Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - Soubor:Poster15.jpg (na Commons smazal commons:User:INeverCry, důvod: Per commons:Commons:Deletion requests/File:Poster15.jpg) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 17:
Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po [[izolacionismus|izolacionismu]], který vyvolaly spory ohledně neuznání starých [[Rusko|ruských]] dluhů{{Doplňte zdroj}} navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Velkou Británií]].
Vzhledem ke zdravotním komplikacím V.I. [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] byl nově zřízen úřad ''Generálního tajemníka ÚV KS Ruska'', dosazen do funkce byl [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit z vedení vliv dalších ideových proudů, včetně myšlenky permanentní revoluce, kterou zastával [[Lev Davidovič Trockij|Trockij]]. [[30. prosinec|30. prosince]] [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská SSR|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská SSR|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak ''Sovětský svaz''.
== Meziválečný stalinismus ==
[[Soubor:Kaganovich stalin postyshev voroshilov1934.jpg|thumb|300px|[[Lazar Kaganovič|Kaganovič]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], [[Pavel Postyšev|Postyšev]] a [[Kliment Vorošilov|Vorošilov]] v přátelském objetí v lednu [[1934]]]]
{{Viz též|Dějiny Sovětského svazu 1922-1940}}
Poté, co roku [[1924]] zemřel [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimir Lenin]], vlády se chopil [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]], který se stal tak jeho nástupcem. Ten vyhlásil realizaci mnohých velkolepých plánů. Ženy i muži byli (do jisté míry) zrovnoprávněni, zahájena byla [[kolektivizace]] a [[industrializace]]. K vzdělání získali přístup všichni. Rozšířila se i [[Lékařská péče v Sovětském svazu|lékařská péče]] a likvidovány tak začaly být mnohé choroby, jako například [[cholera]], [[malárie]] apod.
[[Ekonomika Sovětského svazu|Sovětské hospodářství]] se mělo oprostit od kapitalistických principů a přejít k jiným, socialistickým. Prioritou přestal být [[zisk]], ale stal se jí maximální možný růst, právě bez ohledu na vzniklé náklady. Makroekonomické otázky se začaly řešit podle [[pětiletka|pětiletých plánů]].<ref name="kriz">Křižovatky 20. století, Vojtěch Mencl, Miloš Hájek, Milan Otáhal, Erika Kadlecová, Naše Vojsko, 1990</ref>
Řádek 65:
Mnozí lidé však vyjadřovali nespokojenost s tamějšími režimy, situace se vyostřila a vedla nakonec roku [[1953]] v [[Německá demokratická republika|NDR]] až k ozbrojenému povstání. [[Sovětský svaz|Sovětská vojska]] podpořila tehdejší vládu vojenskou invazí. Podobný postup byl používán i v následujících desetiletích.
V samotném Sovětském svazu pokračovalo rychle tempo [[industrializace]] započaté již v 30. letech, přicházely velké úspěchy (například sestrojení jaderné bomby v roce [[1949]]), stavěla se nová města, elektrárny i továrny. Do toho se samozřejmě přidala i obnova válkou zničených míst, která však trvala více než jedno desetiletí. To vše se stalo tématem [[propaganda|propagandy]], ukazující velké úspěchy socialistického způsobu života. [[Kult osobnosti]] [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] dosáhl enormních rozměrů; byly pořádány velkolepé oslavy i divadelní představení, pojmenována po něm byla města. Díky postavení osvoboditele tomu bylo tak ale i v zemích, které [[rudá armáda]] osvobodila on [[nacismus|nacistické]] nadvlády.
Režim byl stále velmi tuhý a i přes určité nadšení z porážky Německa se začala plánovitě šířit mezi lid nenávist k západním zemím, velmi významnou úlohu tak získal [[antiamerikanismus]]. Prvním místem sporu se stalo dnes italské město [[Terst]] a jeho případné začlenění buď k [[Itálie|Itálii]], či k [[Jugoslávie|Jugoslávii]].
Řádek 79:
Po roce [[1953]], kdy zemřel [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]], se k moci dostal [[Nikita Chruščov]]; toto období, hlavně v 60. letech, bylo poznamenáno jistým uvolňováním režimu (tzv. tání). Byly rehabilitovány mnohé oběti Stalinových čistek, objevily se svobodnější proudy v umění. Stále však zůstala [[cenzura]] a docházelo k porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]].
Na [[20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu|XX. sjezdu]] [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]] [[25. únor]]a [[1956]] byl překvapivě novým sovětským vedením odsouzen [[kult osobnosti]] Josifa Stalina.<ref name=dejiny>http://dejiny.wz.cz/studena/bitvy/sssr/sssr.html Článek o dějinách SSSR</ref> Kromě odsouzení předchozího vládce SSSR se však Chruščov zaměřil i na jeho spolupracovníky a připomněl zločiny, které se v této době udály. Následně tak začalo období destalinizace (a to i v zemích se [[Sovětský svaz|SSSR]] spřízněných, včetně například [[Československá republika|ČSR]]) – odstraňování soch a dalších názvů připomínajících tohoto diktátora.
| |||
