Wikipedie

Alžběta Bosenská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobné úpravy - nadbytečné prolinky
Řádek 18:
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =Marie <br />Kateřina <br />[[Marie Uherská]],<br />[[Hedvika z Anjou]]
| rod =
| dynastie =[[Kotromanićové]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Štěpán II. Kotromanić]]
| matka =[[Alžběta Kujavská]]
| narození =okolo [[1340]]
| místo narození =
Řádek 32:
| místo pochování =
|}}
'''Alžběta Kotromanićová''' nebo také '''Eliška Bosenská''' (okolo [[1340]] {{nejisté datum|narození}}– [[leden]] [[1387]]) byla druhá manželka [[Seznam uherských králů|uherského]] a [[Seznam polských panovníků|polského krále]] [[Ludvík I. Uherský|Ludvíka Velikého]], matka [[Seznam polských královen|polské královny]] [[Hedvika z Anjou|Hedviky]] a [[Seznam uherských královen|uherské královny]] [[Marie Uherská|Marie]].
 
== Královna ==
 
Alžběta byla vychovávaná na uherském královském dvoře a [[20. červen|20. června]] [[1353]] uzavřela v [[Budín (Budapešť)|Budíně]] sňatek s Ludvíkem Velikým (Uherským), který byl tou dobou už čtvrtý rok vdovcem (jeho první manželka byla [[Markéta Lucemburská]], dcera [[Karel IV.|Karla IV.]], která zemřela v roce [[1349]]). Ludvík si pravděpodobně sliboval od sňatku hlavně děti, s Alžbětinou rukou totiž nezískal ani území ani žádné výhodné politické spojenectví. Alžběta ovšem vyrůstala přibližně tři roky na uherském dvoře a mezi ní a králem se tedy mohl vytvořit vztah bez ohledu na dynastické zájmy, svůj podíl na organizaci tohoto sňatku mohla mít i Ludvíkova matka [[Alžběta Lokýtkovna]], která byla nejvlivnější osobností na jeho dvoře.
 
Kronikáři Alžbětu popisují jako ženu půvabnou, krásné postavy a prudkého temperamentu, zároveň však jako bezohlednou, sobeckou, lstivou a krutou královnu.<ref>Perniš, J.: Vznešená žena stredoveku: princezné v dynastickej politike anjouovcov, Bratislava 2003, ISBN 80-85501-23-6, s. 126.</ref> Dokud Ludvík žil, nezasahovala královna aktivně do poliky, alespoň o tom nejsou k dispozici žádné zprávy. Ludvíkův život a politiku spíše ovlivňovala jeho dominantní matka [[Alžběta Lokýtkovna]] a postavení Alžběty Bosenské dosvědčuje i titulatura v jejích listinách, kdy se v [[intitulace|intitulaci]] nazývala ''"iunior regina"'', tedy mladší královna. Její postavení nepochybně komplikoval i fakt, že se nestala matkou vytouženého dědice [[Koruna sv. Štěpána|svatoštěpánské koruny]].
 
Z manželství se narodila pouze tři nebo čtyři děvčata. Prvorozená (a někdy zpochybňovaná) dcera zemřela ve velmi útlém věku a další, Kateřina, před dosažením puberty. Nejmladší dvě byly [[Marie Uherská|Marie]] a [[Hedvika z Anjou|Hedvika]], kterým se otec ještě před smrtí snažil zajistit následnictví. Uhry měla dle jeho plánů zdědit mladší Hedvika (následnická práva k Uhrám měl také vévoda [[Karel III. Neapolský|Karel III. z Drače]] zvaný Malý, který se jich však zřekl ještě za Ludvíkova života výměnou za Ludvíkův nárok na neapolskou korunu), plánován byl její sňatek s [[Habsburkové|habsburským]] princem [[Vilém Habsburský|Vilémem]], starší Marie byla určena za dědičku polské koruny a zasnoubena se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]].
 
== Královna vdova a boj o dědictví ==
[[File:HAZU 77 17 lipnja 2008.jpg|thumb|upright=1.0|left|Královna Alžběta s dcerami na relikviáři z kostela sv. Šimona v Zadaru]]
Po Ludvíkově smrti ([[10. září]] [[1382]]) se Alžběta dostala do těžké situace. Část [[Polsko|polské]] šlechty byla ochotná akceptovat jakoukoliv z Ludvíkových dcer, pokud bude i s manželem sídlit v [[Polsko|Polsku]]. Druhá část chtěla za krále [[Piastovci|Piastovce]] [[Semovít Mazovský|Semovíta Mazovského]]. Alžběta se pokusila získat Polsko silou a vyslala do Polska vojsko v čele se Zikmundem Lucemburským, snoubencem Marie. Výprava však neměla velký úspěch. Alžběta se snažila, aby se polskou královnou stala nejstarší dcera [[Marie Uherská|Marie]], což by jí jako regentce umožnilo vládnout v Uhersku i v Polsku. Polská šlechta však odmítla uhersko-polskou personální unii a žádala nástupnictví mladší dcery [[Hedvika z Anjou|Hedviky]], která do Polska roku [[1384]] odešla (stala se tam královnou a její svatba s [[Litevské velkoknížectví|litevským]] vládcem [[Jagello|Jogailou]] roku [[1386]] položila základ dlouhotrvající [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské unii]]).▼
 
[[Marie Uherská|Marie]] byla už [[17. září]] [[1382]] korunována uherskou královnou. Vládu však přebrala Alžběta. Pod vlivem svého rádce, [[Palatin (Uhry)|palatina]] [[Mikuláš I. Gorjanský|Mikuláše Gorjanského]], začala bez ohledu na dřívější úmluvy s [[Lucemburkové|Lucemburky]] plánovat svatbu Marie s členem [[Francie|francouzského]] panovnického rodu, [[Ludvík Orleánský|Ludvíkem Orleánským]]. To vyvolalo odpor nejen Lucemburků, ale i [[Seznam neapolských králů|neapolského krále]] Karla a [[Seznam papežů|papeže]] [[Urban VI.|Urbana VI.]] Uherská šlechta se rozdělila do tří táborů: jedni chtěli za krále Zikmunda, druzí stáli za královnou a spojením s [[Francie|Francií]], třetí tábor v čele se [[Záhřeb|záhřebským]] [[biskup]]em [[Pavel Horváth (biskup)|Pavlem Horváthem]] a bývalým [[Mačva|mačevským]] [[bán]]em [[Jan Horváth|Janem Horváthem]] prosazoval za panovníka Karla Neapolského. ▼
▲Po Ludvíkově smrti ([[10. září]] [[1382]]) se Alžběta dostala do těžké situace. Část [[Polsko|polské]] šlechty byla ochotná akceptovat jakoukoliv z Ludvíkových dcer, pokud bude i s manželem sídlit v [[Polsko|Polsku]]. Druhá část chtěla za krále [[Piastovci|Piastovce]] [[Semovít Mazovský|Semovíta Mazovského]]. Alžběta se pokusila získat Polsko silou a vyslala do Polska vojsko v čele se Zikmundem Lucemburským, snoubencem Marie. Výprava však neměla velký úspěch. Alžběta se snažila, aby se polskou královnou stala nejstarší dcera [[Marie Uherská|Marie]], což by jí jako regentce umožnilo vládnout v Uhersku i v Polsku. Polská šlechta však odmítla uhersko-polskou personální unii a žádala nástupnictví mladší dcery [[Hedvika z Anjou|Hedviky]], která do Polska roku [[1384]] odešla (stala se tam královnou a její svatba s [[Litevské velkoknížectví|litevským]] vládcem [[Jagello|Jogailou]] roku [[1386]] položila základ dlouhotrvající [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské unii]]).
 
V listopadu [[1385]], po obsazení [[Budín (Budapešť)|Budína]], si Zikmund vynutil sňatek s Marií, následně však znovu odtáhl do Čech, aby sebral silnější vojsko. Po jeho odchodu navázala Alžběta kontakt s Karlem Malým, který se zdržoval v [[Záhřeb]]u. Spoléhala se na přísahu, kterou dal králi Ludvíkovi ohledně práv jeho dcer na uherský trůn. Karel v čele silného vojska se však snažil ujmout vlády sám a [[31. prosinec|31. prosince]] [[1385]] byl nakonec za přítomnosti Alžběty a Marie korunován ve [[Stoličný Bělehrad|Stoličném Bělehradě]] uherským králem. ▼
▲[[Marie Uherská|Marie]] byla už [[17. září]] [[1382]] korunována uherskou královnou. Vládu však přebrala Alžběta. Pod vlivem svého rádce, [[Palatin (Uhry)|palatina]] [[Mikuláš I. Gorjanský|Mikuláše Gorjanského]], začala bez ohledu na dřívější úmluvy s [[Lucemburkové|Lucemburky]] plánovat svatbu Marie s členem [[Francie|francouzského]] panovnického rodu, [[Ludvík Orleánský|Ludvíkem Orleánským]]. To vyvolalo odpor nejen Lucemburků, ale i [[Seznam neapolských králů|neapolského krále]] Karla a [[Seznam papežů|papeže]] [[Urban VI.|Urbana VI.]] Uherská šlechta se rozdělila do tří táborů: jedni chtěli za krále Zikmunda, druzí stáli za královnou a spojením s [[Francie|Francií]], třetí tábor v čele se [[Záhřeb|záhřebským]] [[biskup]]em [[Pavel Horváth (biskup)|Pavlem Horváthem]] a bývalým [[Mačva|mačevským]] [[bán]]em [[Jan Horváth|Janem Horváthem]] prosazoval za panovníka Karla Neapolského.
 
[[7. únor]]aúnora [[1386]] pozvala Alžběta Karla pod záminkou odevzdání listu od Zikmunda Lucemburského do svých komnat na přátelskou audienci. Na Karla zde však čekal [[Blažej Forgáč]] (číšník královny Marie) a na příkaz královny Alžběty jej napadl ve snaze jej zabít – v celé věci měl opět prsty Mikuláš Gorjanský. Karel byl těžce zraněný, následující noci byl zajat a byl uvržen do žaláře na hradě Visegrád, kde buď zemřel na následky zranění nebo byl zavražděn (údajně jedem, který mu dali do rány).<ref>Perniš, J.: Vznešená žena stredoveku: princezné v dynastickej politike anjouovcov, Bratislava 2003, ISBN 80-85501-23-6, s. 140.</ref>▼
▲V listopadu [[1385]], po obsazení [[Budín (Budapešť)|Budína]], si Zikmund vynutil sňatek s Marií, následně však znovu odtáhl do Čech, aby sebral silnější vojsko. Po jeho odchodu navázala Alžběta kontakt s Karlem Malým, který se zdržoval v [[Záhřeb]]u. Spoléhala se na přísahu, kterou dal králi Ludvíkovi ohledně práv jeho dcer na uherský trůn. Karel v čele silného vojska se však snažil ujmout vlády sám a [[31. prosinec|31. prosince]] [[1385]] byl nakonec za přítomnosti Alžběty a Marie korunován ve [[Stoličný Bělehrad|Stoličném Bělehradě]] uherským králem.
 
Na jaře roku [[1386]] vpadlo do Uherska české vojsko [[Václav IV.|Václava IV.]] V dubnu se Alžběta smířila se zetěm Zikmundem., kterému musela jako právoplatnému manželovi Marie dát svou dceru a měla splatit všechny Zikmundovy dluhy vzniklé během konfliktu s ní.▼
▲[[7. únor]]a [[1386]] pozvala Alžběta Karla pod záminkou odevzdání listu od Zikmunda Lucemburského do svých komnat na přátelskou audienci. Na Karla zde však čekal [[Blažej Forgáč]] (číšník královny Marie) a na příkaz královny Alžběty jej napadl ve snaze jej zabít – v celé věci měl opět prsty Mikuláš Gorjanský. Karel byl těžce zraněný, následující noci byl zajat a byl uvržen do žaláře na hradě Visegrád, kde buď zemřel na následky zranění nebo byl zavražděn (údajně jedem, který mu dali do rány).<ref>Perniš, J.: Vznešená žena stredoveku: princezné v dynastickej politike anjouovcov, Bratislava 2003, ISBN 80-85501-23-6, s. 140.</ref>
 
▲Na jaře roku [[1386]] vpadlo do Uherska české vojsko [[Václav IV.|Václava IV.]] V dubnu se Alžběta smířila se zetěm Zikmundem., kterému musela jako právoplatnému manželovi Marie dát svou dceru a měla splatit všechny Zikmundovy dluhy vzniklé během konfliktu s ní.
 
== Zajetí a smrt ==
Dne [[25. červen]]ačervena [[1386]] během cesty na hrad [[Gorjani]] byly královny Alžběta a Marie přepadeny stoupenci zavražděného Karla Malého. Při tomto přepadení došlo k velkému krveprolití, během kterého byl zabit nejen Blažej Forgáč, ale i palatin Mikuláš Gorjanský a obě královny byly uvězněny nejprve na hradě Krupa v [[Bosna|Bosně]], poté v [[Novigrad]]u na Jadranském pobřeží nedaleko [[Zadar]]u.
 
V lednu [[1387]] Alžbětu před očima její dcery uškrtil v novigradské pevnosti Jan Horváth, údajně proto, že poslala tajnou zprávu do [[Benátky|Benátek]], aby s loďstvem blokovali Novigrad z moře, a tak zabránili odvezení Alžběty a Marie do [[Neapol]]e. ▼
 
▲V lednu [[1387]] Alžbětu před očima její dcery uškrtil v novigradské pevnosti Jan Horváth, údajně proto, že poslala tajnou zprávu do [[Benátky|Benátek]], aby s loďstvem blokovali Novigrad z moře, a tak zabránili odvezení Alžběty a Marie do [[Neapol]]e. Zesnulá byla nejdříve pohřbena v zadaru a později byly její ostatky přesunuty do katedrály v Székesfehérváru.
== Rodina ==
* otec [[Štěpán II. Kotromanić]], [[Bosna|bosenský]] [[bán]]
* matka Alžběta Kujavská
* manžel [[Ludvík I. Uherský]] – měli spolu tři nebo čtyři dcery:
** dcera Marie ([[1365]] – [[1366]])
** dcera Kateřina ([[1366]] – [[1377]])
** dcera [[Marie Uherská]] * patrně 1371
** dcera [[Hedvika z Anjou]] * patrně 1374
 
== Reference ==
{{commonscat|Elisabeth of Bosnia}}▼
<references/>
 
== Literatura ==
▲{{commonscat|Elisabeth of Bosnia}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Perniš | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = Vznešená žena stredoveku : princezné v dynastickej politike Anjouovcov | vydavatel = Rak | místo = Budmerice | rok = 2003 | počet stran = 222 | isbn = 80-85501-23-6 | jazyk = slovensky}}
* Bak, J. M.: Roles and Functiones od Queens in Árpádian and Angevian Hungary (1000–1386 A.D.), In.: Parosns, J. C. (ed.): Medieval Queenship, Sutton 1994.
* Hoensch, J. K.: Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368–1437. München 1996.
 
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Markéta Lucemburská (1335-1349)|Markéta Lucemburská]]|po=[[Markéta z Durazza]]|kdy=[[1353]] - [[1382]]}}
Řádek 84 ⟶ 72:
 
{{Portály|Středověk|Maďarsko|Polsko}}
[[Kategorie:RegentkyKotromanićové]]▼
[[Kategorie:Uherské královny]]
[[Kategorie:Chorvatské královny]]
[[Kategorie:Polské královny]]
[[Kategorie:Zavraždění panovníci]]▼
[[Kategorie:Uherští regenti]]
[[Kategorie:Úmrtí uškrcenímRegentky]]▼
[[Kategorie:Oběti vražd v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Úmrtí uškrcením]]
▲[[Kategorie:Zavraždění panovníci]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Székesfehérváru]]
[[Kategorie:Narození 14. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 1387]]
[[Kategorie:Ženy]]
 
▲[[Kategorie:Úmrtí uškrcením]]
▲[[Kategorie:Regentky]]
 
{{Link GA|en}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alžběta_Bosenská“