Wilhelm Steinitz: Porovnání verzí

== Steinitzův život v letech 1836-18861836–1886 ==

Wilhelm Steinitz se narodil 14. května [[1836]] v [[Praha|Praze]] v rodině nezámožného židovského obchodníka. Šachy se učil hrát od roku [[1848]] <ref name="geocities">http://www.geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/steinitz.htm</ref> se svým přítelem ze školy, ale nebral je nijak vážně, dokud se v roce [[1858]] nepřestěhoval do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval [[matematika|matematiku]] a pokušel se stát se novinářem<ref name="geocities" />. Poté co z finančních a také ze zdravotních důvodů neuspěl, začal hrát šachy ve vídeňské kavárně ''Romer''. V roce [[1859]] skončil na přeboru Vídně ''(Wiener Schachgesellschaft)'' na třetím místě'''¹''', v roce [[1860]] byl druhý'''¹''' a v roce [[1861]] jej vyhrál impozantním výsledkem třiceti bodů z 31 partií a získal přezdívku ''rakouský Morphy''<ref name="geocities" />.

Po neúspěchu na [[Šachový turnaj v Londýně roku 1862|šachovém turnaji v Londýně roku 1862]], kde skončil až na šestém místě (turnaj vyhrál [[Adolf Anderssen]]), se Steinitz rozhodl zůstat v britské metropoli, tehdejším ''„středu“'' šachového světa. Brzy pak bylo všem zřejmé, že Anderssonovi, „úřadujícímu“ prvnímu hráči světa, roste ve Steinitzovi velmi vážný soupeř. Ještě v roce [[1862]] porazil Steinitz v [[Londýn|Londýně]]ě Itala [[Serafino Dubois|Serafina Duboise]] 5:3 (=1) a v září zvítězil na mistrovství Londýna s výsledkem 7:0 (po tomto turnaji se stal Steinitz šachovým profesionálem). Na přelomu roku [[1862]] a [[1863]] porazil (opět v Londýně) anglického hráče [[Joseph Henry Blackburne|Josepha Henryho Blackburna]] 7:1 (=2), v roce [[1863]] [[Frederic Deacon|Frederika Deacona]] 5:1 (=1) a [[Augustus Mongredien|Augustuse Mongrediena]] 7:0 (=0), na přelomu let [[1863]] a [[1864]] Valentina Greenna'''²''' 7:0 (=2). V roce [[1865]] vyhrál Steinitz společně s [[George Alcock MacDonnell|Georgem Alcockem MacDonnellem]] v [[Dublin]]u mistrovství [[Irsko|Irska]] a v červnu roku [[1866]] vyřazovací turnaj v Londýně, kde dosáhl osmi vítězství a tří remíz, přičemž ve finále porazil Valentina Greena'''²''' 2:0<ref name="geocities" />.

Druhým místem na londýnském turnaji přišel Steinitz také o jeden ze zdrojů svých příjmů. Od roku [[1873]] vedl totiž šachovou rubriku v deníku ''Field'', ale nyní redakce ''Fieldu'' převedla vedení šachové rubriky na vítěze turnaje Zukertorta. Steinitz se pak ještě téhož roku přestěhoval do [[Spojené státy americké|USA]], zde si změnil své křestní jméno na William a posléze roku [[1888]] získal americké státní občanství.<ref>http://www. name="geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/steinitz.htm<" /ref>

V Americe již v roce [[1883]] porazil Steinitz v [[New York]]u [[George Henry Mackenzie|Georga Henryho Mackenzieho]] 3:1 (=2)<ref name="chessgames">http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=10415</ref>, ve [[Filadelfie|Filadelfii]] Diona Martineze'''³''' 3:1 (=3) a v [[Havana|Havaně]] [[Celso Golmayo y Zúpide|Celsa Golmaya Zúpideho]] 8:1 (=2)<ref name="chessgames" />. Roku [[1885]] založil Steinitz ''International Chess Magazine'', který řídil do roku [[1891]] a psal také šachové články do ''The New York Tribune'' a do ''The New York Herald''<ref name="geocities2geocities">http://www.geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/steinitz.htm< /ref>.

== Steinitz -– první mistr světa v šachu ==

Zápas se uskutečnil v roce [[1886]] v [[Spojené státy americké|USA]], Vítězem zápasu se měl stát ten, kdo první dosáhne deseti výher. První třetina zápasu se hrála od [[11. leden|11.]] do [[20. leden|20. ledna]] 1886 v [[New York]]u (do čtyř výher jednoho ze soupeřů), druhá od [[3. únor|3.]] do [[10. únor]]a v [[St. Louis|Saint Louis]] (do dalších tří výher) a zbytek do [[16. únor]]a do [[29. březen|29. března]] v [[New Orleans]]u<ref name="geocities2" />.

[[Soubor:Lasker-Steinitz.jpg|thumb|250px|Lasker a Steinitz roku [[1894]].]]

Již po zápase s [[Isidor Gunsberg|Gunsbergem]] se pětapadesátiletý Steinitz vyjádřil, že by již nechtěl nastoupit k nějakému dalšímu velkému zápasu o mistra světa a toto své tvrzení opakoval i po svém druhém vítězství nad [[Michail Ivanovič Čigorin|Čigorinem]]. Steinitz správně tušil, že ztratil dost na své bývalé síle, a také jeho zdravotní stav se značně zhoršil (byl postižen těžkou dnou, pohyboval se jen o holi a trpěl i častými nervovými záchvaty). Avšak aktivní šachové činnosti zanechat nemohl, protože to byl prakticky jediný zdroj jeho příjmů. Proto musel také přijmout výzvu nového soupeře, mladého [[Němci|Němce]] [[Emanuel Lasker|Emanuela Laskera]], jehož dosažené výsledky jej k zápasu opravňovaly. Po delších jednáních bylo dohodnuto, že se bude hrát do deseti výher, a to nejprve v [[New York]]u. Po dosažení čtyř výher u jednoho ze soupeřů se pak zápas přesune do [[Filadelfie]] a po dalších třech výhrách jednoho soupeře se zbytek zápasu odehraje v [[Kanada|kanadském]] [[MontrealMontréal]]u.

Zápas začal v ''Manhattan Chess Clubu'' v [[New York]]u dne [[15. březen|15. března]] roku [[1894]]. Ještě po šesti partiích byl stav 2:2 (=2), ale pak Steinitz ztratil dvě partie a po první třetině, která skončila [[5. duben|5. dubna]], prohrával 4:2 (=2). Během devítidenní přestávky se hráči přesunuli do [[Filadelfie]], kde se ale hrály od [[14. duben|14.]] do [[21. duben|21. dubna]] pouhé tři partie, které všechny Lasker vyhrál. Nevyrovnaná Steinitzova hra, která zavinila, že prohrál pět partií za sebou, přivodila pro něho zoufalý stav 2:7 (=2). Pak následovalo stěhování do [[MontrealMontréal]]u s přerušením zápasu skoro na dva týdny. Steinitz možná ještě doufal v obrat, jako v zápase proti [[Johannes Zukertort|Zukertortovi]] v roce [[1886]], ale tentokrát se zázrak nekonal.

V [[MontrealMontréal]]u se začalo hrát [[3. květen|3. května]] a začátek se Steinitzovi skutečně vydařil. Ve dvanácté partii sice bílými remizoval, ale pak vyhrál dvě partie za sebou a upravil stav zápasu na 4:7 (=3). Lasker však poté vyhrál patnáctou i šestnáctou partii a dosáhl tak stavu 9:4 (=3). Od této chvíle by ztráta partie znamenala pro Steinitze ztrátu titulu. Z posledních sil se proto Steinitz vzchopil a vyhrál černými sedmnáctou partii. V osmnácté však jen remizoval a devatenáctá partie, která se hrála [[26. květen|26. května]] [[1894]], byla poslední partií zápasu. Lasker zvítězil 10:5 (=4) a získal titul mistra světa.

Odvetný zápas Lasker – Steinitz se hrál od [[7. listopad]]u roku [[1896]] do [[13. leden|13. ledna]] roku [[1897]] v [[Moskva|Moskvě]]. Steinitzova forma však byla nevalná a jeho fyzický stav dosti špatný. Trpěl nespavostí, nervovou vyčerpaností a špatně se pohyboval. Bojoval sice zoufale, ale zabránit drtivé porážce 10:2 (=5) již nemohl. Po zápase se nervově zhroutil a musel strávit přes měsíc na psychiatrické klinice, což se jej velmi dotklo a pravděpodobně také urychlilo konec jeho šachové kariéry. Čtvrté místo na [[Šachový turnaj ve Vídni roku 1898|velkém mezinárodním turnaji ve Vídni roku 1898]],<ref>http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1898vienna.htm</ref> bylo tak posledním jeho úspěchem. V Kolíně nad Rýnem v tom samém roce skončil pátý a v [[Šachový turnaj v Londýně roku 1899|Londýně v roce 1899]]<ref>http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1899london.htm</ref> dokonce až desátý a poprvé tak nezískal finanční cenu. Závěr života tak prožil v nouzi. Emanuel Lasker uspořádal v jeho prospěch sbírku a v newyorské Opeře se hrálo představení, jehož výtěžek připadl Steinitzovi, ten však brzy nato v New Yorku zemřel.<ref name="geocities3geocities">http://www.geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/steinitz.htm< /ref>

* '''¹''' Přebor Vídně roku v roce [[1859]] a [[1860]] vyhrál Carl Hamppe ([[1815]] –[[1876]]), [[Rakousko|rakouský]] šachista původem ze [[Švýcarsko|Švýcarska]],<ref>http://www. name="geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/steinitz.htm<" /ref><ref>http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=27380</ref>