'''Arsinoé IV''' (mezi 62-61 př.n.l. – 41 př.n.l.) byla nejmladší dcera [[Ptolemaios XII.|Ptolemaia XII.]] a sestra Ptolemaiose[[Ptolemaios XIII.|Ptolemaia XIII.]], Ptolemaiose[[Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.|Ptolemaia XIV.]] a [[Kleopatra VII.|Kleopatry VII.]] Po smrti svého otce společně vládla s Ptolemaiem XIII. a Kleopatrou VII.
Po smrti svého otce společně vládla s Ptolemaiosem XIII a Kleopatrou VII.
== Povstání ==
Arsinoé se podílela na bitvě (Alexandrijská vojna), kterou zahájil její mladší bratr Ptolemaios XIII., při které se snažil vyhnat [[Římané|Římany]] z [[Starověký Egypt|Egypta]]. Jeho a její jednotky povstali a obléhali palác ve kterém bylsídlil usídlen[[Julius Caesar|Caesar]]. Caesar však nechtěl aby se Arsinoé a Ptolemaios přidali ke straně povstalců, a proto je zajal. Chtěl mít absolutní kontrolu nad královskou rodinou. Podařilo se mu utéct na maják Faros, kde Arsinoé spolu s jejím bratrem věznil.
== Útěk ==
Na jaře roku 48 př. n. l. se Arsinoé podařilo uniknout zpět do Egypta kde se na vzdor Kleopatře stala Egyptskou královnou. Po útěku z paláce zahájila vážný útok aby osvobodila maják Faros z rukrukou Caesara a její sestry Kleopatry. Římská vojka ochromená momentem překvapení a zuřivosti útoku se poddala. Caesar byl poražen, a aby unikl smrti skočil do moře kde ztratil svůj plášť, který pak Arsinoé sloužil jako trofej. Symbolem jejího vítězství byl maják Faros.
== Zajetí ==
Po porážce Caesar povolal posily které porazily Arsinoého bratra PtolemaioseArsinoé Ptolemaia XIII., který se utopil v [[Nil|Nilu]]. Po jeho smrti vnikly římské posily do Alexandrie a Arsinoé zajaly. Tím se stala Caesarovou trofejí. Věznily ji v Alexandrii. Caesar si ji pak vzal sebou do Říma, jako symbol jeho vítězství v Egyptě. Podle tradice vůdce poraženého národa ukazovali lidu spoutaného v řetězech. Roku 46 př. n. l. jim byla Arsinoé a za ní hořela napodobenina majáku Faros. Vyvrcholením průvodu podle tradice mělo být pověšení poraženého vůdce před zrakem davu. Z důvodu, že by ztratil podporu davu, jelikož byla Arsinoé ještě dítě, porušil Caesar tradici a nechal ji na živu, avšak pod podmínkou že už Arsinoé nikdy nevstoupí na půdu Egypta. Proto jí nechal odvést do Artemisionu (chrám poskytující azyl všem uprchlíkům).
== Smrt ==
Ale to se nelíbylonelíbilo Kleopatře. Proto nakonec nechala Arsinoé ve věku kolem 20 let sprovodit ze světa. O tuto službičkuslužbu požádala svého tehdejšího milence, římského patricije [[Marcus Antonius|Marka Antonia]]. Ten zaslepený láskou, svou „skorošvagrovou“ v roce 41 př. n. l. bez váhání zabil. Kostra nebohé Arsinoe byla před více necelými 90 lety nalezena při vykopávkách v Efezu.
