Workoholismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 15 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q629149)
m typo, redukce wikilinks
Řádek 2:
{{neověřeno}}
 
'''Workoholismus''' je „[[závislost]] na práci“. Pojem vznikl ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] [[analogie|analogií]] s [[alkoholismus|alkoholismem]], kdy za základ slova bylo vzato anglické work – práce. Samotný pojem workholismus se v české odborné literatuře začíná objevovat až po roce [[1989]]. Workholismus je [[nemoc|choroba]] typická především pro [[Yuppies]], což je označení pro mladé městské [[ambice|ambiciozní]] [[muž]]emuže usilující pouze o práci.
 
== Ohrožené osoby ==
Řádek 8:
 
== Kdy hovořit o závislosti? ==
O závislosti na práci je možné hovořit v případě, kdy se [[práce]] stává v [[život]]ěživotě jednoznačně dominantímdominantním tématem. WorkholikWorkoholik je člověk, jemuž práce likviduje zájmy a koníčky, často také sociální a partnerský život, stává se nejčastější myšlenkou i nejběžnějším konverzačním tématem.
 
== Typy workholiků podle profesora Robinsona ==
Řádek 18:
 
== Kdo je a není workholikem ==
Pokud je člověk workholikem, nedokáže práci vyhradit pouze určitý [[čas]]. Pracuje 12 i více hodin denně a potřebuje mít pocit, že má úplně všechny pracovní činnosti pod kontrolou. Řeší většinou pouze pracovní vztah a pracovní činnosti. [[Rodina]] se mu tím tak vzdaluje, ale to si neuvědomuje nebo nechce uvědomit. Není schopen řešit mimopracovní problémy či soustředit se na mimopracovní činnosti a aktivity.
 
WorkholikWorkoholik má úplně převrácený žebříček hodnot.{{doplňte zdroj}} Na prvním místě je u něj práce, a až teprve potom rodina. Naopak člověk, který o sobě tvrdí, že je workholikworkoholik, jím většinou není.{{doplňte zdroj}} Například lidé, kteří se začali zabývat novou aktivitou, zapracovávají se na novém pracovišti nebo v nové roli, nebo i lidé, kteří si nedokážou zorganizovat práci, tráví prací či v zaměstnání dlouhé hodiny. Pokud má však člověk i jiné zájmy, na práci závislý není.
 
== Příčiny ==
Řádek 30:
Workholik mu nevěnuje žádnou pozornost. Prioritou je co nejkratší čas konzumace, aby ho jídlo nezdržovalo od práce. Druhým extrémem je zahánění [[stres]]u jídlem, tedy přejídání. V obou případech jsou téměř jistě důsledkem zažívací problémy.
 
Dalšími varovnými znaky je chování a psychika. Člověk častěji vybuchuje, je neklidný a příliš aktivní, trpí [[Spánek a sny#Nespavostinsomnie|nespavostí]], nesoustředěností, nedokáže se uvolnit a odpočívat. Není schopný projevit druhým náklonnost a ocenit je, chybí [[komunikace]] a často sklouzne k povrchním vztahům. U těžkých případů můžou nastat i [[infarkt]]y a [[Mozková mrtvice|mozkové mrtvice]], které mohou v lepším případě vystrašit dotyčného tak, že se začne chovat rozumně.
 
== Léčba ==
Stejně jako [[alkoholismus]] a jiné závislosti i workholikworkoholik se může ze své [[nemoc]]i léčit. Podmínkou je zájem a motivace postiženého [[člověk]]ačlověka, čehož není jednoduché docílit. Je jisté, že cílem úspěšné léčby alkoholika je jeho úplná doživotní abstinence. Jenže práce je jednou z podstat lidského bytí, a proto cílem léčby nemůže být [[abstinence]] jedince od práce, ale je jím usměrnění vztahu workholikaworkoholika k práci. Je potřeba, aby rekonstruoval svoje životní hodnoty, aby se začal zajímat i o jiné věci, než je práce, především aby oddělil práci a soukromí a aby se tak vymanil z jejího pro workholikaworkoholika škodlivého vlivu.
 
Dalšími důležitými prvky léčby je kontrola celkového tělesného a duševního stavu, nejrůznější [[Relaxace|relaxační techniky]], a především pravidelná a racionální strava a životospráva. Také existence partnerského nebo i jiného mezilidského vztahu hraje při léčbě významnou roli. Partner by měl dát najevo vzájemnou potřebnost ve vztahu.
 
== Zaměstnanci, kteří jsou nejvíce vystaveni stresu ==