Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů
m WPCleaner v1.27 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Kmen, Koncovka / Opraveno pomocí WP:WCW - Nalezen tag <p> - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem
Řádek 46:
=== Vokály ===
Pokud nezohledňujeme délku, karelština má 8 vokálů. Jsou to a, e, i o, u, y, ä, ö. Vokály ä, ö, y, e i patří mezi přední vokály, a, o, u mezi zadní.
 
<p>V karelštině platí vokalická harmonie, což znamená, že v jednom slově se můžou vyskytnout buď pouze vokály a, o, u, nebo pouze vokály ä, ö, y. Vokály e, i se pojí s oběma skupinami.
<br>Příklad: kävelöy, viuhkata
 
<p>Stejně jako finština, karelština značí délku vokálu jeho zdvojením v písemné podobě, jediným rozdílem je, že karelština prodlužuje pouze vokály '''ii, uu, yy'''. Vokály a, ä, o, ö, e se neprodlužují. Dlouhé vokály je nutno rozlišit i v mluvené řeči, je to esenciální pro význam slova (hiivuo – hivuo, tuuli – tuli, kyzyy – kyzy). České dlouhé měkké í by se tedy v karelštině zapsalo jako ii.
<br>Příklady karelských slov s dlouhým vokálem: suuri, tuučču, kuuzi, kuuluu, tyynii, kyynäl, sygyzyy
 
<p>Karelština má dvacet jeden [[diftong]] (zejména severní karelština a [[livvština]]) a [[triftong]]y.
<br>Diftongy a příklad použití: '''ua''' (andua, ruadua), '''yä''' (tömsyttyä), '''uo''' (vuozi, kaččuo), '''yö''' (pyörie, nälgävyö), '''ie''' (tie, mies, eččie), '''iä''' (iäni, miäččy), '''ai''' (kaivo, vaihtai), '''äi''' (äijy, mäit), '''oi''' (koiru, heboine), '''öi''' (igävöijä, söi), '''ui''' (uinota, ruis), '''yi''' (kylyine, sygyzyine), '''ei''' (eineh, veičči), '''au''' (aunu, algau), '''äy''' (käytös, kyndäy), '''ou''' (ounas, kaččou), '''öy''' (löyly, kävelöy), '''eu''' (leugu, reunu), '''ey''' (keyhy, leyhkiä), '''iu''' (čiučoi, oppiu), '''iy''' (liygiläine, eččiy)
 
Řádek 59 ⟶ 61:
Karelština má 19 [[souhláska|souhlásek]]. Když za konsonantem následuje [[přední vokál]] (ä, ö, y, e, i), je pak konsonant změkčený. [[Zadní vokál]]y (a, o, u) tuto funkci nemají. Změkčení ([[palatalizace]]) se případně značí apostrofem (t'outa, died'oi, vil'l'u, pun'u, or'hoi, Vas'a).<br>Mezi konsonanty patří i [[gemináta|gemináty]] (čili dlouhé konsonanty). V karelštině se používají gemináty '''čč''' (počči), '''kk''' (lukku), '''ll''' (villu), '''mm''' (lämmin), '''nn''' (anna), '''pp''' (pappi), '''rr''' (sorrat), '''ss''' (kissi) ,'''šš''' (bošši), '''tt''' (tuatto), '''vv''' (tuvva).
<br>Uprostřed gemináty je šev slabiky (oč-ču, tuk-ku).<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku009.htmll</ref>
<p>
 
=== Slabiky ===
Řádek 66 ⟶ 67:
<br>Rozdělit karelské slovo na slabiky je stejně jednoduché jako v češtině, stačí vědět, že hranice slabiky leží mezi geminátou (om-mel-la) či dvěma po sobě jdoucími konsonanty (kah-ten).
<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html</ref>
<p>
 
== Tvarosloví ==
=== Podstatná jména ===
Podstatná jména v karelštině se dělí na [[proprium|vlastní jména]] (erisnimet) a [[apelativum|obecné názvy]] (yhteisnimet).
 
<p>Mezi vlastní jména patří následující příklady:
<br>Jména a příjmení osob (Ofon’an Natoi, Nikolai Petrovič)
<br>Jména zvířat (Mirri, N‘akku)
Řádek 78 ⟶ 79:
<br>Názvy kontinentů a planet (Jeuroppu, Aazii, Mua, Venera)
<br>Názvy knih, novin, časopisů (Aberi, Kirjuniekku, Oma Mua)<ref> http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html</ref>
 
<p>Skloňování
<p>Karelská [[substantivum|substantiva]] mohou mít více [[kmen]]ů. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-).
 
<br>Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová [[koncovka]] naruší systém slabik v [[nominativ]]ním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik [[nominativ]]u, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě [[partitiv]]u [[Jednotné číslo|singulár]]u (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).<ref> http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html</ref>
<p>Karelská [[substantivum|substantiva]] mohou mít více [[kmen (mluvnice)|kmenů]]ů. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-).
<br>Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová [[koncovka (mluvnice)|koncovka]] naruší systém slabik v [[nominativ]]ním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik [[nominativ]]u, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě [[partitiv]]u [[Jednotné číslo|singulársinguláru]]u (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).<ref> http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html</ref>
Karelština má 17 [[pád]]ů. Jsou to [[nominativ]], [[genitiv]], [[akuzativ]] I, [[akuzativ]] II, [[partitiv]], [[essiv]], [[translativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[illativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[allativ]], [[abessiv]], [[komitativ]], [[prolativ]] a [[instruktiv]]. V následující tabulce jsou znázorněny pádové koncovky '''(tučně)''' a způsob tvorby množného čísla (-t, -i-, -loi-) ''(kurzívou)''.
 
Řádek 126 ⟶ 129:
Přídavná jména v karelštině se dělí na dvě skupiny. První z nich jsou tzv. luaduaadjektiivat (adjektiva kvality: barvy, velikosti, hmotnosti, stáří, vnější vlastnosti, vnitřní vlastnosti). Tato přídavná jména se mohou stupňovat (kaunis – krásný, kaunehembi – krásnější, kaunehin – nejkrásnější).
<br>Druhou skupinou kohteadjektiivat (materiály, přídavná jména vyjadřující absenci něčeho – lapsi(dítě) – lapse'''toi''') (bezdětný).
 
<p>Přídavná jména se skloňují stejně jako podstatná jména. Většinou kongruují s podstatným jménem, které rozvíjejí, tedy přejímají jeho pád a číslo.
 
=== Zájmena ===
Řádek 140 ⟶ 144:
| 3. os. || häi || hyö
|}
Osobní zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména, jejich kmeny pro přidání kmenových koncovek jsou minu-, sinu-, häne- + hän-, meijä- + mei-, teijä- + tei- a heijä- + hei-.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html</ref><p>
 
==== Ukazovací zájmena ====
Řádek 146 ⟶ 150:
se (to), neče, net, nenne (tito – neurčitě)<br>
tai (tamten), nuot (tamti)<br>
tämmöine, semmoine, nengoine, moine, tämmözet, semmozet, nengozet, moizet (takový, takoví)<p>
 
Ukazovací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html</ref> <p>
 
==== Tázací zájmena ====
Řádek 153 ⟶ 158:
Mi? Co?<br>
Kudai? Jaký?<br>
Mittuine? Který?<p>
 
Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html</ref> <p>
 
==== Vztažná zájmena ====
ken (kdo – rody se nerozlišují), mi (co), kudai (jaký), mittuine (který); plurál: ket , mit , kudamat, mittumat<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html</ref><p>
 
==== Záporná zájmena ====
niken (nikdo), nimi (nic), nikudai (žádný), nimittuine; plurál: niket, nimit, nikudamat, nimittumat<p>
Záporná zájmena niket a nimit se neskloňují!<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html</ref><p>
 
==== Neurčitá zájmena ====
Neurčitá zájmena se tvoří přidáním koncovky -gi, -tah, -tahto nebo -liene k tázacímu/vztažnému tvaru v nominativu.<br>
ken (kdo) → kengi, kentah, kentahto, kenlienne<br>
mi (co) → migi, mitah, mitahto, milienne<p>
Neurčitá zájmena se skloňují stejně jako tázací zájmena.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html</ref>
 
==== Určitá zájmena ====
Mezi určitá zájmena patří kai (všechen), joga (každý), jogahine (další), toine (druhý); v plurálu kaikin, jogahizet, toizet, mollei, mollembat.<br>
Zájmena joga, mollei se neskloňují, ostatní se skloňují podle standardního vzoru.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html</ref><p>
 
==== Zvratná (reflexivní) zájmena ====
V karelštině se používá zvratné zájmeno '''iče'''. Skloňuje se jako ostatní jména.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html</ref><p>
 
=== Číslovky ===
Řádek 209 ⟶ 215:
2 000 000 000 kaksi miljardua<br>
1 000 000 000 000 biljon<br>
1 000 000 000 000 000 biljardu<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html</ref><p>
==== Řadové číslovky ====
0. nol'as <br>
Řádek 234 ⟶ 240:
2 000 000. kahtesmiljonnoi<br>
1 000 000 000. miljardnoi<br>
2 000 000 000. kahtesmiljardnoi<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html</ref><p>
==== Zlomky ====
1/2 puoli<br>
Řádek 248 ⟶ 254:
1/10 kymmenendes, kymmenesvuitti, nol'a pilku yksi (0,1)<br>
1/100 suandes, suasvuitti, protsentu<br>
1/1000 tuhandes, tuhandesvuitti, promille<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html</ref><p>
 
=== Slovesa ===
Slovesa mají finitní (tvar určený mluvnickými kategoriemi) a [[infinitiv|infinitní]] tvar (slovníkový tvar). Infinitivy jsou v karelštině tři (např. kirjuttua, kirjuttajes, kirjuttama). Sloveso v karelštině má dva kmeny – vokalický (slabý a silný) a konsonantní. Například sloveso juostaa má vokalický kmen juokse-n a konsonantní kmen juos-kah; sloveso viertä → viere-n, vier-käh.<p>
 
Koncovky sloves vyjadřující osobu a číslo jsou následující:
{| class="wikitable"
Řádek 274 ⟶ 281:
| 3. os. || löydäy || lövvetäh
|}
<br>Zápor se tvoří pomocí [[záporové sloveso|záporového slovesa]], jež má různé tvary pro tři osoby ve dvou číslech: en, et, ei, emmo, etto, ei, a slabého vokalického kmenu významového slovesa (ei lövvä).<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html</ref><p>
 
==== Slovesné způsoby ====
===== Oznamovací způsob – indikativ =====
'''V přítomném čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 291 ⟶ 298:
| Zápor || ei malta || -
|}
'''V minulém čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 304 ⟶ 311:
| Zápor || používá se 2. akt. participium, annanuh ||
|}
'''V předpřítomném čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 317 ⟶ 324:
| Zápor || en, et, ei ole ruadanuh ||
|}
'''V předminulém čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 330 ⟶ 337:
| Zápor || en, et, ei, emmo, etto olluh ottanuh || ei oldu otettu
|}
'''V budoucím čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 343 ⟶ 350:
| Zápor || ei lugemah ||
|}
 
<p>
===== Podmiňovací způsob – kondicionál =====
'''V přítomném čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 356 ⟶ 363:
| 3. os. || tuos || tuodas
|}
Zápor: ei tuos<p>
 
'''V minulém čase'''<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html</ref><p>
{| class="wikitable"
|-
Řádek 368 ⟶ 376:
| 3. os. || tuonnus || tuodanus
|}
Zápor: ei tuonnus<p>
 
'''V předpřítomném čase'''<ref name="opastajat104">http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html</ref><p>
olizin, olizit, olis, olizimmo, olizitto ostanuh<br>
oldas ostettu<br>
en, et, ei, emmo, etto olis ostanuh<br>
ei oldas ostettu<p>
 
'''V předminulém čase'''<ref name="opastajat104" /><p>
olluzin, olluzit, ollus, olluzimmo, olluzitto ostanuh<br>
oldanus ostettu<br>
en, et, ei, emmo, etto ollus ostanuh<br>
ei oldanus ostettu<p>
 
===== Rozkazovací způsob – imperativ =====
Jako příklad si uvedeme sloveso '''tuvva''' (tuo-).
<br>'''V první osobě:'''<br>
Pl: Tuoguammo! (slabý vokalický kmen + guammo/-giämmö, -kuammo/-kiämmö)
 
<p>'''Ve druhé osobě:'''<br>
Sg: Tuo! (slabý vokalický kmen!)<br>
Pl: Tuogiä! (slabý vokalický kmen + -gua/-giä)<p>
 
'''Ve třetí osobě:'''<br>
Sg: Tuogah! (slabý vokalický kmen + -gah/-gäh, -kah/-käh, -kkah/-kkäh)<br>
Pl: Tuodähes! (slabý vokalický kmen + dähes/ttähes)<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html</ref><p>
 
=== Příslovce ===
Řádek 401 ⟶ 414:
Například vähä (málo).
==== Příčiny ====
Například ičepiädäh, naerko, ilmite.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html</ref><p>
 
=== Předložky a záložky ===
Řádek 408 ⟶ 421:
S genitivem se pojí například předložka ymbäri (okolo).<br>
S partitivem se pojí např. předložky enne (před), ilmai (bez), lähäl (blízko).<br>
S genitivem se pojí např. předložky ymbäri (okolo), läbi, poikki.<p>
 
==== Záložky ====
Postpozice neboli záložky jsou velmi časté, stejně jako například ve finštině. Pojí se s genitivem, elativem, illativem a allativem.<br>
Řádek 414 ⟶ 428:
S elativem se pojí např. záložky läbi, poikki, siiriči. Některé mohou stát na pozici předložky i záložky. <br>
S illativem se pojí např. záložky päi, sah, niškoi. <br>
S allativem se pojí např. záložky jälles, suate.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html</ref><p>
 
=== Spojky ===
V karelštině existují spojky souřadící – slučovací (da, i, sego, ni) a vylučovací (eiga, libo, taigo, vai).
<br>Dále existují spojky podřadící – uvozující vedlejší věty časové (ku, kuni – když), příčinné (ku, gu), ... <br>
Jako spojovací výrazy se často používají vztažná zájmena.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html</ref><p>
 
=== Částice ===
<br>V karelštině fungují částice prakticky jako přípony (-go, -bo, -s, -vai, gi-, -že) nebo předpony (ni-).<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html</ref><p>
=== Citoslovce ===
V karelštině se používají například citoslovce a-a, o-o, u-u, ai, oi, ah, oh, eh-heh-heh, čuk-čuk, tprukoi-tprukoi, kis-kis-kis.<ref>http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html</ref><p>
 
== Dialekty ==