Hrotovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ms
Osobnosti, konec 2. světové války
Řádek 31:
| nad.výš = 417
}}
Město '''Hrotovice''' (německy{{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Hrottowitz''}}) sejsou nacházíměsto v okrese [[Okres Třebíč|okrese Třebíč]] v kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]]., Ke18 dnikm 3. 7jihovýchodně od [[Třebíč]]e. 2006 V roce 2012 zde žilo přes 1 736700 obyvatel.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1228]], kdy bylo v zakládací listině oslavanského kláštera zmíněno jméno sídla Hrotovice v souvislosti s majitelem panství. Zakladatelem a prvním majitelem byl nejspíše Dětřich Theodoricus Hrut, proto ''Hrutovice'' či Hrotovice. Nejstaršími památkami v oblasti Hrotovic jsou hraniční kameny (u křižovatky do [[Slavětice|Slavětic]] a u cesty do [[Rouchovany|Rouchovan]]) vymezující panství křížovnického řádu. Dalšími majiteli měli být Konrád a Bohuš ze Staříče ([[Stařeč]]), Mikeš Rulant z Holoubka, Jan z Hardeka, Milota z Křižanova. Dalším majitelem měla být manželka Miloty – Eliška z Lipného, která se po smrti prvního manžela provdala za [[Pánové z Doubravice|Oldřicha z Doubravice]]. Pánům z Doubravice panství patřilo dalších několik století, až ke konci [[16. století]] se novým majitelem stali páni ze Zahrádek. Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] došlo ke konfiskaci majetků pánů ze Zahrádek a v roce [[1626]] bylo panství prodáno Jiřímu z Náchoda, dále pak i Jiřímu z Widmerů a v roce [[1872]] byly majetky koupeny pán Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfě. Tito byli majiteli panství až do roku [[1826]]. Později byli majiteli panství Huben z Harnouncourtu, Jiří Sina a rodina de Castrics. Později bylo panství odkoupeno majitelem pivovaru Antonínem Drehem, který přesunul sídlo a kanceláře pivovaru do místního zámku.
 
Při oslavách konce 2. světové války byly Rudou armádou 8. května 1945 ve 12:33 omylem shozeny tři letecké pumy na hrotovické náměstí. Zahynulo přitom 114 hrotovických občanů a 36 vojáků Rudé armády.<ref>{{Citace elektronického periodika
V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.
| autor = Petr Večeřa
| titul = Končila válka a na Hrotovice dopadly sovětské pumy. Zahynulo 150 lidí
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2013-05-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-05-12
| url = http://zpravy.idnes.cz/hrotovice-bombardovali-soveti-i-po-skonceni-valky-fs8-/domaci.aspx?c=A130509_1926315_jihlava-zpravy_mv
| issn =
}}</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Eva Bártíková
| titul = Své mrtvé oplakávalo v posledních dnech války
| periodikum = Třebíčský deník.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2010-05-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-05-12
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/sve-mrtve-oplakavalo-v-poslednich-20100507.html
| issn =
}}</ref>
 
Dne 1. července 1994 byla obec Parlamentem České republiky povýšena na město. V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.
 
=== Vývoj počtu obyvatel ===
Řádek 87 ⟶ 109:
 
== Pamětihodnosti ==
* [[Hrotovice (zámek)|Zámek Hrotovice]] – čtyřkřídlý [[Renesance|renesanční]] zámek, přestavěný v 16. století z [[gotika|gotické]] tvrze, v 18. století přestavěn do [[baroko|barokní]] podoby.
* [[Památník Františka Bohumíra Zvěřiny]] – náměstírodný dům malíře Františka Bohumíra Zvěřiny na Náměstí 8. května čp. 2
* [[Kostel svatého Vavřince (Hrotovice)|Kostel svatého Vavřince]] – kostel z [[13. století]]
* Nedaleko od Hrotovic (asi 3 km jihovýchodně) se nalézá areál zaniklé vsi [[Mstěnice]]
Řádek 98 ⟶ 120:
Soubor:Sport hotel Hrotovice.jpg|Sport hotel v Hrotovicích
</gallery>
 
== Osobnosti ==
* Silvestr Prát (1895-1990), botanik, místní rodák<ref>[http://botany.cz/cs/prat/ Homo botanicus: Prát, Silvestr]</ref>
* [[František Bohumír Zvěřina]] (1835-1908), akademický malíř<ref>[http://www.marold.cz/blog/romanticky-kreslir-frantisek-bohumir-zverina/ Romantický kreslíř František Bohumír Zvěřina]</ref>
 
== Reference ==