prakticky omezující přístup k hyperprostoru na velmi velké lodě a statické „skokové brány“, které otevírají cestu pro menší lodě.

=== Hyperpohon v seriálu Hvězdná brána ===

Existují různé druhy hyperprostorových generátorů, ale všechny fungují v podstatě stejně, loď musí zadat cílové souřadnice a zafixovat se na cíl, otevřít hyperprostorové okno a vstoupí z vesmíru do Hyperprostoru (subprostoru) a poté, když je loď na místě, zase vystoupí zpět do vesmíru. Cesta hyperprostorem se dá samozřejmě kdykoliv přerušit a zadat nové cílové souřadnice. Při vstupu do [[hyperprostor]]u je loď vystavena obrovskému přetížení, že to není schopen vydržet žádný druh materiálu, proto jsou nutné inerciální tlumiče (které tlumí přetížení). Generátory jsou výkonné v závislosti na toku energie, kterou hyperpohon vyžaduje a kterou má k dispozici. Ale samozřejmě je cestování možné i s minimálním množstvím energie, která je potřebná k otevření hyperprostorového okna.

Kromě toho se dá hyperpohon modifikovat pro jiné účely. [[SG-1]] například odklonila asteroid, který měl smést Zemi, právě díky hypermotoru tím, že rozšířila hranici hyperokna na jeho maximální hranici v závislosti na toku energie.<ref name=5×17>Epizoda 5×17 „[[Fail Safe (Stargate SG-1)|Fail Safe]]“ (''[[Hvězdná brána (seriál)|Hvězdná brána]]'')</ref>