Verze z 20. 4. 2013, 01:28 editovat Ben Skála (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 48 769 editací m -kat. (stejné jako nedávná diskuse o smazání) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 5. 2013, 12:34 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení 2 odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 49: Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5  cm, široké 2–5 mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1 mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)\|půdy]]. Kořenový krček je v podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)\|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis\|endodermem]] v kruzích uspořádané [[cévní svazek\|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10 μm.<ref name="farma" group="L"/> Na kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" /> [[Soubor:Primula-elatior(Blaetter).jpg\|thumb\|left\|Detail listu]] Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapík]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva\|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[~~listová~~ čepel listová\|čepelí]] s [[trichom\|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15 cm dlouhé (i s řapíky) a 2–6 cm široké v době [[květ\|kvetení]], nejširší bývají v době [[plod\|plození]]. Listy jsou uspořádané v přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), nepravidelně zoubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá s  výraznou vystouplou [[Žilnatina (botanika)\|žilnatinou]]. Řapík je kratší než čepel, je křídlatý. Na konci se řapík rozšiřuje v pochvu.<ref name="journal" /><ref name="květena" group="L">{{Citace sborníku \| příjmení = Kovanda \| jméno = Miroslav Řádek 321: Ve srovnání s prvosenkou vyšší a prvosenkou bezlodyžnou je prvosenka jarní většinou více tolerantní k suchu. Ačkoli O. Inghe a C. O. Tamm (1988) často pozorovali dočasné chřadnutí listů prvosenky jarní během suchého léta v jižním [[Švédsko\|Švédsku]], nezjistili významný dopad na pravděpodobnost přežití takových jedinců. Při výjimečně suchých a horkých podmínkách během kvetení, dochází k významnému zmenšení množství a velikosti [[semeno\|semen]].<ref name="journal"/> Roste na kyprých [[Eutrofizace\|eutrofních]] až [[mezotrofní]]ch, půdách s neutrální až mírně [[~~kyselost~~Kyselina\|kyselou]] reakcí. Kyselé půdy nesnáší. Snese půdy s vyšším obsahem [[vápník]]u. Dokáže osídlit i půdy dosti těžké, ale optimum jejího rozšíření je na půdách relativně kyprých (proto hojně i na vrcholových sutích) a minerálně dosti bohatých. S oblibou se ve větším množství objevuje na mladých vyvřelinách ([[čedič]], [[andezit]] apod.) a na [[vápenec\|vápenci]].<ref name="lesní" group="L">{{Citace monografie \| příjmení = Mráz \| jméno = Karel

Prvosenka jarní: Porovnání verzí