Nizozemská revoluce: Porovnání verzí

| Střetnutí= Nizozemská revoluce

| konflikt = [[osmdesátiletá válka]]

| komentář = Bitva u Heiligerlee na dobové rytině

| výsledek = dočasné příměří; faktická nezávislost Nizozemí

| strana2= [[Soubor:Flag of New Spain.svg|22px|border]] [[Habsburské Španělsko|Španělská říše]] <br /> [[Soubor:Flag Portugal (1578).svg|22px|border]] [[Portugalské království|Portugalsko]]

| velitel1 = [[Vilém I. Oranžský]]<br /> [[Mořic Nasavský]]

| velitel2 = [[Filip II. Španělský|Filip II.]]<br /> [[Filip III. Španělský|Filip III.]]

| poznámky =

}}

== Příčiny ==

[[Soubor:Spanish Empire around 1580.png|left|thumb|Evropská území pod vládou španělského krále kolem roku 1580 (Nizozemí je vyznačeno světle zeleně) na mapě s dnešními státními hranicemi.]]

V roce [[1477]] v bitvě u [[Nancy]] padl burgundský vévoda [[Karel Smělý]]. Jeho dědička, [[Marie Burgundská]], si vzala [[Maximilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], takže z burgundského dědictví připadlo Nizozemí [[Dynastie Habsburků|Habsburkům]]. Nizozemci nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali řadu povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce [[1488]] krvavě potlačil regent Maxmilián I.

[[Soubor:Philip II.jpg|right|thumb|Filip II., (1556–1598) král španělský, vyobrazen ještě jako princ]]

Se společenskou situací velice zamíchala [[reformace]]. Protestanti byli sice menšinou (podle odhadů tvořili ve velkých městech maximálně třetinu<ref name = "EB">''Encyclopaedia Britannica'', The Netherlands, Development of Dutch humanism. [CD-ROM] Encyclopædia Britannica, Inc. 1997 {{en}}</ref>), ale byli vlivní. Vedle [[Kalvinismus|kalvinistů]] byli v Nizozemí i novokřtěnci ([[anabaptisté]]); [[Luteránství|luteránů]] nebylo mnoho.<ref name = "EB"/> První kalvinisté v Nizozemí působili ve východním Frísku. Vedl je polský šlechtic [[Jan Łaski]], který po [[šmalkaldská válka|šmalkaldské]] válce emigroval do [[Londýn]]a, kde založil církev v exilu. Když v letech [[1553]]–[[1558]] v Anglii zuřila katolická reakce za [[Marie I. Tudorovna|Marie Tudorovny]], Łaskovci se vrátili na kontinent, do Emdenu. Druhým centrem kalvinismu v Nizozemí byly [[Antverpy]]. Vůdcem valonských kalvinistů byl [[Guy de Bray]]. Ilustrativní, byť výjimečný, je příběh [[princ]]e<ref>Ottův slovník naučný XXVI, str. 692.</ref> [[Vilém Oranžský|Viléma Oranžského]] (1533–1584), který pocházel z německé luteránské rodiny Nassavských. Ve 12 letech se stal univerzálním dědicem rozsáhlých držav po svém strýci, princi [[René de Chalon]]. Protože tohoto významného dědictví se mohl ujmout jen katolík, byla Vilémovi od jeho 12 let určena výchova v cizině v katolickém duchu. Vilém byl vychováván nejprve v Bredě (od jara 1545), později v Bruselu. Od té doby byl nábožensky - konfesijně vlažný, ale největší sympatie měl pro luteránství.<ref>''Encyclopaedia Britannica'', William I. [CD-ROM] Encyclopædia Britannica, Inc. 1997 {{en}}</ref>

 

 

== Periodizace ==

[[Soubor:Leo belgicus.png|thumb|left|17 nizozemských provincií, dějiště války. Nakresleno jako ''belgický lev'']]

Podle jednoho pojetí bývá celý konflikt označován jako [[osmdesátiletá válka]] ([[1568]]–[[1648]]),<ref>''Dějiny přírodních věd v českých zemích (22. část) ''. [http://odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=37616 Polovina 17. století]</ref><ref name = "Villers">''Het begin van de Tachtigjarige Oorlog''. [http://members.home.nl/m.tettero/Geuzen/Villers.htm Vier weken voor de slag bij Heiligerlee] (23 april 1568) {{nl}}</ref> ale podle standardní periodizace autora monografie o nizozemské revoluci, [[Pieter Geyl|Pietera Geyla]], se nizozemská revoluce datuje do let 1555–1609.<ref name = "Geyl">{{Citace monografie

| vydání = 7

| jazyk =

[[Soubor:Anthonis_Mor_006.png|thumb|left|Antoine Perrenot de Granvelle (1517–1586)]]

{{Citát|Je to jen hromada žebráků. — Ať žijí žebráci!|Hrabě de Berlaymont a příznivci ligistů<ref name="geus"/>|200}}

 

Ligisté tak toto označení přeměnili v titul cti.<ref>Geyl, ''op. cit.'', p. 88. {{en}}</ref> Slovo ''gueux'' bylo brzy poholandštěno na ''[[Gézové|geus]]'', v množném čísle ''geuzen''. V červenci 1566 byla předána další petice, kterou počátkem srpna 1566 král zamítl. Stavové připravovali smírné řešení, ale obecné mínění bylo, že edikty proti heretikům jsou zrušeny. Kazatelé začali veřejně kázat, ačkoliv guvernérka nikdy neslíbila, že by toto právo měli mít. Vůdci Ligy vysoké šlechty svolali nové shromáždění v polovině července do St. Triniden.

* [http://dutchrevolt.leidenuniv.nl/English/default.htm The Dutch Revolt] {{en}}

* [http://entoen.nu/default.aspx?lan=e The canon of Dutch history] {{en}}

 

[[Kategorie:Dějiny Evropy]]

 

[[es:Rebelión en los Países Bajos]]