Prvosenka jarní: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 6 lety
m
napřímení 2 odkazů
m (-kat. (stejné jako nedávná diskuse o smazání))
m (napřímení 2 odkazů)
Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5&nbsp; cm, široké 2–5&nbsp;mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1&nbsp;mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)|půdy]]. Kořenový krček je v&nbsp;podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis|endodermem]] v&nbsp;kruzích uspořádané [[cévní svazek|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10&nbsp;μm.<ref name="farma" group="L"/> Na&nbsp;kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" />
[[Soubor:Primula-elatior(Blaetter).jpg|thumb|left|Detail listu]]
Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapík]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[listová čepel listová|čepelí]] s [[trichom|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15 cm dlouhé (i&nbsp;s&nbsp;řapíky) a 2–6 cm široké v&nbsp;době [[květ|kvetení]], nejširší bývají v&nbsp;době [[plod|plození]]. Listy jsou uspořádané v&nbsp;přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k&nbsp;bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), nepravidelně zoubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá s&nbsp; výraznou vystouplou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Řapík je kratší než čepel, je křídlatý. Na konci se řapík rozšiřuje v&nbsp;pochvu.<ref name="journal" /><ref name="květena" group="L">{{Citace sborníku
| příjmení = Kovanda
| jméno = Miroslav
Ve srovnání s&nbsp;prvosenkou vyšší a prvosenkou bezlodyžnou je prvosenka jarní většinou více tolerantní k&nbsp;suchu. Ačkoli O. Inghe a C. O. Tamm (1988) často pozorovali dočasné chřadnutí listů prvosenky jarní během suchého léta v&nbsp;jižním [[Švédsko|Švédsku]], nezjistili významný dopad na pravděpodobnost přežití takových jedinců. Při výjimečně suchých a horkých podmínkách během kvetení, dochází k&nbsp;významnému zmenšení množství a velikosti [[semeno|semen]].<ref name="journal"/>
 
Roste na kyprých [[Eutrofizace|eutrofních]] až [[mezotrofní]]ch, půdách s&nbsp;neutrální až mírně [[kyselostKyselina|kyselou]] reakcí. Kyselé půdy nesnáší. Snese půdy s&nbsp;vyšším obsahem [[vápník]]u. Dokáže osídlit i&nbsp;půdy dosti těžké, ale optimum jejího rozšíření je na půdách relativně kyprých (proto hojně i&nbsp;na vrcholových sutích) a minerálně dosti bohatých. S&nbsp;oblibou se ve větším množství objevuje na mladých vyvřelinách ([[čedič]], [[andezit]] apod.) a na [[vápenec|vápenci]].<ref name="lesní" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Mráz
| jméno = Karel
201 018

editací