Verze z 11. 2. 2013, 18:16 editovat 195.113.87.138 (diskuse) →‎Související články ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 5. 2013, 09:29 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: da, en, pl; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Pasecká slať NR 2.jpg\|thumb\|350px\|Pasecká slať]] [[~~File~~Soubor:Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584.jpg\|thumb\|Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584]] '''Slatiniště''' (také '''slať''' nebo '''slatina''', anglicky '''fen''') je trvale zamokřeným biotopem s výrazně vyvinutým [[mechové patro\|mechovým patrem]], kde díky [[Anaerobní\|anaerobním]] podmínkám dochází k ukládání [[Rašelina\|rašeliny]]. Jedná se o typ [[rašeliniště]], který narozdíl od kyselého rašeliniště ('''vrchoviště''') je zásoben spodní vodou přinášející minerály a živiny. Nejedná se o výrazně kyselý biotop, pH se pohybuje v rozmezí 5-8,5. == Vegetace slatinišť == Vegetace slatinišť je přizpůsobena na trvale vysokou hladinu vody. V [[mechové patro\|mechovém patře]] '''(E0)''' dominují převážně tzv '''hnědé mechy'''. Jedná se o mokřadní [[mechy]], které nepatří mezi rašeliníky. Typické slatiništní mechy jsou ''Aulacomnium palustre, Calliergon cordifolium, Climacium dendroides, Straminergon stramineum, Tomentypnum nitens''. Mezi vzácné a ohrožené druhy patří například ''Hamatocaulis vernicosus'', ''Meesia triquetra'', ''Paludella squarrosa'' a ''Scorpidium scorpioides''. Na slatiništích se vyskytují i některé kalcitolerantní [[rašeliník~~\|rašeliníky~~]]y jako například [[Sphagnum warnstorfii]] a [[Sphagnum teres]]. V [[Bylinné patro\|bylinném patře]] '''(E1)''' dominují obvykle trávy, ostřice ([[ostřice Davallova]] (''Carex davalliana'', [[Ostřice obecná]] (Carex nigra)) a jim příbuzné rostliny jako například [[suchopýr úzkolistý]] (''Eriophorum angustifolium''). Z dvouděložných rostlin nalezneme často druhy [[vachta trojlistá]] (''Menyanthes trifoliata'') [[violka bahenní]] (''Viola palustris'') nebo [[mochna bahenní]] (''Potentilla palustris''). Na slatiništích také rostou často orchideje, jako například známý [[Prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis'') Řádek 12: [[Keřové patro]] '''(E2)''' nebývá obvykle příliš rozvinuto. Je-li ale lokalita neobhospodařovaná nebo degradovaná, rozmáhají se zde často vrby a různé náletové dřeviny. [[Stromové patro]] '''(E3)''' není na slatiništi rozvinuto, neboť se jedná o nelesní biotop. Při snížené hladině vody a dlouhodobé absenci managementu se ale mohou rozrůstat náletové dřeviny, především [[Vrba\|vrby]] (Salix) a [[Olše lepkavá\| olše]] (Alnus glutinosa). == Typy slatinišť == Nejbazičtější a zároveň nejvíce minerálně bohatá jsou '''vápnitá slatiniště se srážením pěnovce''' (calcareous fens, svaz ''Caricion davallianae''). O něco méně bazická jsou '''extrémně bohatá slatiniště''' (extremely rich fens, svaz ''Caricion davallianae''), kde se sice již pěnovec nesráží, ale koncentrace minerálů jsou stále velmi vysoké. V mechovém patře dominují například ''Scorpidium cossonii'' nebo ''Campylium stellatum''. '''Slatiniště a slatinné louky s kalcitolerantními rašeliníky''' (rich fens, svaz ''Sphagno warnstorfii-Tomenthypnion'') mají průměrné pH kolem 6,2, které umožňuje růst rašeliníků, ale díky sycení spodní vodou a výskytu trav se tyto biotopy neřadí k vrchovištím. '''Mírně bohatá slatiniště a slatinné louky''' (moderately rich fens, svaz ''Caricion canescentis-nigrae'') se vyznačují nižší až střední koncentrací minerálů, absencí kalcikolních druhů cévnatých rostlin a výskytem rašeliníků převážně ze sekce ''Subsecunda'' a ''Cuspidata''. '''Přechodová rašeliniště''' (poor fens, svaz ''Sphagno recurvi-Caricion canescenti''s) jsou již značně kyselá, jejich pH se pohybuje kolem 5 a z mechů dominují rašeliníky. Dle [[Katalog biotopů České republiky \| katalogu biotopů ČR]] dělíme '''slatiniště''' na: * R2.1 Vápnitá slatiniště * R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště * R2.3 Přechodová rašeliniště * R2.4 Zrašelinělé půdy s [[Hrotnosemenka\|hrotnosemenkou]] bílou (''Rhynchospora alba'') * M1.8 Vápnitá slatiniště s [[Mařice\|mařicí pilovitou]] (''Cladium mariscus'') == Ohroženost a management == Jedná se o výrazně ohrožený a ustupující biotop. Mnoho slatinišť patří mezi maloplošná [[Chráněné území\| chráněná území]]. Hlavními činiteli, jež způsobují jeho degradaci jsou vysoušení ([[meliorace]]), okyselování ([[acidifikace]]), [[eutrofizace]] a zarůstání. Jelikož se slatiniště v naší krajině vyvíjela v součinnosti s člověkem, je důležité, aby se na lokalitách extenzivně hospodařilo (kosení, pastva) nebo alespoň prováděl ochranářský management. Při jeho absenci často dochází k zarůstání lokality rákosem, tužebníkem nebo náletovými dřevinami. == Související články == Řádek 33: == Externí odkazy == * [http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=34&biotopID=91 Biomonitoring - Nevápnitá mechová slatiniště] * [http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/r21a.pdf Vápnitá slatiniště - leták] Řádek 40: [[Kategorie:Biotopy v Česku]] ~~[[da:Lavmose]]~~ [[de:Moor#Niedermoore]] ~~[[en:Fen]]~~ ~~[[pl:Torfowisko niskie]]~~

Slatiniště: Porovnání verzí